po cyklostezce do Děčína

V neděli jsme se těšili na jarní procházku a rozhodli se projít po cyklostezce do Děčína. Což o to, krásně fakt bylo, ale zjevně jsme podcenili počasí a taky to, že stejný nápad jako my bude mít asi tak milión dalších lidí, hlavně cyklistů. 

Oblečení jsme samozřejmě neodhadli a v zimních věcech se neskutečně pařili. Taky to neustálé hlídání psa a nás samotných, abychom neskončili pod koly natěšených cyklistů, bylo docela náročné. Ale tak jinak bylo fakt krásně, sluníčko... dali jsme si pivo a příště jdeme do kopců.

První krátká zastávka byla u muzea lehkého opevnění ve Valtířově. Vůbec si nepamatuju, že by tu něco takového bylo. Teda bunkr tu určitě byl, ale asi nebyl takhle pěkně zrekonstruovaný. V sezóně tu zřejmě bude i občerstvení. To bude krása, občerstvení vedle bunkru a kolem toho všeho pasoucí se stádo ovcí...

ovčí teritorium

Jak vylezlo sluníčko, ukázaly se i pěkné výhledy, zde na Kozí vrch na druhé straně řeky.

Pod Kozím vrchem už na kraji Povrlů je taková krásná stará továrna. Je samozřejmě opuštěná a zchátralá. V mé chytré knize o industriálních stopách jsem dohledala, že je to bývalá továrna na celulózu a papírna v Povrlech, postavená v roce 1881 firmou Brune Kisker, Zellulose und Papierfabrik jako první celulózka v rakousku-uherské monarchii. Od roku 1882 se tu vyráběl surovina pro výrobu papíru. Roku 1914 koupili továrnu spolumajitelé plzeňské papírny Emil Furth a jeho syn Eugen, kteří ji přestavěli. Zachované (i když v dezolátním stavu) budovy dokládají konstrukční vývoj výrobních hal první poloviny 20. století.

další bunkr před Velkým Březnem

Cestou podél vody se samozřejmě vyskytují nejrůznější výhledy, ať už na krajinu nebo na výtvory člověka.

vpravo Povrly, řeka směr Ústí

Buková hora, řeka směr Děčín

V Těchlovicích nás zaujala pěkně opravená morová kaplička. Vzhledem k četnosti jejího zatopení povodní musí být asi opravovaná poměrně často... Povodeň z roku 2013 (tu jsem ani nezaznamenala) zaplavila kapličku jenom pod střechu, slabé. To povodeň v roce 2002 ji zvládla zatopit kompletně celou. Ostatně nedaleko odtud bylo ono slavné místo, kde voda vyvrhla na louku u obce celou loď a byl docela problém ji dostat zpátky na řeku po opadnutí vody. Při povodních se tu vůbec odehrávala řada dramatických situací https://decinsky.denik.cz/zpravy_region/povoden-2002-splasene-lode-museli-potopit-pri-jejich-odstrelu-zemrel-muz-20170815.html

Kaplička pochází z roku 1680, kdy Těchlovice zachvátil černý mor. Počet obětí moru není znám, ale asi to bylo značné množství, protože u Labe bylo zřízeno nouzové pohřebiště, kde byly oběti pochovány. Na místě pohřebiště byla pak postavena tato kaplička, kterou z vděčnosti postavili obyvatelé sousední Zadní Lhoty, která byla epidemie ušetřena.

Ke svému nemalému překvapení jsem si kousek dál všimla, že na druhé straně řeky je pěkně vidět zámeček Skrytín- místo, kam se už dlouho chystám.

Zámek byl vystavěn na konci 19. století jako letní sídlo průmyslníka Ludwiga Wolfruma. V druhé polovině 20. století sloužil jako rekreační zařízení n. p. Konstruktiva, po roce 1989 několikrát změnil majitele a nakonec značně zpustl. V roce 2010 zámek a pozemky koupil Martin Hausenblas a začal objekt rekonstruovat. V rámci rekonstrukce zřejmě došlo k vykácení části stromů a ejhle, kromě pěkných výhledů, které odtamtud musí být, je zámeček najednou i vidět :-)

Na posledním úseku trasy do Děčína jsme si na Labi všimli většího množství kormoránů. Člověk o nich pořád slyší, ale nikdy jsem je vlastně pořádně neviděla. U nás tráví zimu, kdy sem přilétají ze severských zemí, od dubna 2013 už nejsou zvláště chráněným druhem, na Labi je snad ale nikdo pronásledovat nebude.