Držkopády v okolí Malé Skály

Dneska jsme teplé a jarní počasí trochu přecenili a naplánovali výlet do Malé Skály. Bylo sice krásně a teplo, ovšem nahoře bylo přeci jen dost sněhu a v lese, kam slunce tolik neproniklo, byly některé cesty totálně ledovaté. Někde se to dalo porůznu obejít, trasu jsme (já a Jess) víceméně dodržely, ovšem o pády nebyla nouze....

V Malé Skále jsme zaparkovali u nádraží a přes obec se vydali k řece. Hned na začátku se nám ukázal pěkný první výhled na Pantheon.

Cesta po modré směrem k Drábovně se ukázala jako pěkný oříšek, jinak řečeno, bylo to o ústa. Nahoře už to ale docela šlo, přeci jenom tam slunce proniká lépe a cesta už ubíhala o dost líp. Nejprve jsme se zastavili na vyhlídce na Pantheon. Vzadu byly vidět zasněžené Krkonoše.

Přes Voděrady k Frýdštejnu už vedla pěkná suchá silnice, to nás potěšilo. Nahoře zbývá pořád docela hodně sněhu...

v dálce se ukázal Ještěd

Když jsme se přehoupli přes kopec, ukázal se nám poprvé i Frýdštějn

Hrad Frýdštějn byl založen ve druhé polovině 14. století pravděpodobně pány z Bibrštejna. Na počátku 15. století byl hrad obléhán husity a ke konci 16. století se uvádí jako pustý. Historie Frýdštejna je spojena se jménem malíře Beneše Knüpfera a Eduarda Miléna nebo kameníka Ignáce Martince, jemuž jsou připisovány také práce na výzdobě Pantheonu.

Hrad byl z části vytesán ve skále, stísněné prostory nutily stavitele k vytvoření patrové koncepce stavby. Obranu hradu zajišťovaly hradby, do nichž byla zapojena i velká kulatá věž. Ta je dominantou Frýdštejna a také nejlépe zachovalou částí hradu.  Byla vystavěna na nejvyšším skalisku tak, aby z ní bylo možno obhlédnout široké okolí. Věž je asi 15 m vysoká a má 9 metrů v průměru, s dvouumetrovou tloušťkou zdiva. Jediný vchod byl v prvním patře asi 6 - 7 m nad úrovní nádvoří.

Za Frýdštejnem se cesta zase trochu zhoršila, některá místa na hřebeni k Pantheonu byla celkem problematická, ale zvládli jsme to a došli až na vyhlídku na konci. Po celém hřebeni je spousta různých drobných staveb, pomníčků, vytesaných nápisů.

deska s runovým nápisem PRSYMESL upomínající na bájného Přemysla Oráče

Přemyslova mohyla

brána do Pantheonu

Pomníček upomínající na statečného námořníka z lodi Quiberon, který 12. října 1820 zachránil z potápějící se lodi maminku s dítětem.

Samotný hrad byl ještě zavřený, tak jsme ho minuli a zamířili rovnou na vyhlídku. Na nejvyšším místě je tam kříž, ke kterému se dá vystoupat po schůdcích.

a o kus dál je vyhlídka na údolí Jizery

Suché skály

Z vyhlídky jsme se kousek vrátili a celkem bezpečně už sestoupili dolů k řece. Přešli jsme přes lávku a podél řeky se vrátili k autu. V létě tu bývá docela šrumec, teď všude zavřeno. Koupání by tu mohlo být fajn, ale asi to spíš všechno zaberou vodáci...

Vyhlídka, na které jsme stáli

tak teda nevim....

Protože byl výlet o něco kratší, než jsme původně mysleli a taky to dolů rychle klouzalo, měli jsme ještě čas a rozhodli se podívat do Železného Brodu.

Zaparkovali jsme na náměstí, přešli přes řeku a oklikou se vrátili.

Na náměstí nás zaujala budova městského muzea, která prorostla do historické roubenky.

O kus dál jsme narazili na pěkné zákoutí u kostela sv. Jakuba

Kostel z 18. st., který vznikl přestavbou staršího kamenného. V sousedství se nachází fara (první zděný dům ve městě), roubená zvonice. Jednolodní stavba s půlkruhově uzavřeným presbytářem se sakristií po severní a kaplí po jižní straně. Hlavní oltář pochází z let 1932-1933 a byl zhotoven podle návrhu architekta R. Klenky. Dřevěná zvonice stojí u kostela sv. Jakuba. Původní stavba z roku 1761 téměř celá v roce 2007 shořela. Další rok byla zrekonstruována do původní podoby

Z map jsem potom zjistila, že o kus dál se nacházejí krásné stavby lidové architektury, je tu vesnická památková zóna, která by určitě stála za návštěvu. To jsme ovšem nevěděli, takže jsme se vrátili k autu a vydali se k domovu. Sluníčko celou dobu svítilo, takže po té dlouhé době temna to byla dneska vítaná změna.