Lysá hora

Tak po asi tak šesti letech jsme se znovu vydali na severomoravské poutní místo, Lysou horu. Vyrazili jsme z Ostravice a prošli nejklasičtější trasou po červené.

Lidí nakonec nebylo ani tolik, asi proto, že středa..

první výhledy směr Kněhyně, Radhošť, Ondřejník

objevuje se vysílač

Těsně pod vrcholem se nachází velký kříž a řada symbolických památníčků obětem Lysé hory. I podél cesty bylo docela dost pomníčků, v zimě to asi bude drsné. I když průvodce říká, že oběti většinou přecenily své síly, k čemuž může dojít klidně i v létě...

Oproti minulé návštěvě, kdy nahoře byla snad celá Ostrava, to bylo celkem v pohodě, vlastně poloprázdno, takže jsme dali svačinu, pivo a obešli výhledy.

Kromě televizního vysílače je ovšem vrchol Lysé hory úplně jiný než si ho pamatuju z dávných časů. Vyrostla tu nová Bezručova chata a taky chata Emil Zátopek, starého tu nic nezůstalo, nojono....

chata Zátopek

Televizní vysílač je věž vysoká 78 metrů se třemi navzájem spojenými částmi. Stavba televizního vysílače Lysá hora byla spojena s budováním sítě vysílačů druhého programu Československé televize v druhé polovině 70. let 20. století.

Výhledy byly docela zamlžené, ale aspoň něco.

pohled směr Javorníky

směr Slovensko

Podle dobových pramenů se zájem o turistiku v Beskydech objevil až ve 2.pol. 19.stol. a v počátcích ji pěstovali „obzvláště studenti a jiní inteligenti,“ tedy úředníci, učitelé, podnikatelé apod. Šlo hlavně o letní turistiku. Ještě v roce 1880 o zimním výstupu na Lysou ostravské noviny mluvily jako „o jistě ne každodenní záležitosti.“ Vůbec první záznam o lyžařském výstupu je až z roku 1902. Ten provedli profesor Hajo Tjarks Oltmanns a učitel Konrad Ohnhäuser.

Jedním z prvních propagátorů turistiky na Lysé hoře byl Johann Hadaszczok, předseda německého turistického spolku. Když se v roce 1895 snažil ve svých 32 letech vzbudit zájem o výstupy na Lysou a 36krát za sebou vyběhl na její vrchol, zemřel na následky přepětí sil. 

V současnosti je největší výzvou extrémní závod 24 hodin na Lysé hoře, který probíhá vždy v lednu a ti nejlepší dají Ostravici a Lysou horu až 13krát. Další pokořitelé se sdružují v Klubu Lysařů. Lysohorská pobočka Klubu českých turistů funguje od roku 1981. Její členové se vyznačují láskou k Lysé hoře. Tu někteří z nich ročně zdolávají více než třistakrát, ba dokonce i 365krát. Každoročně druhou neděli v září klub pořádá Bezručův výplaz na Lysou. Inspirací pro „výplazy“ byl básník Petr Bezruč, který na Lysou vyrážel už od roku 1891. Říkal o sobě, že je starý ještěr, který se na Lysou plazí.

Když už jsme byli na Lysé, musela jsem vyběhnout k vrcholu a meteorologické stanici.

Profesionální meteorologická stanice ČHMÚ na Lysé hoře je druhou nejvýše položenou stanicí ČHMÚ v České republice - stojí ve výšce 1322 m n. m. (nejvyšší stanice na Šeráku v Jeseníkách leží ve výšce 1328 m n. m.)

Začátek pravidelných meteorologických měření na Lysé hoře se datuje k 15. 7. 1897. Tehdy je zajišťoval Jaroslav Winkler z Albrechtovy chaty a po něm následovali další lidé z jejího personálu. Po 2. světové válce sloužili na Lysé hoře vojáci, kteří dne 25. 2. 1947 začali systematicky měřit meteorologické hodnoty a odesílali je do ústředí. V roce 1953 zahájili stavbu zděné budovy, kterou v roce 1954 předali Hydrometeorologickému ústavu.

vrchol se známým hladícím bodem

opět výhled do údolí k Frýdlantu

z jednoho místa je vidět nádrž Šance

Když jsme seděli v hospodě, vedle ke stolu se vrátil pán a s triumfálním výrazem povídá paní: "Tak Lysá hora!". Část zpáteční cesty jsme se tak bavili vymýšlením příběhů, jak se pán s paní jen tak šli projít, zamířili tam, co ostatní, bylo to trochu do kopce, ale dali to. Na vrcholu se trochu divili, tak se pán šel zeptat do místní chaty a zjistil, že jsou na Lysé hoře! :-))

Cesta dolů byla poměrně příjemná, nahoře kameny, ale pak už pěkně po asfaltu, celkem pohoda...