Milohlídka, v úlevu nuznoživých, k rozkoši krasolibé

Dnešní pěkně větrný výlet začal poblíž náměstí v Jičíně. Nejdřív ze všeho jsme si prohlédli místní kino Český Ráj a vedlejší Obchodní akademii.

Budovu obchodní akademie z roku 1930 navrhl jičínský architekt Čeněk Musil a je považována za jeho vrcholnou stavbu. Dvoupatrový objekt je členěn do dvou hlavních a několika vedlejších traktů, které vytváření před vchodem otevřenou piazzettu. Zejména obloukovité zakončení východního traktu upomíná na dílo Jana Kotěry. 

Tvorba Čeňka Musila zařadila Jičín na pomyslnou mapu vrcholů meziválečné architektury ve východních Čechách.

O stavbu vedlejšího kinosálu se zasazovala korporace Bio Český ráj, družstvo válečných poškozenců v Jičíně, společenstvo s ručením omezeným, která byla založena 26. dubna 1922 a získala koncesi pro promítání filmu. Stavbě odporoval místní Sokol, protože ten provozoval kino ve své budově. Stavba nakonec vznikla v roce 1923, původně plány budovy projektoval Ing. František Holeček, nakonec však byla budova postavena podle projektu pražské firmy Gröger, Hemerka a spol. 

V roce 2017 byla budova zrekonstruována tak, aby se navrátil původní vzhled budovy.

Od zámeckého parku jsme prošli Valdštejnským zámkem.

Zámek je to dost velký, ale poměrně nenápadný. Dokud si člověk nevšimne jeho pohnuté historie- to bylo tak; původní zámek vlastnili Trčkové z Lípy a po nich Smiřičtí ze Smiřic. Když v roce 1618 zemřel majitel zámku, Albrecht Jan Smiřický, byl z dědictví vyloučen jeho bratr pro slabomyslnost, a mezi jeho sestrami Eliškou Kateřinou a Markétou Salomenou se rozhořel boj o toto dědictví. Zámek měl připadnout Markétě Salomeně, ale Eliška Kateřina se s tím nechtěla smířit a na zámku se usadila. V roce 1620 do Jičína dorazili královští komisaři, kteří měli majetek Smiřických ve jménu krále Elišce zabavit a vrátit její sestře. Když dne 1. února 1620 sepisovala komise v jičínském zámku inventář majetku, došlo k výbuchu střelného prachu při kterém zahynulo celkem 41 osob, mezi nimi byla nejen Eliška Kateřina ale i manžel Markéty Salomeny Jindřich Slavata z Chlumu. Příčina výbuchu nebyla nikdy objasněna. Markéta Salomena musela stejně po bitvě na Bílé Hoře uprchnout ze země a zámek připadl Albrechtovi z Valdštejna, který ho nechal barokně přestavět.

Minuli jsme náměstí (kam potom ještě vraceli) a zamířili k Valdické bráně, jejíž věž tvoří typickou dominantu města.

Valdická brána byla původně jednou ze tří věží, které byly součástí opevnění města. Při její stavbě v 17 století byly použity zbytky starší brány ze 14. století. Roku 1589 vyhořela a poté byla zvýšena o třetí patro. Po požáru roku 1678 bylo přestavěno čtvrté patro.

Na Žižkově náměstí za věží jsem vyfotila sochu draka. Železný drak, který je dílem absolventa turnovské umělecké školy Jiřího Kmoška se na pěší zóně u Žižkova náměstí nachází od roku 2010.

Od draka jsme to stočili dozadu k synagoze a židovské škole. Jičínská synagoga vznikla ve druhé polovině 18. století a je to jedna z mála poměrně dobře uchovaných židovských památek kterou můžeme nalézt v Českém ráji. Stavba je působivá hlavně čistým architektonickým stylem a vnitřek krásnou klasicistní výmalbou.

Protější budova židovské školy byla postavena v roce 1842 Salomonem Friedem. V roce 1875 v ní byla zřízena židovská škola, zimní modlitebna a rabinát.

Uličkama kolem náměstí jsme pak prošli ke kostelu sv. Ignáce s Jezuitskou kolejí.

bacha, návštěvám vstup zakázán!

Gotický kostel, původně zasvěcený sv. Jakubovi, byl postaven ve 14. století Petrem z Varntenberka. V roce 1622 byl kostel odevzdán jezuitům a zasvěcen sv. Ignáci. Na něj navazuje rozlehlý objekt Jezuitské koleje, který v době vzniku kromě koleje zahrnoval také budovu gymnázia, semináře a dům alumnů a také špitál a lékárnu.

v protějším domě bývala "vyšší dívčí"

Pak už jsme se vrátili na náměstí, pěkné podloubí vede po celé jeho délce.

Uprostřed náměstí zaujme nejvíc Korunovační kašna, která vypadá jako malý chrám. Drobná pískovcová stavba byla postavena roku 1836 při příležitosti korunovační cesty Ferdinanda V. V roce 1936 byla upravena a doplněna o meteorologický sloup dle návrhu arch. Čeňka. Musila.

Na severní straně náměstí je další muzeum, a to Valdštejnská mincovna. Jičínská mincovna fungovala v přímé režii vévody. Po jeho smrti byla roku 1634 zrušena, všechny mince byly urychleně staženy z oběhu, takže dneska jsou mince z jičínské mincovny velmi vzácné.

 

Zpátky jsme procházeli zase zámkem, kde jsme si nakonec neplánovaně zaskočili do Regionálního muzea na výstavu o Krvavém románu Josefa Váchala.

Po výstavě už byl nejvyšší čas popojet k možná nejzajímavější stavbě v okolí města. Valdštejnská lodžie je unikátní barokní památka, která byla vystavěna v letech 1630 - 1634. Vybudovat ji nechal Albrecht z Valdštejna dle návrhu architekta Niccolo Sebregondiho. Společně s ní nechal založit i velkou zahradu s oborou o rozloze 2 ha nazvanou Libosad. Z Jičína vede podél silnice do Valdic Valdštejnova lipová alej.

Od Lodžie už je to přes silnici jenom kousek na vrch Zebín. Kuželovitý neovulkanický kopec Zebín byl vyhlášen přírodní památkou roku 1980. Důvodem vyhlášení je ochrana čedičové kupy s uzavřenými bloky porcelanitu. 

Na vrcholu stojí kaple sv. Máří Magdaleny postavena roku 1700 za působení kartuziánského řádu svatého Bruna v nedalekých Valdicích.

výhled směrem na Trosky

bývalý čedičový lom na úbočí kopce

Pod kopcem se vedle  kostela Všech svatých se hřbitovem nachází dřevěná zvonice z konce 17. století.

Poslední krátká zastávka byla ještě u vrchu Čeřovka s rozhlednou Milohlídka. Milohlídka je nejstarší rozhledna v Českém ráji, vystavěná již v roce 1843 a jak hlásá i nápis vytesaný na ní - "Vystavená ochotou spanilých dárců Milohlídka, v úlevu nuznoživých, k rozkoši krasolibé" staviteli vyhlídky nešlo pouze o samotnou vyhlídku, ale také o to, aby poskytl práci a obživu těm nejchudším. 

Rozhlednu nechal postavit jičínský krajský hejtman Hansgirg a stavba byla financována z darů bohatých měšťanů.

Čedičový lom pod rozhlednou se ukázal jako velký problém, protože začal způsobovat nestabilitu rozhledny. Proto byla roku 1885 postavena silná opěrná zeď zpevňující podloží pod rozhlednou a zároveň chránící výletníky před pádem do lomu.

Rozhledna je bohužel zavřená. Na druhou stranu už byl taky čas vrátit se domů a stihnout to za světla...