Tak co to tady máme?: Tvrz Hradenin

V rámci Dnů evropského kulturního dědictví byla o víkendu otevřena řada normálně nepřístupných objektů. My jsme se v sobotu vydali směr Kolín a Kutná Hora, první zastávka byla u (dosud) úplně neznámé tvrze ve vesničce Hradenín poblíž Plaňan mezi Kolínem a Českým Brodem.

Původní dřevěná tvrz zde pravděpodobně vznikla již kolem roku 1265, začátkem 14 století ale zanikla. Kolem roku 1380 získal Hradenín bohatý kutnohorský měšťan Mikuláš Písek (Pešek),který se v roce 1398 psal z Hradenína. A právě za něho byla postavena dnešní tvrz, chráněná z jedné strany rybníkem, na zbylých stranách ve skále vylámaným příkopem plněným vodou z potoka Blinky a hradbou s obranným valem ukončeným palisádou, který obklopoval celý areál

V roce 1409 koupil Hradenín Reinhard z Mühlhausenu, významný šlechtic se styky na císařském dvoře Karla IV., za něhož byla realizována velkolepá přestavba ve stylu vrcholné gotiky. Obytné prostory se nacházely v prvním a druhém patře věže, ve třetím patře byla velká obytná místnost prolomená k východu dvojicí hrotitých oken, vytápěná kachlovými kamny.

rychlý pohled do přízemí věže

Tvrz vystřídala řadu majitelů a v roce 1515 ji získal Albrech Amcha a později ji vlastnil Václav Amcha z Borovnice, hejtman kouřimského kraje. Tento významný úředník potřeboval prezentovat své důležité postavení a proto nechal tvrz rozšířit o renesanční palác, přiléhající k bráně, a přes vodní příkop vybudoval kamenný most. Touto přestavbou získala již tak dost rozlehlá tvrz charakter hradu (v dobových dokumentech je po celé 16. a 17. století důsledně označována jako "zámek", tedy "hrad").

Poslední majitelé, kteří na tvrzi trvale pobývali, byli Kateřina Magdalena Častolárová z Mejtolu s manželem Ladislavem Častolarem z Dlouhé Vsi. Za jejich vlastnictví byla v polygonální baště u hradní brány zřízena kaple s barokní lunetovou klenbou a malbami. Po 11 letech ale Kateřina (titulovaná jako paní na hradě Hradeníně) prodává tvrz v roce 1663 Janu Viktorinu z Valdštejna, který celý statek připojil k panství Komorní Hrádek a tvrz byla nadále využívána jako správní budova poplužního dvora.

kaple

vnitřek kaple

V 18. století tvrz vlastnilo město Kutná Hora, v roce 1867 tvrz odkoupili manželé Josef a MarieMašínovi, kteří celý areál radikálně přestavěli. Především nechali (bohužel) zbořit renesanční palác se vstupní bránou a na místě zavezených příkopů na východní straně areálu byly postaveny nové sklady a vepříny. V roce 1870 byl na místě zbořeného paláce postaven obytný dům, na jehož stavbu byly použity některé prvky původního paláce.

opuštěná stodola ohraničující areál

dům postavený částečně na místě paláce

pavlač je na krovech z bývalého paláce

také schodiště je pozůstatkem bývalé palácové budovy

klika není z paláce, jen se mi líbila

pod obytnými místnostmi se nacházely stáje s krásnými klenbami (a sloup mi taky připadá znovu použitý)

V roce 1895 koupili usedlost s tvrzí manželé Alois a Božena Nekolovi a Božena Nekolová-Hanušová ji vlastnila až do roku 1948, kdy ji koupil poslední soukromý majitel, Václav Rande. Nicméně od roku 1950 část hospodářských budov využívalo současně s ním i místní JZD.

Bez další větší údržby tvrz chátrala do roku 1985, kdy byl tehdejším Střediskem státní památkové péče proveden stavebně-historický průzkum, došlo k vyčištění příkopu na západní straně a byla zahájena rekonstrukce věže, která byla rovněž provizorně zastřešena. Stavební činnost byla ukončena v roce 1993, kdy byl majetek v restituci vrácen potomkům posledního majitele, rodině Klvaňových. Restituenti bohužel v žádných dalších opravách nepokračovali, takže tvrz bez patřičné údržby znovu chátrala dalších 20 let.

Od roku 2010 usilovalo Regionální muzeum v Kolíně o získání tvrze do majetku Středočeského kraje, což se podařilo v roce 2012. Od té doby probíhá pozvolná rekonstrukce památky- proběhlo statistické zajištění věže a její osazení kopií barokní střechy, v interiéru věže proběhlo restaurátorské zajištění zachovalých historických omítek a maleb. V roce 2020 byly dozděny zřícené klenby bývalé kaple s restaurátorským zajištěním historických omítek v baště a byl obnoven renesanční most.