Do Karlových Varů jsme se promyšleně vydali od Březové přes lázeňské lesy. Jako první jsme narazili na Altán u Obrazu z roku 1894- na jednom ze stromů zde býval zavěšen obrázek Panny Marie. Po poškození stromu vichřicí byla na jeho místě postavena pseudogotická výklenková kaplička v podobě stylizovaného oltáře z bílého mramoru.
Hned vedle je kamenná lavice od karlovarského sochaře Huga Uhera. Představuju si, jak na ní sedával Goethe se svými přáteli (protože Goethe, ten sedával naprosto všude :-)
Potom jsme dorazili k rozhledně Diana, nahoru vede dokonce výtah, tak fajn :-)
Restaurace je teda takového "karlovarského" typu, za ní je ještě minizoo.
Nedaleko Findlaterova obelisku jsme našli pěkný smírčí kříž. Podle knihy Kamenné kříže Čech a Moravy jde o robustní, hrubě opracovaný kříž postavený na místě, kde byl zabit řeznický tovaryš býkem. Na kříži je obtížně čitelný letopočet 1567.
Hned pod lesem jsme narazili na sochu Karla Marxe, to už se dneska často nevidí! Jde o pomník z roku 1988 a stojí naproti ruskému konzulátu na Zámeckém vrchu. Pomník byl vytvořen jako připomínka tří Marxových pobytů v lázních: 1874- 6.
Prošli jsme okolo pravoslavného kostela sv. Petra a Pavla ( z roku 1893-1898 podle plánů architekta Gustava Widemanna z Františkových lázní) a zamířili k Becherově vile.
Ta stojí nedaleko v ulici Krále Jiřího v luxusní karlovarské čtvrti zvané Westend. Představuje příklad rodinné vily z počátku 20. století budovanou s ohledem na komfortní bydlení a patřičnou reprezentaci. Po smrti Gustava Bechera vilu získal Spolek pro chemickou a hutní výrobu z Ústí nad Labem, za 2. světové války zde bylo krajské velitelství SS. Po roce 1945 byla vila znárodněna a sloužila jako dům pionýrů. Po letech chátrání byla relativně nedávno zrekonstruována a upravena na galerii.
Z vilové čtvrti jsme sešli dolů k Sadové kolonádě a řece Teplé.
kolem pramene Svobody
Došli k Mlýnské kolonádě. Dnešní pseudorenesanční kamenná kolonáda byla postavena v letech 1871-1881 podle projektu architekta Josefa Zítka, v letech 1891-1892 byla kolonáda prodloužena o nový severní pavilon nad vývěrem Skalního pramene. Jde o největší karlovarskou kolonádu, která kryje celkem 5 minerálních pramenů (Mlýnský, Rusalka, Pramen knížete Václava, pramen Libuše, Skalní pramen)
O kus dál je Tržní kolonáda, v místech kde stávaly nejstarší karlovarské lázně. Dřevěná kolonáda ve švýcarském stylu, bohatě zdobená řezbami, byla postavená v místech staré karlovarské radnice podle projektu slavných vídeňských architektů Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera v letech 1882-1883. Vyvěrají zde tři prameny: Karla IV (původně zvaný Žrout a podle pověsti se u něj léčil už Karel IV.), Dolní zámecký pramen a Tržní pramen.
Nakonec jsme došli k Hotelu Pupp, jehož historie sahá až do roku 1701. Skládal se z více částí, ale 1896-1913 ho přestavěli již zmiňovaní Fellner a Helmer na jeden velký komplex budov. Po válce byl znárodněn a přejmenován na Grandhotel Moskva
Než jsme znovu vystoupali k Dianě, ještě jsme se prošli naproti k Císařským lázním. Objekt připomíná spíš divadelní budovu, akorát narozdíl od většiny ostatních lázeňských budov ve městě je by potřeboval výraznou finanční injekci. Je postaven v pseudorenesančním slohu opět podle projektů Fellnera a Helmera, ve své době to bylo nejmodernější lázeňské zařízení v rakousko- uherské monarchii, součástí budovy byl tzv. Zanderův sál s cvičebným nářadím pro švédskou léčebnou gymnastiku podle metody dr. Zandera, a rašelinový pavilon.Od 90. let budova chátrala, ale v posledních letech probíhá postupná obnova.
Žádné komentáře:
Okomentovat