Dnes (neděle 24.4.) jsme se vydali směr Most.
Nejdřív jsme se prošli okrajem Mostu nedaleko Vtelna. Byla sice docela zima, ale nakonec se udělalo i celkem pěkné počasí, takové dramatické, mraky se převalovaly, chvíli sluníčko, chvíli černo, ale naštěstí (!) nepršelo
kousek od nás vykukovala elektrárna Počerady
směrem k Ústí dominoval výhledům kopec Zlatník a za ním Bořeň nad Bílinou
pohled směrem na Milou, za ní Raná
a ještě jednou elektrárna Počerady, hotová romantika :-)
Po procházce jsme se přesunuli do Mostu a trochu se porozhlédli po místních zajímavostech. Nejdřív jsme se zastavili u známého přesunutého kostela. Vždycky jsem se sem chtěla podívat, tak dneska konečně.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie byl vystavěný v pozdně gotickém slohu podle plánu Jakuba Heilmanna ze Schweinfurtu na místě vyhořelé, raně gotické baziliky. Stavba započala roku 1517 a trvala téměř 100 let. Ještě před dostavbou věže v roce 1602 jej vysvětil arcibiskup Z. Berka z Dubé. Při likvidaci starého města Mostu z důvodu těžby uhlí se v roce 1975 uskutečnil unikátní transfer kostela o 841 metrů
Kostel je pěkný, okolo spousta soch, některé nové, některé zjevně přesunuté z obcí zničených taky kvůli těžbě.
Sloup se sochami sv. Jana Nepomuckého a zemských patronů z let 1719-1722 od J. A. Dietze stál ve starém Mostě na náměstí.
Nedaleko stojí barokní pískovcové sousoší sv. Jana Nepomuckého (zjevně oblíbený světec). Původně stávalo ve starém Mostě, potom bylo přesunuto do lapidária a nakonec, v roce 1978 umístěno ve Vtelně, odkud se v roce 2006 stěhovalo sem
v areálu je i řada soch zjevně novějších
Zespoda byl pěkně vidět hrad Hněvín
Procházeli jsme ještě kousek dál od kostela a viděli za plotem dřevěný kostelík. Ani z druhé strany se k němu nedalo jít, areál je oplocený a zamčený.
Z internetu jsem zjistila, že jde o rumunský pravoslavný kostel ve stylu transylvánské gotiky, který tu stojí od roku 2011. Vyroben byl v Rumunsku, tesařskými mistry z Maramureše (tam byl nejprve složen a poté rozebrán a připraven k přepravě).
Pozemek sice patří městu, ale stavby jsou v současné době oficiálně bez majitele, čeká se na dořešení sporů uvnitř pravoslavné církve a majetkoprávní vypořádání. hm, škoda
Potom jsme se přesunuli do centra současného Mostu a šli si ho trochu prohlédnout.
Docela v poslední době nadávám na Ústí, jak je to podivné město, nepřívětivé, bez fungujícího centra a tak. Ale dneska jsem si uvědomila, že Ústí ještě asi není nejhorší. Most nám přišel tak nějak, jak to říct, hodně podivný.
Vydali jsme se po třídě Budovatelů a hned po pár metrech poznali segregaci v praxi. Pozorováním jsme zjistili, že zatímco romští občané (a že jich tu byla skoro přesila) se drží na pravé straně ulice. Ostatní chodí zásadně po té levé podél parku. Možná to teda bylo způsobeno tím, že po pravé straně byly domy zřejmě hodně obývané romským etnikem, ale prostě to vypadalo tak nějak zvláštně. My jsme tu byli poprvé a než jsme zjistili, jak to tu chodí, už bylo pozdě a samozřejmě jsme šli po té "špatné" straně. Zajímavé ale bylo, že narozdíl od Ústí tady domy obývané romskou komunitou nevypadají nijak neudržovaně, jsou to naopak napohled pěkné činžáky, ve kterých musí být příjemné bydlení a vypadají zrekonstruovaně.
Pořád jsme šli, rozhlíželi se, kde už bude nějaké viditelné centrum.... a pořád nic. Když jsme došli k velké křižovatce u obchodního domu Prior, řekli jsme si, že je to asi TADY.
Náměstí sice žádné, ale hustota obchodů i lidí se zvýšila, objevilo se Planetárium a Magistrát. Podle mapy jsem dokonce zjistila, že oficiálně je tu náměstí. My jsme došli až za nákupní centrum, podnikli dva marné pokusy najíst se v nějakém bistru, ale všude nás vykázali kvůli Jess, tak jsme se vrátili k autu a najedli se v pizzerii u zimního stadionu.
pár fotek z naší cesty zde
Cestou jsme ještě minuli jednu zajímavost, a to zkamenělý kmen neboli taxodium před Výzkumným ústavem pro hnědé uhlí, zkráceně VÚHU :-)
Je to 20-25 mil. let starý kmen ze subtropického lesa nalezený při těžbě v dole Družba- Sokolovsko.
Žádné komentáře:
Okomentovat