V sobotním proměnlivém počasí jsme se nakonec vydali na krátkou procházku z Hostovic na Větruši a do Ústí. Autobus nás vyvezl většinu kopce, takže za chvíli už jsme se mohli kochat prvními výhledy.
U křížku u fotbalového hřiště se ukázal kousek jezera Milada a taky déšť nad Krušnýma horama...
O kousek dál se jezero Milada ukázalo ještě líp. Nad Krušnýma horama pořád pršelo a samozřejmě se déšť začal posunovat směrem k nám.
Když jsme se přehoupli přes nejvyšší bod, ukázaly se výhledy zas na druhou stranu na Ústí.
Hned u zámečku Větruše jsem ještě odbočila k pomníku Karla Eichlera (1854-1909). Ten připomíná učitele a spoluzakladatele turistického spolku Gebirgsverein Aussig.
Potom už jsme seběhli k zámečku. Už od 19. století tu bylo oblíbené výletní místo s malým hostincem. Dnešní objekt s vyhlídkovou rozhlednou byl postaven v roce 1897 podle projektu architekta Alwina Köhlera a s podporou Ústeckého horského spolku.
Po 2. světové válce byla Větruše využívána k různým účelům a po rozsáhlé rekonstrukci byl objekt znovu zpřístupněn v roce 2012. Dnes prostory využívá hotel a restaurace.
Zjistili jsme, že v sezóně tu zřejmě funguje i občerstvení, což je fajn. Teď tu ale bylo jenom pár lidí a prázdné lavice. Výhledy na město v pozadí s Bukovou horou byly ale fajn.
Původně jsme chtěli sejít do centra po staré cestě, ale když jsme zjistili, že lanovka za chvíli odjíždí, využili jsme ji a asi tak za pět minut byli dole v obchodním centru. No, za 40 korun teda nic moc :-)
pohled z lanovky přes špinavé sklo |
Žádné komentáře:
Okomentovat