Výstava sester Válových v GASKu, Kutná Hora, Vysoká a Kouřim

V krásném sobotním dni jsme se (konečně) vydali na končící výstavu sester Válových do GASKu (teda měla končit teď, ale ještě ji do 10. 4. prodloužili).

Nejdřív jsme se trošku prošli po Kutné Hoře, kde jsem tak namátkou cestou vyfotila pár památek a zákoutí.

Kamenný dům na Václavském náměstí v Kutné Hoře je jednou z nejvzácnějších památek gotiky v Čechách. Dům nechal vystavět na konci 15. století měšťan Prokop Kroupa. Kamenické práce na výzdobě štítu dělal mistr Brikcius Gauske.

u kostela sv. Jana Nepomuckého

Kamenná kašna od Matěje Rejska ve stylu pozdní gotiky na Rejskově náměstí

Potom jsme došli ke GASKu- galerie byla otevřená v roce 2010 v dvoupatrové barokní budově postavené r. 1667 Giovannim Domenicem Orsim jako Jezuitská kolej. Je to krásný (a snad už po dvou návštěvách můžu říct i oblíbený) prostor.

Hlavním cílem celé výpravy byla výstava Cesta předurčena osudem, která představuje životní dílo sester- dvojčat Květy a Jitky Válových u příležitosti stého výročí jejich narození.

Kutnou Horou jsme pak už jen krátce prošli a zamířili dál do Vysoké.

Hrádek

kostel sv. Jakuba

Vysoká je celkem nenápadná obec nedaleko silnice do Zásmuk a Kostelce nad Černými lesy. Nad obcí je ale nevysoký kopeček, ze kterého jsou parádní výhledy do kraje. V obci jsme si nejdřív prohlédli pěkný románský kostel Navštívení Panny Marie s připojenou severní věží. Ve 13. st. byla ke kostelu dostavěna gotická přístavba.

Na vrchu Vysoká je rozhledna, která bohužel otevírá až v květnu. Byla postavená pro potřeby mobilních operátorů, ale slouží i jako rozhledna pro veřejnost.

Hned vedle se nachází zeměměřičská věž z meziválečného období.

To hlavní, co jsme tu ale chtěli vidět byla zřícenina letohrádku Belvedér a kaple sv. Jana Křtitele. Letohrádek zvaný Belveder byl v letech 1697 – 98 vystavěn na příkaz majitele malešovského panství hraběte Františka Antonína Šporka i s kaplí sv. Jana Křtitele. Peníze na stavbu hrabě Špork vyhrál v kartách nad saským kurfiřtem Friedrichem Augustem Silným při svém pobytu v Karlových Varech. 

Stavitelem areálu byl pravděpodobně Giovanny Battista Alliprandi, žák J. B. Fishera z Erlachu. Můžeme předpokládat, že se jedná o první vlastní stavbou tohoto velikána vrcholného baroku v Čechách. Alliprandimu se zde povedlo spojit zdánlivě protichůdné funkce v jedné stavbě – letohrádek, kapli, poustevny a místa pro konání opulentních barokních slavností.

Jádro stavby tvoří jednopatrová čtvercová budova se skosenými rohy, krytá původně vysokou osmibokou střechou s věžičkou. Dále zde byla kaple sv. Jana Křtitele, kuchyně a sklep se nacházely v přízemí. Do letohrádku se vcházelo ze tří světových stran (mimo východu) a za předsíněmi upravenými na způsob krápníkových jeskyní byla kaple se sochou sv. Jana Křtitele, nad kterou viselo slunce jako baldachýn, z něhož proudila voda. V prvním patře byl velký sál a čtyři pokoje, určené pro pobyt hraběte. Věžička na střeše sloužila jako rozhledna. Před hlavním vchodem byly vybudovány dvě budovy poustevny, určené pro pobyt mnichů, kteří měli o areál pečovat. Celý objekt byl obehnán kruhovou okrasnou zdí. 

Po požáru na konci 19. století již nebyly letohrádek ani kaple obnoveny a od té doby chátrá.

Kousek pod vrcholem se ještě nachází kříž a za ním podzemní poustevna.

Přestože Vysoká měří jenom 471 metrů nad mořem, je odtud téměř kruhový výhled. Údajně za dobré viditelnosti mají být vidět i Alpy. Dnes ale dobrá viditelnost zrovna nebyla...

Cestou domů jsme se ještě krátce stavili v Kouřimi. Kostel sv. Štěpána byl krásně nasvícený.  Trojlodní bazilika byla budována současně se stavbou města od 60. let 13. st. a v její architektuře se prolíná odeznívající románský sloh s nastupujícím obdobím rané gotiky. Stavba je vynikajícím příkladem tzv. burgundského slohu, představujícího vrchol tehdejší evropské středověké architektury