Polský ostrov Wolin

Na letošní dovolenou jsme se vydali na sever, k Baltu. Ubytování jsme byli v malé vesnici Wiselka na kraji Wolinského národního parku. Ten se vyznačuje hlavně útesovým pobřežím a kopcovitou krajinou plnou zajímavé fauny i flory. Dá se tu potkat orel mořský, zubři, různí stěhovaví ptáci, tuleni nebo sviňuchy. My potkali leda tak ty zubry, a to ještě v ohradě. Na druhou stranu jsme se samotným parkem moc nepotulovali, spíš jsme trávili čas na výletech a u moře.

První den jsme se prošli přes nejbližší kopečky k moři, bylo fajn, jen trochu zima. Moře i pláže jsou ale parádní.

Jeden z dalších dnů jsme se vydali do skanzenu v mětečku Wolin.  Skanzen vznikl v roce 2008 a je zaměřen na období Vikingů a starých Slovanů. Je v něm řada objektů navazujících na raně středověkou zástavbu Wolína obklopených valy a palisádou. K vidění jsou různé chaty řemeslníků s ukázkami řemesel nebo středověký přístav. My jsme se teda naprostou náhodou trefili do dne, kdy tu začínal třídenní Festival Slovanů a Vikingů.. a to jsme nestačili koukat.

Přestože byl pátek, bylo všude neskutečné množství lidí, nebylo kde zaparkovat (a to prý v sobotu čekali ještě mnohem větší nápor). Bylo vidět, že řada Vikingů (přišlo mi, že Vikingská tematika a stylizace rozhodně převažuje, slovanského jsem vlastně neviděla asi nic) se navzájem zná, většina návštěvníků byla v dobovém oděvu a bylo možné si tam ten oděv i opatřit ve stáncích s pěkným lněným oblečením všeho druhu. Nás, co jsme byli "v civilu" bylo poměrně málo. Festival je zjevně pro řadu lidí velkou událostí, na kterou se jezdí na celé tři dny a s celou rodinou.

Tak, popravdě, ne že by se mi to nelíbilo nebo tak něco, ale po cca třech hodinách jsem toho mumraje, ryčné dobové hudby a neustálého davu měla až nad hlavu...

město za řekou z vikingského přístavu

Po poledni jsme se vydali přes most do města. Tam to teda bylo podobné jako ve skanzenu- všude stánky, různá řemesla, hudební doprovodné akce a tak. Akorát to bylo na větším prostoru a dalo se sejít i mimo mumraj, což jsem dost uvítala. 

Stihla jsem si v rychlosti prohlédnout i pár památek ze samotného města. Nejvíc mě asi zaujaly sýpky s historickým výtahem, které bylo vidět už ze skanzenu a mostu. Jde monumentální průmyslovou stavbu z počátku 20. století, zblízka působí dost zanedbaným dojmem.

Při krátké procházce po městě jsem si stihla prohlédnout zdejší barokní zámeček, který stojí na místě bývalého hradu pomořanských knížat. Postavila ho rodina von Belov na přelomu 18. a 19. století, za války tu sídlilo gestapo.

na hlavní ulici se nachází radnice s městským úřadem

Při jednom z dalších výletů jsme se vydali do turistického centra Miedzyzdroje, na jehož okraji se v národním parku nachází obora zubrů. Je to trochu turistické, takže se tu snaží ze všeho vytěžit peníze. Nejdřív se platí docela dost za parkování, pak za vstup do národního parku a pak ještě za vstup do obory, což je ve skutečnosti taková malá ZOO. Kromě zubrů jsou tu i vlci, nějaké srnky, orli a divoká prasata.

nejdřív to vypadalo, že zubři jsou největší lemry z celé ZOO

prasata byla nejvíc aktivní, ale děsně smrděla

nakonec jsme viděli zubry i stojící, sláva

mapa národního parku

Další atrakce, kterou jsme v Miedzyzdrojích navštívili, bylo místní Oceanárium. Nevěděla jsem, co čekat, ale nakonec to bylo úžasné- fakt krásně udělaná akvária se spoustou mořských rybek všech možných tvarů a barev. Zajímavé horní patro s řadou interaktivních prvků a her pro děti, moc pěkné.

Po prohlídce Oceanária jsme se prošli na místní molo, ze kterého byl vidět "náš" útes, za kterým jsme ve Wiselce chodili na pláž.

na druhou stranu se vzadu zřejmě nezřetelně rýsovala německá Rujána

pláže jsou tu jinak plné než u nás ve Wiselce, inu pořádné středisko

Při jedné vyjížďce na kole do sousedního Kolczewa jsme objevili několik čapích hnízd i s obyvateli.

Dalším městečkem, které jsme navštívili, byl nedaleký Dziwnów. Podle nejstarších zmínek tu už ve 13. století stála osada, v 19. století tu pak byly navštěvované lázně. Roku 1895 tu byl postaven největší hotel na pobřeží Baltského moře. Do moře se tu vlévá řeka Dziwna.

ústí Dziwny do moře

pohled z mostu na řeku

zdejší most je zvedací, každou hodinu tu proplouvají lodě

Asi největší výlet z celé dovolené jsem podnikla sama na kole, a to do městečka Kamien Pomorski. Nebylo to úplně blízko, ale zdejší cyklostezky jsou pohodlné a vedou krásně po rovině, takže člověk ujede i vzdálenosti, které by úplně nečekal.

Město má poměrně bohatou historii, vzniklo jako rybářská osada a bylo prvním hlavním městem Západního Pomořanska a sídlem pomorského biskupství od roku 1176 do 1810. Lázně jsou tu dodnes, zdejšími  solnými, jodovými a železitými vodami se léčí hlavně revmatická, kardiologická a neurologická onemocnění.

První zastávku jsem udělala právě u starých lázní. Vypadaly docela zajímavě, ale byly opuštěné a zabedněné.

Naproti zdejší katedrále se nachází tvz. Dworek von Kleista. Když ve městě působil Ewald Jürgen von Kleist (1700–1748), německý právník, církevní hodnostář a fyzik, vynalezl zde v roce 1745 tzv. kleistovu lahvičku – vůbec první elektrický kondenzátor na světě. (ne že bych to jméno nebo ten termín někdy slyšela, ale zajímavé to je :-)

pěkná stará knihovna naproti přes ulici

Asi nejslavnější památkou města je katedrála Nejsvětější Panny Marie, sv. Jana Křtitele a sv. Faustyna. Založil ji kníže Kazimír I. poté, co bylo hlavní město pomořanského biskupství v roce 1175 přeneseno do Kamieńa z Wolinu, zničeného dánskými nájezdy. Ke vzniku katedrály přispěla christianizační mise sv. Ottona z Bamberku v roce 1124, což připomíná kámen před katedrálou.

Na konci 15. století dostala katedrála nový hlavní oltář s gotickým triptychem, v interiéru se nachází cenné barokní varhany. 

protější biskupský palác z 15. století

nedaleký kostel Nanebevzetí Panny Marie nevypadá, ale jeho historie sahá až do 13. století

střed města obklopují zachovalé hradby, kolem bohužel převažuje novodobá výstavba

přístav je ale moc pěkný

V přístavu lze vidět vrak historické plachetnice z 19. století, který byl v roce 2016 nalezen po bouři na pobřeží Baltského moře u obce Międzywodzie. Vrak prošel odborným ošetřením a byl umístěn sem jako ukázka starého lodního a tesařského řemesla.

Uprostřed náměstí stojí krásná radnice, jde o jednu z mála dochovaných gotických radnic v západním Pomoří. Její historie sahá až do 14. století, kdy byla postavena nejstarší, západní část budovy. Je příkladem středověké "Gerichtslaube"- malé budovy se správní a soudní funkcí. V pozdějších stoletích byla radnice rozšířena a její současná podoba je výsledkem několika stavebních fází- od raně až po pozdně gotickou. Nejcennější jsou na ní cihlové zdi s lomenými oblouky, podloubí na východní straně s bohatě zdobeným klenutým stropem, pozdně gotické štíty a malá zvonice. V interiéru jsou pozoruhodné klenuté sklepy včetně bývalých kobek.

Radnice přežila i válečnou zkázu, i když v roce 1945 vyhořela. V 60. letech 20. století byla znovu postavena a slouží jako sídlo městského úřadu.

starý pranýř

jeden z mála zachovaných historických domů na náměstí

Další významnou památkou města je Wolinská brána, jde cihlovou gotickou stavbu ze 14. století a jeden z posledních zbytků středověkého opevnění města. Dnes uvnitř věže sídlí Muzeum kamenů.

Cestou zpátky jsem ještě v Diwnówě vyfotila část mohutné opuštěné budovy, která vypadala jako starý opuštěný hotel nebo lázně. Nic jsme k tomu nedohledala, ale je pěkné si představovat, že to je ten kdysi slavný největší hotel.

západ slunce při zastávce u moře cestou zpět

Předposlední den jsme částečně strávili v Dinoparku v Wrzosowo Kolonia. Jako, nedokážu to úplně posoudit, zdejší dinosauři vypadali impozantně, prý jsou v životní velikosti. Zase se ale nehýbou a nevyluzují žádné zvuky, takže v tomhle ohledu nic moc. Ovšem součástí Dinoparku je i malá ZOO, což bylo fajn. Bylo tu překvapivé množství dost ochočených zvířat a celkově to bylo docela příjemné místo.

Poslední den se počasí trochu zhoršilo, takže na koupání bylo zima. Nicméně i tak to u moře bylo super, k polskému moři bych se klidně vrátila.. no, tak třeba někdy.