Středa byla docela chladná a celý den to vypadalo na déšť. Rozhodli jsme se proto pro městský program a vydali se do Meziměstí a hlavně Broumova.
Nejdřív jsme se zastavili na soukromé farmě ve Vernéřovicích, kde jsme si dali kafe a trochu nakoupili. Potom jsme kolem kostela sv. Michaela archanděla, který nechal postavit opat Otmar Daniel Zinke, roku 1720 (snad podle projektu K. I. Dientzenhofera), pokračovali do Meziměstí.
V Meziměstí jsme si nejdřív prohlédli centrum Walzel. Tkalcovna Walzlovka byla postavena roku 1852. Téměř sto let žila produktivním životem, ale od roku 1940 jen chátrala. Po 161 letech od první kolaudace se změnila na Centrum Walzel; je tu obchod, solná jeskyně, bowling, bar, resturace, lezecká stěna.. prostě všechno, na co si vzpomenete. Z vnitřku jsme viděli jenom ten obchod, zvenčí vypadá budova docela povedeně.
V Meziměstí mě ovšem lákalo hlavně místní nádraží. Kdysi dávno už jsem tu byla a pamatuju se, jak na mě zapůsobilo tak obrovské a monumentální nádraží v takovém.. ehm zapadlém místě.
Nádraží bylo vybudováno zároveň s Železniční tratí Choceň- Broumov roku 1873-1875 a je významnou technickou památkou. Trať byla totiž stavěna s cílem spojit tehdejší Prusko s Rakousko-Uherskem a byla tak hodně frekventovaná. Budova nádraží je pozoruhodná svými rozměry i architektonickým řešením, původní konferenční sály, rakouský a pruský dostali po válce funkce potřebné v pohraničním městečku a slouží jako divadlo a tělocvična. Na 1940 metrech kolejiště se nachází osobní seřazovací a nákladní nádraží, nakládkové koleje a 4 vlečky.
Z Meziměstí jsme se (jak jinak než objížďkou) dopravili do Broumova. Cestou jsme vyfotili klášter zdálky a zaparkovali dole u Penny.
Kolem kostela sv. Václava jsme se pak vydali na náměstí.
Kostel sv. Václava se svou podobou vyčleňuje od ostatních kostelů na Broumovsku, původně se totiž jednalo o kostel protestantský ze 17. století. Původní kostel byl ale zničen a jeho nynější podobu mu dal Kilián Ignác Dientzenhofer. Na začátku 50. let 20. století byl kostel uzavřen a používal se jako skladiště. Po náročných stavebních úpravách, včetně restaurování Schefflerovy fresky, byl obnovený kostel znovu vysvěcen na svátek sv. Václava 1995 a od té doby slouží svému původnímu účelu.
 |
| náměstí s Mariánským sloupem z roku 1706 |
Hlavní dnešní cíl byl ovšem jasný- broumovský Benediktinský klášter.
Historie kláštera sahá do 13. století, kdy bylo místní panství věnováno Přemyslem Otakarem I. do správy benediktínskému řádu. Na bývalé pevnosti pak byl vybudován klášter s gotickým chrámem. Významným milníkem byly husitské války, kdy do kláštera přesídlil opat z Břevnovského kláštera spolu s dalšími řeholníky. To přineslo velký hospodářský rozmach této oblasti. Postupem času význam kláštera zvolna upadal. Za komunismu se z kláštera stal internační tábor pro řeholníky a řeholnice. Po revoluci se začal klášter opravovat, dnes je otevřen pro návštěvníky.
Nejdřív jsme se vypravili do klášterní zahrady. Ta byla založena v 17. století opatem Tomášem Sartoriusem. V letech 2014 – 2015 prošla revitalizací.
 |
| vedle kláštera je i pivovar, taky se dle všeho opravuje... |
 |
| domek, ve kterém je teď galerie |
 |
| kuželna |
 |
| památník opata Jakuba II. Chmela z roku 1804 |
 |
| majestátní dub, který je nejstarším stromem v zahradě |
 |
| skleník |
No a po zahradě jsme se konečně dostali i dovnitř a prohlédli si nejdřív refektár a potom knihovnu a kostel.
V refektáři je hlavní atrakcí unikátní kopie Turínského plátna z roku 1651. Byla náhodou nalezena v roce 1999 v kostele sv. Vojtěcha ve skříňce s darovací listinou podepsanou turínským arcibiskupem Juliem Ceaserem Bergiriem. Jeho rozměry jsou téměř shodné s rozměry italského originálu. Na plátně je nezřetelně vidět postava o výšce 170 až 180 cm z přední a zadní strany. Na světě existuje jenom čtyřicet kopií, tahle je jediná ve střední Evropě severně od Alp.
První knihovna v Broumově byla založena v benediktinském klášteře opatem Bavorem z Nečtin v roce 1322. Knihovna, kterou benediktinští mniši po staletí s nucenými přestávkami (požáry a bouře po r. 1618, kdy mniši museli Broumov na čas opustit) spravovali, je dnes jednou z nejnavštěvovanějších a nejcennějších památek. V současné době čítá její fond na 17.000 svazků.
V knihovně je tohle léto k vidění kopie největší rukopisné knihy na světě – Codex Gigas neboli Ďáblova bible. Ďáblova bible byla sepsána počátkem 13. století v podlažickém klášteře a v letech 1477–1593 byla uložena v broumovském klášteře. O rok později byla převezena do Prahy, odkud byla ukořistěna švédskými vojsky během třicetileté války. Od té doby se rukopis nachází v Královské knihovně ve Stockholmu.
Klášterní kostel sv. Vojtěcha pochází z roku 1357. Od té doby byl několikrát stavebně upraven. Současná podoba kostela pochází z barokní přestavby podle návrhu Martina Allia z Löwenhalu. Interiér kostela je bohatě zdobený. Nacházejí se zde fresky od Jana Jakuba Stevense ze Steinfelsu. Kromě fresek je zde bohatě zdobený oltář od sochařů Jana Brokoffa a Matěje Václava Jäckela.
 |
| hrob Matouše Ferdinanda Sobka z Bílenberka, majitele zámku Skály |
Po prohlídce kláštera jsme se vrátili k autu kolem kostela sv. Petra a Pavla z 15. století.
Ještě jsme se v rychlosti stavili u krásného dřevěného hřbitovního kostela. Kostel Panny Marie, údajně založený roku 1177, je jednou z nejstarších dřevěných staveb ve střední Evropě a je pozoruhodný svou architekturou i výmalbou interiéru. Kostel je výjimečný nejen svým stářím, ale i technikou stavby. Nemá jediný hřebík, ale hrázděnou konstrukci z mohutných dubových trámů. Je to dokonalé tesařské dílo, které přečkalo staletí.
