Tak co to tady máme?: Cesta z Chebu na západ do Bambergu

V prostředním červencovém víkendu jsme se trochu narychlo rozhodli vydat do poměrně zapomenutých měst a městeček německého Bavorska.

V pátek odpoledne jsme dojeli do Chebu, ubytovali se v centru a večer si zašli jen na menší procházku po městě.

náměstí je pořád stejně pěkné

monument Brána času

domy na náměstí- vlevo barokní Gablerovský, černý renesanční Schirdingerovský

západ slunce

hrad a Černá věž, sem budeme muset někdy příště

kostel sv. Mikuláše

V sobotu ráno jsme se nasnídali a konečně vyrazili za hranice do blízkého Waldsassenu. To je překvapivě pěkné městečko s klášterem cisterciáků, založeným ve 12. století. Cisterciáci odtud zakládali řadu dalších klášterů, z českých třeba v Sedlci a Oseku.

Friedenskirche

socha připomínající sirotky po válečných obětech

mapa klášterů zakládaných právě odtud

vnitřek baziliky

Z Waldsassenu jsme popojeli jen pár kilometrů ke kapli svaté Trojice z roku 1684.

Architektem současné podoby kaple byl Georg ze slavné pražské rodiny architektů Dienzenhoferů. Jak bylo v barokní době zvykem, komponoval celou stavbu na základě mystického čísla tři. Podle pověsti promýšlel plány na břehu nedaleké říčky Wondreb a náhle spatřil starou jívu, z jejichž kořenů rostly tři kmeny. V tu chvíli ho prý napadla základní dispozice kostela. Postavil tedy tři kulaté věže vyrůstající z jednoho základu, klenbu rozdělil na tři části, po stranách postavil ve výklencích tři oltáře.

Jinak kaple stojí téměř na samotě, na kopci v krásném místě s výhledem, fakt moc pěkné.

Jinak je to snad jediná veřejná budova v Evropě, která dodnes připomíná hitlerovskou armádu. Fresková výzdoba kostela pochází z druhé poloviny třicátých let minulého století a byla dokončena v roce 1940. Jedna ze tří fresek na stropě je věnována wehrmachtu- jsou na ní němečtí vojáci v typických přilbách a uniformách, kteří odcházejí na frontu, zranění se vracejí z boje a nakonec hrdinně umírají v rukách statečných ošetřovatelek. Zas až taková oslava hitlerovské armády to není, jsou tam lidi v uniformách, dalo by se to vykládat i jako pocta obětem války.

Cestou dál na západ jsme se ještě neplánovaně zastavili na parkovišti nedaleko rozvodí Labe, Rýna a Dunaje (tedy Černého a Severního moře). Samotné rozvodí je na kopci zvaném Seehugel, nedaleko něj je chata Seehaus, ke které jsme došli (a přečkali v ní bouřku).

tenhle trochu zapomenutý patník u parkoviště je starý hraniční kámen, s rozvodím zřejmě nesouvisí

chata Seehaus po dešti

Po zastávce, která se nám trochu protáhla, jsme už konečně dorazili do Bambergu.

Bamberg je starobylé město, které bylo již v 11. století povýšeno na biskupství. Díky své poloze na sedmi pahorcích získalo město přízvisko Francký Řím. Je to památka UNESCO a tomu bohužel odpovídá i počet turistů.

kostel sv. Martina v centru města

Z hlediska našich dějin je ještě zajímavý fakt, že roku 1430 na město pochodovali husité vedení Prokopem Holým. Církevní hodnostáři a bohatí obyvatelé města utekli. Nakonec však Bamberg oblehatelům vyplatil dvanáct tisíc guldenů a ti odtáhli dál. Mocní měšťané i církev však o svůj majetek přišli i tak – místní chudina využila jejich nepřítomnosti a vyplenila opuštěné domy.

Obstmarkt

Asi nejvýznamnější světskou památkou starého města je Stará radnice. Původně gotická stavba stojí na mostě uprostřed řeky. V polovině 18. století byla radnice přestavěna v barokním stylu.

Od radnice jsme spolu s davem vystoupali k dómu na Dómském náměstí. Katedrála byla založena v roce 1002 jako císařský chrám římským králem a budoucím císařem Jindřichem II., který je uvnitř i pohřben. Bamberg se také stal sídlem biskupství, při dómu byla založena škola, rozsáhlá rukopisná knihovna a zřízena říšská kancelář, z níž vzešlo mnoho biskupů.

Vedle katedrály se nachází císařská falc, která se skládá z obytných a hospodářských budov bývalého biskupského dvora a byla zbudována v 15. století na místě paláce císaře Jindřicha II.

Uprostřed nové biskupské rezidence naproti se nachází barokní Růžová zahrada, odkud je pěkný výhled na střechy starého města.

Od katedrály jsme se vydali ještě ke klášteru sv. Michala. Původně benediktinský klášter byl založen roku 1015 biskupem Eberhardem. Po zrušení v roce 1803 byly prostory využity jako nemocnice, dnes je zde domov pro seniory.