Dá se říct, že přechod Českého ráje z Jinolic doTurnova s přespáním v chatě u Nebákova je už něco jako tradice. Po pár letech je tedy dobré tradici zopakovat a užít si co nejvíc krás Českého ráje v jednom víkendu.
Sobotní cesta do Jinolic byla tentokrát trochu komplikovaná, ale nakonec kupodivu všechno klaplo a i když těch vlakových přestupů bylo víc, krásně to ubíhalo a v Jinolicích jsme vystoupili z malého vláčku v 10:31, přesně podle jízdního řádu.
Vydali jsme se klasicky po zelené turistické značce podél Jinolických rybníků, hotelu Pod Šikmou věží a rozcestí Nad Fortnou do Prachovských skal. Tam bylo dost lidí, takže jsme jen v rychlosti koukli na Vyhlídku Českého ráje a sešli dolů k turistické chatě.
Původní chatu v Prachově dal postavit v roce 1886 hrabě Šlik, sloužila jako lesní restaurace a jmenovala se V Sklípku. Postupně začal ale o turistiku v oblasti pečovat Klub českých turistů, který v roce 1921 koupil pozemek pod původní chatou, tu zboural a v roce 1922 tu postavil novou chatu podle plánů architektů Machoně a Vlčka. V roce 1930 pak byla chata rozšířena do dnešní podoby. V roce 1948 byl KČT zrušen a chatu převzalo nejprve družstvo Vzlet a potom Restaurace a jídelny.
Po roce 1991 se chata vrátila KČT, který ji postupně opravuje
Ve skalách a na vyhlídkách bylo plno, ale dole u chaty byl překvapivě docela klid a pohoda. Možná těch lidí přeci jenom nepřijelo tolik, anebo se tak různě rozptýlili. V klidu jsme se občerstvili a vyrazili dál.
U Pelíška je už skoro povinnost se zastavit.Původní socha Pelíška zde byla postavena 10.června 1939 na 60. výročí KČT v Jičíně. Autorem návrhu byl ing. Ladislav Horák. Později byla nahrazena novou verzí sochy znázorňující praslovanského bůžka inspirovaného sochou Radegasta na Radhošti nebo kresbami Mikoláše Alše.
My jsme tady nějak polevili v pozornosti a špatně odbočili; místo po červené jsme po zelené sešli do Maršova, a abychom se nemuseli vracet, vzali jsme to po silnici a přes vesnici Blata nahoru zpátky na červenou.
Manévr se zdařil a ani jsme si moc nezašli. Svačili jsme na lavičce nad Lovčí s krásným výhledem na Trosky.
 |
| pohled na Trosky o kousek dál |
Pak už jsme jenom prošli Mladějovem a přes kopec (částečně) se dopravili k chatě Nebákov.
 |
| socha neznámého svatého u rybníku Doly |
Chata Nebákov byla postavena v roce 1941 stavitelem a projektantem Lacinou ze Sobotky, jako výletní sídlo pro ředitele Škody Plzeň Pantoflíčka. Kryté půloblouky s pískovce na terase prý vznikly na výslovné přání investora. Po roce 1948 bylo zařízení v majetku Jednoty Jilemnice, sloužilo pouze v letní sezóně a v roce 1977 bylo uzavřeno úplně. Po rekonstrukci sloužilo zařízení pouze pro tábory a školy v přírodě.
Po roce 1990 je objekt podle internetů využíván celoročně hlavně pro rodinnou rekreaci.
 |
| podvečerní atmosféra pod hrází |
Trochu problém je, že současná paní majitelka by objekt asi taky ráda využívala k rekreaci své a kroužku svých stále přítomných přátel. To jí ale trochu kazí turisti, kteří by neustále něco chtěli a pořád otravují. Personál přitom zjevně tvoří paní majitelka sama. Tahle kombinace pak vede k tomu, že v chatě zřejmě úplně absentuje jakýkoliv úklid, internet je plný naštvaných reakcí turistů, kteří byli konfrontováni s nevybíravým chováním paní majitelky.
Je to trochu škoda, protože chata má krásnou polohu a mohla by být krásná zvenčí i uvnitř. No, my jsme byli rozhodně rádi, že jsme spali jenom jednu noc. Tentokrát (poprvé v mém životě) dokonce v pokoji v budově. Byl lepší než chatka... ale jen o trochu :-)
Po snídani jsme se tedy vydali po neznačené a trochu zarostlé cestě k obci Semín, kde se před námi vynořilo Keltské opidum.
 |
| opidum a za ním vykukuje Vyskeř |
Opidum vypadalo poměrně mohutně a ráno bylo ještě zavřené. Podle kapacity parkoviště očekávají hodně hostů. No proč ne, pohled na Trosku "zboku" tu byl taky pěkný..
Dál jsme už pokračovali standartně po zelené turistické do Věžického údolí a odtud po červené až na Hrubou Skálu. Tam jsme si dali konečně kávu a zmrzlinu a pokračovali vrchem přes vyhlídky na Valdštejn a do Turnova. Trasa je to už klasická, stokrát ofocená a nevím kolikrát prochozená. Bylo to pěkné, i když lidí celkem dost.
 |
| vyhlídka Na Kapelu |
 |
| vyhlídka U Lvíčka |
Prázdno bylo až na Hlavatici. Pod rozhlednou dokonce (znovu)otevřeli stánek s občerstvením. Tržby asi ale mít nebudou, protože všichni se stavují spíš na Valdštejně anebo pod rozhlednou v druhém směru, kde je další nová restaurace...
 |
| z Hlavatice směr Ještěd |
 |
| ...směr Krkonoše |
Z Turnova už byl překvapivě snadný návrat do Prahy- jezdí tu řada autobusů i přímý vlak. Cesta vlakem byla sice trochu delší, ale kdy se zas člověk sveze Arrivou :-)
