V neděli bylo ještě větší vedro než v sobotu. My jsme se ale nenechali odradit a vydali se na jih od Banské Bystrice.
První zastávka byla v Hronseku, což je maličká obec z asi tak 600 obyvateli. Ovšem, nachází se tu řada památek, které jsme postupně obešli.
První byl barokní Sóosovsko-Géczyovský kaštieľ s krásnou zahradou kolem. Historie kaštielu sahá do roku 1775, v trojúhelníkovém tympanonu je erb rodiny Geczyú.
Další památkou je nedaleký vodní hrad neboli Géczyovský kaštiel. Ten byl postaven ve 14. století a do současné podoby byl přestavěn ve století 16. V interiétrech jsou vzácné nástěnné malby.
A poslední je nejznámější památka- dřevěný artikulární kostel se zvonicí, který ja dokonce památkou Unesco.
Kostel byl postaven v 18. století. Po Šoproňském sněmu dostali evangelíci povolení postavit v jedné stolici dva kostely- zde to bylo v Hronseku a Ostré Lúce. Stavba však měla několik podmínek- musela být postavená v průběhu jednoho roku, musela být celý ze dřeva a bez použití kovových prvků, nesměla mít žádnou věž ani vchod z ulice.
V Hronseku se tedy podařilo všechny podmínky dodržet, kostel pojme až 1100 osob, uvnitř jsou varhany a obrazy od slovenských mistrů. Vedle kostela stojí dřevěná zvonice a v blízkosti evangelický farářský dům, kde vznikaly slovenské vlastenecké písně a konala se svatba básníka Andreje Sládkoviča
 |
| zvonice |
 |
| kostel má půdorys kříže |
 |
| sochy u vedlejšího domu- že by Sládkovič? |
Pro prohlídce Hronseku jsme popojeli o kousek dál do Zvolena. Nejdřív jsme chtěli vidět aulu Technické univerzity od architektura Vladimíra Dědečka.
Areál školy byl docela opuštěný a aula vypadala překvapivě malá. Asi se její architektonická výjimečnost projeví hlavně zevnitř.
Vedro bylo dost nesnesitelné, ale přesto jsme se parkem kolem památníku Zvolenského manifestu a pancéřového vlaku vydali ke zvolenskému zámku.
 |
| památník setkání Andreje Hlinky a Martina Rázusa v roce 1932 |
 |
| jeden ze tří obrněných vlaků, který bojoval ve válce |
Přes ulici jsme pak došli ke zvolenskému zámku. Jeho historie sahá do 14. století, kdy ho král Ludvík I. z Anjou začal stavět jako gotický lovecký zámek. Původně sídlo králů a významných šlechticů, jako Jan Jiskra z Brandýsa a Matyáš Korvín, prošel zámek několika přestavbami, přičemž renesanční podoba se zachovala dodnes. Dnes v něm sídlí Slovenská národní galerie.
Centrum Zvolena, kam jsme se vydali potom, už působilo docela mrtvě. Částečně to bylo tím vedrem a částečně nedělním odpolednem.
Obešli jsme náměstí s kostelem sv. Alžběty a vrátili se k autu napůl uvařený.
Po občerstvení, kafi a siestě v ubytování jsme se navečer ještě vydali do nedaleké Slovenské Ľupče s krásným hradem. Bohužel otevírací dobu má snad do půl čtvrté, tak jsme ho viděli jen z parkoviště. Škoda, nahlédnout aspoń na nádvoří by určitě bylo zajímavé.
 |
| kostel v Lupči |
Cestou domů už při začínajícím soumraku jsme se ještě stavili u monumentu Majer v okrajové čtvrti Banské Bystrice Majer.
Monument od architektů Benjamína Brádňanského, Víta Halady a Maroše Greše stojí na místě bývalého hřbitova z první světové války. Hřbitov téměř zanikl při stavbě nové silnice, ale díky občanské iniciativě byla zachráněna alespoň část hřbitova a vypsána soutěž na obnovu památníku.
Stavba monumentu s vyhlídkou začala ke stému výročí konce 1. světové války, svým tvarem evokuje náhrobek a slouží zároveň jako kaple, pietní místo a vyhlídka. Schránka z oceli je široká 2,4 m, dlouhá, 19,2 m široká a 8 m vysoká
