Malbork je sice parádní hrad, ale je trochu moc známý a taky obležený turisty a stánky. Já se do téhle oblasti Polska těšila hlavně na ty ostatní hrady, které jsem chtěla vidět. Trochu jsem doufala (alespoň někde) v opuštěná místa plná tajemství, romantiky zašlé slávy a tak :-)
První navštívené místo dnešní tour byl Pelplin.
Obrovské cisterciácké opatství v Pelplinu představuje jednu z
nejkrásnějších ukázek gotické architektury v Polsku. Klášter se začal
stavět v roce 1276, kdy cisterciáci přišli do Pelplinu. Nejcennější
památkou je obrovská gotická katedrála, jedna z nejkrásnějších bývalých
cisterciáckých bazilik v Polsku s gotickým, renesančním a barokním vybavením interiér.
Pozdně renesanční hlavní oltář je největším oltářem tohoto druhu v
Polsku a jedním z největších v Evropě.
Převážná část cihlového kostela, dnešní katedrály, pochází ze 14.
století. Pozdně gotická klenba však byla dokončena až na přelomu 15. a
16. století. Impozantní trojlodní bazilika postrádá věž a její západní a
východní průčelí jsou téměř stejná. Interiér ukrývá výjimečný mobiliář
včetně gotických chórových lavic s vzácnými dřevořezbami.
Klášter byl zrušen v roce 1824 a kostel přeměněn na katedrálu Panny
Marie. V klášterních budovách dnes působí Diecézní muzeum, které
vystavuje sbírku duchovního umění a také iluminované rukopisy.
Ještě o něco jižněji jsme si prohlédli křižácký hrad Gniew.
Hrad byl vystavěný v 13. stol. na půdorysu čtyřúhelníka, přestavovaný v 16.
a 17. stol. Částečně byl obnovený po požáru v roce 1922. Nachází se v
něm muzeum. Stavba je obklopena částečně zachovaným opevněním. Na
podhradí je lokalizován Palác Marysienki (nyní hotel) z 2. poloviny 17.
stol., později přestavěný. Na hradě se konají četné akce a inscenace,
historická představení, koncerty dávné hudby a rytířské turnaje.
Tady jsem byla docela překvapená, jak luxusně je všechno zrekonstruované (na prostranství před hradem dva luxusní hotely, všude dokonalého hustý trávník, u kterém mi Martin vysvětlil, že je to sen každého zahrádkáře :-)
Po překročení řeky Visly, jsme dojeli do Kwidzinu.
V letech 1243 a 1525 bylo nevelké město Kwidzyn
rezidencí pomezanského biskupství, jednoho ze čtyř, které na svém území
založili němečtí rytíři. Po zrušení řádu se Kwidzyn postupně ocitl v
područí Pruska, Německa a nakonec Polska. Jeho největší pamětihodností
je nádherná gotická katedrála, původně sídlo pomořanských biskupů. S
katedrálou sousedí hrad, připomínající rytířskou pevnost. Zajímavá je
latrínová věž, kterou s hradem spojuje ochoz, spočívající na rozměrných
obloucích.
Gotický hrad byl vystavěn v letech 1320 až 1347 na půdorysu čtyřúhelníku, částečně zničen v 18. stol. Katedrála vyrostla ve 14. století na místě staršího kostela. Zásluhou
friedrich Augusta Stülera obdržela katedrála v letech 1862-64
neogotickou podobu. Interiér této pseudobaziliky krášlí gotické fresky,
naneštěstí přemalované v 19. století.
S katedrálou je spjat především příběh svaté Doroty z Montau.
Narodila se r. 1347 v Montau severně od Marienwerderu jako dcera
bohatého sedláka Willama Swarta usazeného zde asi od r. 1330 a
pocházejícího z jižního Holandska. Roku 1363 se vdala do Gdaňska za
mečíře Albrechta a stala se matkou 9 dětí. Po jeho smrti přišla r. 1391
do Marienwerderu, kde vedla život v modlitbách, konala dobré a zbožné
skutky a měla četná vidění. Ve zdejším dómu se nechala dne 2. 5. 1393
zazdít do boční komory lodi, kde 25. 6. 1394 zemřela a je zde také
pochovaná. Zdejším obyvatelstvem byla vždy uctívána a v roce 1976 byla
svatořečena. Stala se tak vedle sv. Jiří a sv. Alžběty Durynské další
patronkou Řádu.
Cestou zpátky do Malborku jsme se zastavili ještě ve Sztumu. Není to tak zajímavé místo, jako ty ostatní dnes navštívené, ale měli jsme ho cestou.
Na místě starého hradiště, které bylo r. 1236 zničeno a poblíž hospodářského dvora Řádu připomínaného r. 1295 postavili němečtí rytíři hrad zhruba v letech 1326 (nebo 1330) až 1335 určený jako sídlo svého správce- fojta, který podléhal přímo marienburskému komturovi. Předhradí bylo postupně přeměněno v město, kterému r. 1416 velmistr udělil městská práva a jehož opevnění bylo spojeno s hradem. Hradní objekt pak sloužil jako letní sídlo velmistra, který zdřídil zvěřinec. V roce 1410 hrad dobyla polská vojska a v roce 1454 hrad náležel k posledním městům věrným Řádu. Dne 29.7.1454 se hradní posádka vzdala Polákům proti právu čestného odchodu, ale po bitvě u Konitz, kde Poláci a Pruský spolek utrpěli dne 18.9. těžkou porážkku, se Řád vrátil a držel hrad a město až do r. 1461.
V letech 1626-29 byl hrad obsazen švédským, v r. 1629-35 braniborským vojskem. Zde bly také uzavřen mír, po němž Švédové vyklidili všechny zisky v Prusku a podrželi si jen Livonsko. Ve druhé švédsko-polské válce byl v letech 1656-60 hrad opět v rukách Švédů. Po jejich odchodu bylo město téměř pusté a zbytek zpustošil ještě požár v roce 1683.
Po prvním dělení Polska hrad připadl Prusku a na konci 18. století byl částečně rozebrán.
Žádné komentáře:
Okomentovat