Při deštivé návštěvě Prahy jsme v rámci Dne architektury navštívily budovu Orco- bývalé Elektrické podniky na Vltavské.
Výrazná budova Elektrických podniků z let 1927-1935 od architektů Adolfa Benše a Josefa Kříže představuje kvalitní příklad funkcionalistické architektury. Avantgardní stavba v konstruktivistickém duchu ve své době znamenala velký stavební počin. Působivá je zejména monumentální dvorana s ochozy a centrálním schodištěm.
Obě dvorany jsou shora prosvětleny světlíkem s luxferovým zasklením. Stejně kryté jsou i anglické dvorky podél budovy. Unikátně je dochovaná přízemní hala s přepážkami a kójemi (původně pokladny Dopravního podniku). Další unikát je původní vzduchotechnika (strojovna s chladícím zařízením a kotelna). V celém objektu je dochována řada původních umělecko-řemeslných prvků i technologického vybavení (z materiálů často využitá mosaz a chrom, jako obkladový materiál dřevo a keramická dlažba, k prosvětlení luxfery).
Po obou stranách ochozů jsou umístěny kanceláře. Další kanceláře jsou podél dlouhých chodeb v příčném křídle, na jejichž konci jsou menší úniková schodiště. V suterénu budovy jsou umístěny tři společenské sály, dva menší a jeden velký dvouúrovňový, s galerií (první a druhý suterén).
Rozsáhlý objekt se skládá z několika kubických těles, vzájemně prostoupených, výškově odlišných. Nejvyšší střední část je sedmipodlažní, kolmo prostupující napříč postavený 6-podlažní kubus, obě hmoty vyrůstají z široké třípodlažní podnože umístěné souběžně s přilehlou komunikací. Zadní nízké křídlo polikliniky obrácené ke kostelu sv. Antonína je odděleno od budovy třemi malými dvory. Fasáda je obložena keramickým obkladem v krémově bílé barvě. Členění je výrazně horizontálními pásovými okny v kombinaci s pásy dlaždicového obložení, pouze zadní stěna hlavního schodiště a schodiště v příčném traktu je prosvětleno velkoplošným zasklením. Veškeré střechy jsou ploché. V hlavní budově je uprostřed centrální dvorana s ochozy a působivou konstrukcí monumentálního schodiště.
Asi nejvíc nás ale překvapily prostory v suterénu. Nacházely se tam totiž lázně pro zaměstnance se spoustou van (uhličité a bahenní koupele, solárium, elektroléčba) a také bazénem.
Dneska jsou úplně zničené, jsou to dost strašidelné prostory, ještě že tam byli ostatní návštěvníci :-)
To s těmi lázněmi jsem nevěděla. Jinak jsem tam byla asi před půl rokem na přednášce výtvarnice Kateřiny Šedé a budova na mě působila dost depresivně. Ale měla jsem pocit, že to tam začíná trochu žít.
OdpovědětVymazat