Na víkend v Ústí jsme se vypravili v trochu nevhodnou dobu. Předpověď nejdřív nebyla tak špatná, pak se to ale změnilo na trvalý déšť v sobotu a trvalý déšť na neděli.
V sobotu to vypadalo, že se předpověď i splní, v Praze začalo pršet hned po ránu a vypadalo to trvale. Vyjeli jsme směrem Mělník, trochu kličkovali kolem Prahy, protože se nám nechtělo jet po okruhu a dálnici.
V Mělníku kupodivu na chvilku pršet přestalo, tak jsme se vydali na prohlídku...
Zaparkovali jsme nedaleko kostela sv. Ludmily, v jeho zahradě mě zaujala pěkná zvonice. Byla postavena v letech 1906-1907 a ukrývá zvon z roku 1598, který je nejstarším dochovaným ve městě. Autorem zvonice je architekt Antonín Wiehl a původně byla vybudována pro národopisnou výstavu z roku 1895.
Na náměstí jsme se vydali Pražskou bránou z konce 13. století ( prošla několika přestavbami).
Podél centrálního náměstí i v přilehlých ulicích se dochovalo množství patrových městských domů, řada z nich s podloubím. Mají středověké základy a následné barokní, klasicistní nebo novější úpravy.
 |
| žlutý dům vpravo je hotel U Zlatého beránka, kde popíjeli hrdinové z Básníků |
 |
| radnice |
 |
| cestou k zámku |
Mělnický zámek byl původně přemyslovský hrad, od poloviny 13. století do konce století 15. byl hradem českých královen. Gotické období dnes připomíná především kaple sv. Ludmily. V polovině 16. století prošel hrad zásadní přeměnou v renesanční zámek. Epochu baroka připomíná obrazová galerie italských, nizozemských a českých mistrů.
Kousek od zámku je vyhlídka na soutok Labe a Vltavy. Dost to mate, protože všichni si myslej, že soutok je to výrazné, co vidí přímo před sebou. Ale chyba lávky, to co přitéká do většího Labe je jenom plavební kanál....
Skutečný soutok je ta špička úplně vlevo dole, moc vidět není.
 |
| vzadu v mlze Říp |
Vedle zámku je mohutný kotel sv. Petra a Pavla; z původně románské stavby z přelomu 10. a 11. století byl koncem 15. století přestavěn Johanem Spiessem z Frankfurtu, dvorním stavitelem krále Vladislava II. Jagelonského, ve slohu pozdní gotiky. Pod kněžištěm proboštského chrámu zaujímá prostornou kryptu mělnické kostnice, jedna z nejzajímavějších v Čechách.
V neděli předpověď nevyšla, teda alespoň v severních Čechách. Ráno bylo sice chladněji, ale krásně sluníčko, počasí jako dělané na výlet. Původní plán byl sice jet do Německa, nakonec jsme se místo toho vydali na Děčínský Sněžník.
Z vesnice Sněžník jsme vyšli po zelené a červené značce nahoru na stolovou horu. Nahoře se ukázaly tradiční krásné výhledy...
 |
| Středohoří vzadu |
 |
| Buková hora s vysílačkou |
Rozhledna na Sněžníku patří mezi nejpěknější v Čechách. Rozhlednu nechal v roce 1864 postavit majitel zdejšího panství František Antonín Thun. Patří mezi nejstarší rozhledny v Česku a dříve sloužila pouze pro geografické měření. V roce 1936 byl na rozhledně poprvé v Čechách zachycen televizní signál, jednalo se o záběry Olympijských her v Berlíně.
Cestou zpátky jsme si museli zajít na Drážďanskou vyhlídky. Jenom odtud jsou krásné výhledy směrem do Německa, vpravo Zschirnstein...
 |
| směr Ostrov, skály jsou schované v údolí |
Před zrekonstruovaným hotelem Hřebenová bouda je pořád dřevěná rozhledna. Zub času přeci jen pracuje, trochu se rozesychá.
Z téhle strany to ani nevypadá, že by to bylo do kopce, ale je.
Žádné komentáře:
Okomentovat