Ravenna

Na další výlet jsme se vydali do cca 60 km vzdálené Ravenny. Z pradávné návštěvy mám v paměti jenom Teodorichovo mauzoleum a něco od moře..ale je to taky cca 20 let zpátky.

Počasí nám opět přálo, jen po malé chvíli hledání jsme zaparkovali nedaleko brány Porta San Mama a vydali se do města.

Porta San Mama ze 17. století

Před příchodem Římanů oblast obývali Umbrové a Etruskové. V 1. století n. l. zde Římané založili přístav Portus Classis. Po rozpadu Římského impéria se Ravenna stala hlavním městem Západořímské říše. O rozmach města se zasloužil Theoderich Veliký, ostrogótský, tedy barbarský král, který navazoval na západořímskou říši (v Itálii vládl v letech 493–526). Zdejší proslulé křesťanské stavby s mozaikovou výzdobou tu vznikaly zhruba od 5. do 7. století. V roce 751 se města zmocnili Langobardové. Od roku 1248 se Ravenna stala součástí Papežského státu, kde setrvala až do sjednocení Itálie v roce 1861.

Prvním místem, které jsme navštívili, byla katedrála s vedlejším Arcibiskupským muzeem. Systém návštěv památek je tu trochu zvláštní- dá se koupit lístek na vstup do dvou památek Unesco nebo do všech pěti. Při koupi ale člověk dostane i itinerář, ve kterém jsou časy, kdy může jednotlivé památky navštívit. Někde nám přišlo, že je jim jedno, jaký čas tam máme, ale jinde to striktně dodržovali.

My jsme si samozřejmě koupili vstup všude a vydali se na prohlídky.

Dóm a vedlejší Battisterio Neoniano

zvonice

Baptisterium Neoniano pocházející z 5. století byla první z řady zdejších památek Unesco, kterou jsme navšítívili. Postaveno je na půdorysu osmiúhelníku, symbolu vzkříšení, a vyznačuje se nádhernými mozaikami kupole, datovanými do doby biskupa Neona, které zobrazují křest Krista a dvanáct apoštolů. Výzdoba je silně ovlivněna byzantským uměním.

vnitřek vedlejšího Dómu, ten byl přestavěn v 18. století

Po prohlídce baptisteria a Dómu jsme se přesunuli na Piazza del Popolo, které je centrálním náměstím města. Zdejší paláce byly postaveny většinou v 17. století.

nedaleká městská tržnice je zrekonstruovaná a plná různých barů a restaurací

Od tržnice jsme se už přesunuli k bazilice San Vitale. Naproti ní jsme ještě nahlédli do kostela Santa Maria Maggiore. Ten byl postaven v 6. století, ale v 17. století byl přestavěn. Vedle něj je válcovitá zvonice z 9. století. V Ravenně jsou prostě prastaré památky na každém rohu...

v kostele se zachoval římský sarkofág

Protější bazilika San Vitale je možná nejslavnější stavba města. Byla dokončena v roce 548 n. l. v byzantském slohu a vyznačuje se impozantní vnitřní mozaikovou výzdobou.

vnitřní kupole s freskami

Mozaiky zobrazují císaře Justiniána a císařovnu Theodoru. Jde o největší mozaiky byzantského typu mimo Konstantinopol.

zrestaurované původní podlahy baziliky

císař Justinián

oblíbený motiv ptáčka

Do vedlejšího Mauzolea Gally Placidie se už stála fronta. My jsme ale měli štěstí a zrovna odtud odešla velká výprava školní mládeže. Bohužel další výprava šla s námi dovnitř... 

Galla Placidia (392 – 27. listopadu 450) byla sestra císaře Honoria, prvního vládce Západořímské říše, a manželka císaře Constantia III. Ještě před tím ale upadla v osmnácti letech do zajetí germánského kmene Vizigótů a byla provdána za krále Athaulfa. Jenže ten byl zavražděn podkoním a Vizigóti Gallu vyměnili zpět do Říma. Galla později v Římě i zemřela. Zda byla pochována v Ravenně není jisté, obsah největšího sarkofágu byl zničen v roce 1577.

reliéf nad vstupem

Cestou k dalším památkám jsme míjeli kostel San Giovanni Battista, v jehož okolí se v minulosti konal trh s cibulí. Kostel má také staré základy, ale byl přestavěn v pozdním baroku. Vedlejší zvonice je z 9. století.

Tore Civica cestou 

O kousek dál jsme procházeli kolem baptisteria Arianů. I v něm jsou unikátní mozaiky a patří mezi památky UNESCO, ovšem přístupné je zvlášť a ne ve všechny dny. My jsme se sem dostali v nevhodnou dobu, takže bylo zavřeno.

O kousek dál nás nadchla další bazilika- San Giovanni Evangelista. Je to nejstarší sakrální stavba v Ravenně, založená v 5. století z vůle Gally Placidie. Po rekonstrukci po škodách z druhé světové války uchovává nádherný gotický portál ze 14. století bohatě zdobený sochami a impozantní zvonici z 10. století, V interiéru jsou k vidění byzantské sloupy, středověké fresky a cenné podlahové mozaiky.

Hned za rohem jsme už došli k další světoznámé Unesco památce- bazilice St. Apollinaire Nuovo. Ta byla také původně ariánská, později byla zasvěcena sv. Martinu. Kostel byl postaven v 6. století (kolem roku 520) Teodorichem. Uvnitř najdeme 24 byzantských sloupu, dovezených z Konstantinopole. Nad nimi jsou umístěny nádherné mozaiky, které znázorňují scény ze života Krista, procesí mučedníků a panen a zachycují palác Teodoricha a přístav Classe.

Hned vedle baziliky je stavba označená jako Pallazo di Teodorico. Ve skutečnosti jde o více staveb z různých období, jedna z nich byl zřejmě kostel San Salvatore.

Baziliku sv. Františka, vedle které je pohřben Dante Alighieri, jsme si nechali až na úplný konec. Naštěstí bylo všude otevřeno dost dlouho.

Bazilika byla původně zasvěcená apoštolům Petru a Pavlu, jméno sv. Františka přijala  v roce 1261. Kostel, charakteristický fasádou z obnaženého zdiva a zvonicí z 9. století, uchovává starověké nálezy, fresky a mozaiky, včetně pozůstatků baziliky Sant'Agata Maggiore. 

Vedle kostela se nachází hrobka Dante Alighieriho, který v Ravenně zemřel roku 1321. Hrobka je z roku 1781 a obsahuje původní sarkofág, reliéf od Pietra Lombarda a cenné votivní dary svědčící o uctívání Danteho. Historie hrobu je složitá, poznamenaná řadou různých přesunů a sporů mezi Ravennou a Florencií.

Do Arcibiskupského muzea jsme se měli dostavit na 17:30 a opravdu nás dovnitř dřív nevpustili. Taky nám řekli, že jsou tam dvě patra a na každé máme 15minut. No, ok, stihnout se to dalo, asi to mají takhle vymyšlené a v sezóně je to nutnost. Na všechny objekty muzea jsem už stejně neměla energii,  prohlídka to bylo trochu zběžná.

To hlavní, co je v muzeu k vidění, je arcibiskupská kaple. Jde o jedinečný klenot raně křesťanské architektury z roku 495. Kaple, původně oratoř biskupského dvora, uchovává busty světců a archanělů, svědčící o ravennské umělecké tvorbě teodoriánské doby. Vyniká hlavně nádhernými mozaikami, které oslavují ortodoxní víru.

Po prohlídce Ravenny jsme zjistili, že poslední bazilika v nedalekém Classe má otevřeno až do 19:30, tak jsme se tam ještě (z posledních sil) vydali. Bazilika sv. Apolináře v Classe byla založená v 6. století a uchovává ostatky sv. Apollinara, prvního biskupa Ravenny. Bazilika a sloužila jako místo pohřbívání ravenských arcibiskupů. Proslulá je svými mimořádnými mozaikami ze 6. a 7. století, které vyprávějí biblické příběhy a oslavují moc církve.

Mezi nejzdobenější části patří výzdoba apsidy v závěru hlavní lodi. Ta je tvořena polychromovanou mozaikou, charakteristickou pro raně křesťanskou architekturu, která zobrazuje Krista v kruhovém medailonu. Po jeho stranách vidíme - uprostřed moře z mraků - okřídlené symboly evangelistů (orel – Jan, anděl – Matouš, lev – Marek a býk - Lukáš). Pod nimi vychází dvanáct apoštolů v podobě jehňat. V parapetech klenby jsou dvě palmy, které jsou v biblické literatuře symbolem spravedlivých. Níže jsou pak postavy archandělů Michaela a Gabriela s bustou sv. Matouše. 

Ravenna byla nádherná, ale všechny ty kostely a mozaiky byly taky poměrně vyčerpávající...