pondělí 14. listopadu 2016

Procházka po České Lípě a okolí

V dnešním krásném slunečném počasí jsme se vydali na procházku po kousku České Lípy a kousku cyklostezky Varhany.

Od nádraží do centra jsme procházeli ulicí paní Zdislavy.

Vzadu je vidět klášter obutých augustiniánů- barokní klášter, který založil v roce 1627 Albrecht z Valdštejna, aby urychlil rekatolizaci kraje. Součástí konventu se stala i latinská škola, dnes gymnázium. 

Stavba konventu byla dokončena až roku 1698. Zároveň nedaleko něj vznikl loretánský ambit se Svatou chýší a kaple Nejsvětější Trojice. Klášter zanikl v roce 1950 a o deset let později jej získalo muzeum a okresní archiv. Vlastivědné muzeum zde své expozice veřejnosti představuje dodnes. Věnují se např. mineralogii, zvířatům, kovářství nebo knihařství.




 

 

Cestou k náměstí jsme viděli pěkné malby na domě a taky potkali několik skupin dětí, které hrály nějakou skupinovou hru. Tak proč ne, nějaké otázky jsme odpověděli, třeba jsme věděli, kolik je Pí, byli jsme ve Španělsku a taky máme rádi žlutou barvu :-)... ale ty složitější, to už jsme přeci jen odmítli. Halt zadržovat dech na minutu a kreslit někoho na náměstí v České Lípě, tak daleko zas naše ochota vypomoct nesahá :-))



náměstí T. G. Masaryka



Oklikou kolem kostela Narození P. Marie jsme došli do Městského parku. Zaujal nás altán z odlévané litiny z roku 1882. Původně sloužil jako vyhlídkový, pro vzrostlé stromy se ale později stal hudebním pavilonkem, kde se konaly především promenádní koncerty.


S parkem sousedí starý židovský hřbitov s cca 140 náhrobky, nejstarší je z r. 1682. Nejzajímavější náhrobek je žulový ve tvaru černého jehlanu, označující místo odpočinku rabína a dalších 31 obětí pogromu v r. 1745. Hřbitov značně utrpěl v r. 1939, kdy byla řada náhrobků použita k zasypání bočního ramene Ploučnice. Poslední pohřeb se zde konal r. 1905.
(foceno jenom dírou ve vstupních dveřích, dovnitř se jít nedá, nebo možné po předchozí domluvě)



Kousek odtud už začíná modrá značka, která nás dovedla na cyklostezku Varhany.
Cyklostezka Varhany vede po bývalé železniční trati z České Lípy do Kamenického Šenova. Začíná nedaleko vlakové zastávky Střelnice v České Lípě, končí u bývalého vlakového nádraží v Kamenickém Šenově, několik set metrů od Panské skály. Železnice byla v tomto úseku provozována od 29. srpna 1903 do 29. září 1979 s označením 8c. Kolejový svršek byl po zastavení provozu snesen. Zbylá, starší část trati (do České Kamenice) zůstala zachována a je na ní příležitostný muzejní provoz.




Z cyklostezky vede odbočka na vyhlídkové místo. Sice to není ani kopeček, člověk stojí vlastně na poli, ale jsou tu výhledy na Českou Lípu s rozhlednou na Špičáku a kopce u Nového Boru (asi Skalický a Chotovický vrch?)



Nedaleko od vyhlídky jsme opustili cyklostezku a kolem manušických rybníků došli na louku a silnici do Horní Libchavy.


Stojí na ní mohutný chráněný dub.


V nedaleké Horní Libchavě jsme si prohlédli fotogenický zámek.
Mohutný zámek byl postaven v 16. století Jindřichem z Vartenberka. Dodnes si objekt zachoval téměř nezměněnou renesanční podobu. Po 2. světové válce byl zámek zkonfiskován a sloužlil pro potřeby Státních statků a lesů a armády. Dnes je v rukou soukromého vlastníka.





No a to je vlastně všechno, po žluté značce jsme došli do Dolní Libchavy, překročili potok Šporka a přes sídliště a kus centra České Lípy jsme se vrátili k nádraží, kde jsme mohli využít krásně narvaného náhradního autobusového spojení do Benešova n. Ploučnicí a po přestupu i narvaného vlaku a šťastně dojet domů :-)

pátek 11. listopadu 2016

Českosaské Švýcarsko anebo jak sněžilo na Pravčickou bránu

V trochu drsnějším počasí jsem měla příležitost podniknout menší (ale o to náročnější) výlet do Českosaského Švýcarska
Takže tady je pár fotek

údolí Suché Bělé




bivak U generála
kříž je stará (hraniční?) značka a nějaký dávný tramp k němu přikreslil generála :-)


na Tetřevích stěnách



Znak pohraničníků ČSSR. 
 

Tohle je zajímavé- údajně jde o středověké znamení Luny a symbolizuje stříbro. Patří mezi Vlašská znamení, tedy znamení, která v různých místech (hlavně v Krkonoších, Jizerských horách, ale i v Lužických či tady v Labských pískovcích) vytesali Vlachové, kteří tu hledali vzácné kovy a drahokamy.


.. no a pak Buddhové, na které jsem se obzvlášť těšila a kteří teda překvapili velikostí (spíš maličkostí :-)




cestou



a Pravčická brána :-)




Tady býval most



neděle 30. října 2016

něco málo z Tiských stěn

V sobotu (29.10.) jsme se prošli po klasickém turistickém lákadle Ústecka- Tiských stěnách. To je přesně takové to místo, o kterém si člověk myslí, že tam přeci byl milionkrát a už se mu tam znovu nechce, ale když se tam konečně dokope, tak si uvědomí, že tam byl naposledy před xy lety... a je děsně překvapenej, jak to tam nezná a jak je to tam pěkný :-)

V západním výběžku Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce vytvářejí spolu s Rájeckými stěnami, Ostrovskýmí stěnami a Vysokým Sněžníkem atraktivní turistickou a horolezeckou oblast. Pískovcový masiv Tiských stěn, dosahující nadmořské výšky až 613 metrů, spadá k jihu téměř jednolitou svislou hradbou, na severní straně byl erozivními denudačními procesy rozrušen do četných sloupů, věží, stěn, roklí, soutěsek, převisů, jeskyň, náměstí a skalních hřibů. Tiské stěny patří k nejstarším turistickým oblastem Labských pískovců. Dočteme se o nich například již v průvodci po děčínském panství z roku 1828.
Tiské stěny se dělí na dvě velké části - Velké a Malé stěny, jimiž vedou prohlídkové trasy. 
My jsme nejdřív obešli spodem Malé stěny, ale která skála je která, fakt identifikovat nedokážu..







 Potom jsme udělali zacházku stranou a vrátili se na okruh už v oblasti Velkých stěn.





V místě, kde se naučná stezka napojuje na červenou turistickou značku je dominanta celých stěn- Tiský hřib.



červená značka pak vede vrchem skalama s řadou krásných vyhlídek na Bukovou horu, Nakléřov, Petrovice...






Pohled na druhou stranu směrem k Ostrovu na Ostrovské stěny.



Skalní náměstí, kde se protínají Malý a Velký okruh.



Nakonec jsme se ještě rozhodli vystoupat na vyhlídku na Malém okruhu, kterou jsme předtím vynechali.


na Středohoří by to chtělo asi lepší viditelnost...



pěkný pohled na skály Velkého okruhu, v pozadí Děčínský Sněžník, vpravo vzadu Buková hora, vpravo před ní vystupuje skála Doga.


Tisá s kostelem sv. Anny z výšky