letos poslední- z Řep do Břevnova

Na odpolední procházku jsme se spolu se psem vydali tentokrát z Řep do Břevnova. Doprava do Řep byla sice trochu komplikovanější, ale vyhlídková místa mezi Řepama a Bílou horou stála za to a navíc patří v Praze mezi těch pár míst, kde jsem ještě nikdy v životě nebyla. 

Aktivní lesopark Řepy vznikl revitalizací nevyužívaného území, je tu řada laviček, hřišť i rozhledna s tobogánem. Jsou tu i pěkné výhledy na Prahu.

Z horní části už je to jen pár kroků ke klášteru benediktinek na Bílé hoře. 

Poutní místo tvoří kostel křížového půdorysu zasvěcený Panně Marii Vítězné a vzniklo postupně v letech 1704-30 rozšiřováním kapličky s kostnicí z roku 1622. Iniciátorem výstavby byl pražský stavitel a malíř Christian Luna, finančně se podílela většina tehdejších pražských umělců. Návrh kostelní kopule, ambitů s bohatou freskovou výzdobou a nárožních kaplí je pravděpodobně dílem Jana Blažeje Santiniho Aichla. Jižní vstupní portál je dílem K. I. Dientzenhofera.

Hned za klášterem v polích se nachází mohyla na Bílé hoře stojící v místech, kde proběhla rozhodující bitva třicetileté války, které na dalších 300 let zásadně ovlivnila historii českého státu. 8. listopadu 1620 se zde střetla císařská armáda pod vedením Karla Bonaventury hraběte Buquoye, armáda Katolické ligy v čele s vévodou Johannem Tserclaesem hraběm Tilly a česká stavovská armáda s českým králem Friedrichem Falckým. Stavovská armáda byla poražena a tím se České království stalo pevnou součástí Habsburské říše.

Mohyla s pomníčkem pochází z roku 1920.

Prokličkovali jsme vilovou čtvrtí a došli až k oboře Hvězda, kterou jsme jenom prošli napříč na Petřiny, letohrádek byl vidět jenom v dálce oběma průzory.

Již od 10. století patřil zdejší les Malejov do majetku Břevnovského kláštera. V roce 1534 jej získal císař Ferdinand I. Habsburský a založil zde vlastní oboru, která sloužila především jako královská honitba. Uprostřed obory nechal jeho syn Ferdinand Tyrolský postavit letohrádek na půdorysu šesticípé hvězdy.

Kolem kolejí Hvězda a hřbitova jsme pak seběhli k Břevnovskému klášteru, kam jsme jenom nakoukli do areálu. 

Břevnovský klášter je nejstarší český mužský klášter založený roku 993 knížetem Boleslavem II. a pražský biskupem Vojtěchem. Od počátku v něm sídlí mnišská komunita benediktinů, která sem přišla z dolnobavorského kláštera Niederaltaich.

Původní plán byl jít dál na Ladronku a přes kopec do Košíř, ale začínalo se stmívat a ty kilometry už jsme taky nějaké ušli, tak jsme to už ukončili a tramvají se vydali na nádraží.