Nedělní výlet jsme nakonec naplánovali po okolí Prahy. Z autobusu jsme vystoupili na Hanspaulce obešli kostelík sv. Matěje.
Pozdně barokní kostelík sv. Matěje byl postaven v roce 1770 nákladem Františka Xavera Strachovského, rytíře ze Strachovic, vysvěcen byl v roce 1771. Vyfotit moc nejde, ale je od něj pěkný výhled do Šáreckého údolí.
Dál cesta vedla na červenou značku, po ní dolů do údolí a zas nahoru na jeho druhou stranu. Po hranici pole a lesa jsme pak pokračovali až nad Nebušice.
![](https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjV6BRhMkatxTtjxqVw5ZvR631eK8zxDligt92Gh0rXJLVFkc8gS09bO2fNG8J9rZbhoqzP3zrzCgQ6w_TkXemVf3m_ktz2nm_DoNxUv5eoDMddaOPI2UcwdBYIifT4WTdiA0KqrzazZc2cAfBhJNbU-EodxBjCd1v80KaCD61elheodSZFEk9z_YMWK3g/w640-h424/20240225_105958.jpg) |
kostel sv. Matěje z druhé strany údolí |
![](https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg6_u_MLjoqJ3IPbJlDTzf2_FK1XbEvPvcVVyrMHoL41ZUmSBe1Fp5MvUcvo9S9CSU8Y5fjeAU5XpJsQigN_P5TB521ul0W3KxgehEpwGv9myh_VM8fRmDODJ3_Zt2OcFQLFM4Z69G_eOvroqcTIKYqCcqttifojeUn6COBaTvhhiKZu8YXbrN1xO19qmM/w640-h480/20240225_110712.jpg) |
Boží muka u Lysolají |
Nad Nebušicema se objevila další Boží muka, tahle jsou z roku 2016.
Potom už jsme se napojili na Tuchoměřickou silnici a po ní, částečně po cyklostezce a částečně po krajnici, došli do Přední Kopaniny. Po odbočení z frekventované silnice jsme si oddechli a zamířili na dobrý oběd do místní restaurace U Drahušky.
Po obědě se nám šlo trochu líp a než jsme vyrazili dál do Horoměřic, prohlédli jsme si hlavní cíl dnešního výletu- místní rotundu sv. Maří Magdalény.
Rotunda byla postavena v průběhu 1. poloviny 12. století. Původně farní kostel byl postaven jako románská centrála s válcovou lodí o průměru 5,3 m, s podkovovitou apsidou a hranolovou věží o minimálních vnitřních rozměrech 1,9 x 1,7 m. Z původního románského kvádříkového zdiva se však do dnešních dnů mnoho nedochovalo. Je zřejmé, že věž i rotunda vznikly současně, dokladem je jednak jejich provázané zdivo v základech, jednak pravidelný čtvercový vnitřní půdorys věže. Rekonstrukce r. 1852 částečně změnila dispozice kostela.
Pražské letiště je odtud kousek, což znamená, že letadla lítají nad Kopaninou hodně nízko a jedno za druhým. Asi si na to jde zvyknout, ale teda.. stejně nic moc.
Z Kopaniny jsme pokračovali po žluté značce na rozcestí u svaté Juliány. Původní socha socha křesťanské panny, jak mečem probodává draka zde stála před rokem 1868. Ze sochy se dochovala jen hlava, která je dnes umístěná ve sbírkách Středočeského muzea v Roztokách. V roce 1734 byl do původního podstavce zasazen jednoduchý dřevěný kříž.
Jméno Svatá Juliána místo získalo zřejmě podle legendy, která praví, že je zde pochována Juliána – dcera okořského hradního pána rytíře Sukoráda s mlynářským synem Vnislavem. Oba milenci zde byli na útěku dostiženi a pro nerovnou lásku rytířem Sukorádem zabiti. V létě roku 2020 se socha díky veřejné sbírce na toto rozcestí vrátila, sochu podle nákresů a originálu hlavy původní sochy vytvořil sochař a restaurátor Jiří Genzer.
Z rozcestí u Juliány jsme za chvíli došli do Horoměřic a odtud zpátky do Šáreckého údolí na autobus.
Nebyli jste u Nebušického oka? To tam mám výhledově v plánu. https://www.kudyznudy.cz/aktivity/nebusicke-oko-multifunkcni-vyhlidka
OdpovědětVymazatViděli jsme ho přes pole :-)
OdpovědětVymazatale přímo u něj jsme nebyli...