Nárečí, Paví vrch a Waltrovka

V krásném sobotním počasí se mi nechtělo sedět doma a nakonec poměrně narychlo a improvizovaně vznikla fakt pěkná procházka.

Den jsme zahájili kulturně, a to na výstavě v Akademii věd Kriticky ohrožené jevy našich nářečí. Bylo to zajímavé, člověk by ani neřekl, jaké tvary a slova se někde používají...

Líbila se mi i budova Akademie věd, ve které zrovna probíhal Týden mozku. Prošli jsme i další místnosti s různými interaktivními hrami, workshopy a tak.

Budova Akademie věd byla původně postavená v letech 1858-1862 jako budova Spořitelny české v novorenesančním stylu, k jejímu rozšíření došlo v 90. letech 19. století. Po úpravách sloužila od roku 1954 Československé akademii věd a od roku 1992 je sídlem Akademie věd ČR a Učené společnosti. Impozantní fasáda skrývá bohatě zdobené interiéry s mramorovými sloupy a sochami od J.V. Myslbeka.

Od Akademie jsme prošli přes řeku na Kampu a odtud popojeli na Smíchov.

Z Anděla jsme došli do ulice Na Bělidle, kde jsme se občerstvili v kavárně Stará škola, která pomáhá seniorům zůstat v akci. Odtud jsme prošli do sadů Na Skalce.

Park vznikl na konci 19. století zásluhou Eduarda Doubka, který jej věnoval Smíchovu. Dominantou je jezírko chráněné umělou skalou s umělým vodopádem a vyhlídka s litinovým altánkem z 90. let 19. století. Park byl upraven podle návrhu Františka Thomayera a veřejnosti otevřen roku 1894. V podzemí se nachází první smíchovský vodojem, na vrcholu návrší pamětní obelisk a v severní části socha Mladého bojovníka za svobodu.

socha Mladého bojovníka za svobodu

pomník donátora sadů

vypuštěné jezírko

evangelický kostel

pomník Milady Horákové před kostelem od Olbrama Zoubka

Parkem jsme vystoupali až k bývalé usedlosti Santoška, ve které je dnes školka. Původně barokní usedlost uprostřed vinic byla novogoticky upravena v roce 1868 tehdejším majitelem rytířem Eduardem Doubkem.

Na okraji parku v ulici Nad Santoškou jsme míjeli funkcionalistickou vilu architekta Josefa Karla Říhy, která vznikla v letech 1929-1930. Vila léta chátrala a zřejmě chátrá pořád, ale přeci jen jsem měla pocit, že od minulé návštěvy se na ní něco málo opravilo. Tak třeba příště to bude ještě lepší.

Po pěkné staré cestě jsme se pak už vydali na Paví vrch s krásným (téměř) kruhovým výhledem.

Z Pavího vrchu jsme pak sestoupili na druhou stranu a ulicí Na Pláni došli až k hřbitovu Malvazinky. Ten se také nachází v místech bývalých vinic, byl založený v roce 1876 a patří mezi největší pražské hřbitovy.

novorománský kostel sv. Filipa a Jakuba na hřbitově

Od hřbitova jsme kousíček popojeli autobusem a ještě si prohlédli novou čtvrť Waltrovka. Areál vznikl se na území bývalé továrny Walter/Motorlet s bohatou historií sahající do roku 1911. Původně zde stála továrna na automobily, později rozšířená o výrobu leteckých motorů.

budova Aviatica s plastikou Speederman od Davida Černého

Pegasové také od Davida Černého

zřejmě jediná budova, která se zachovala z původního areálu- funkcionalistická budova z roku 1929

Před nástupem do metra v Jinonicích jsme si ještě všimli zajímavé výzdoby vedlejšího průchodu.

Tak pěkné to bylo :-)