Když jsme přejížděli do Zuberce, zastavili jsme se na krátkou návštěvu v Liptovském Mikuláše. Zkonstatovali jsme, že má úplně ideální polohu- uprostřed kotliny mezi Nízkýma Tatrama, Západníma Tatrama, Velkou Fatrou, Malou Fatrou, hned vedle výborná koupací plocha Liptovská Mara.
Město samoté nemá moc charakteristických památek. Jako první jsme narazili na synagogu. Když jsme kolem procházeli vloni, vůbec nás nenapadlo, že tahle stavba je synagoga, teď jsme přišli blíž a zdálky i nahlédli dovnitř.
Synagoga v Liptovstém Mikuláši patří mezi největší a nejstylovější na Slovensku. Byla postavená v letech 1842 – 1846 a po přestavbě v roce 1906 podle projektu budapešťského architekta Leopolda Baumhorna získala secesní interiér. Po 2. světové válce přestala synagoga slouži svému účelu a v roce 1979 ji od židovské obce odkoupil městský národní výbor. Několik let potom sloužila jako sklad, což vedlo ke značnému poškoezní interiéru. V roce 1990 investovalo město do její záchrany a v současnosti synagoga patří opět Ústřednímu svazu židovských náboženských obcí.
Na náměstí je nejstarší stavba ve městě- ranně gotický kostel sv. Mikuláše
Na náměstí jsme ještě narazili na zajímavou skulpturu. Je na ní napsáno Aurel Stodola, tak jsem se nejdřív domnívala, že je to autor. Když jsem ale zapátrala na internetech, zjistila jsem, že Aurel Stodola (1859-1942) byl významný slovenský fyzik a vynálezce, který se tady v Liptovském Mikuláši narodil a je tady i pohřbený. Studoval v Budapešti, Charlottenburgu a Sorbonně, působil i v Praze, ale nejdéle v Curychu, kde byl profesorem na univerzitě a mezi jeho žáky patřil i Albert Einstein. Byl konstruktérem prvního tepelného čerpadla na světě a r. 1915 zkonstuoval pohyblivou umělou ruku tzv. Stodolovu ruku. O tomhle památníku se mi nějak nepodařilo nic najít, s čerpadlem zřejmě nic společného nemá, tak že by přípomínalo tu ruku? :-)
Úplné náhodou jsme se zatoulali na takové vedlejší náměstí, které se jmenuje Náměstí žiadosti slovenského národa. Jak jsme se dočetli, jde o náměstí v blízkosti evangelického kostela postaveného na základě Tolerančního patentu Josefa II. Hned vedle kostela se nachází stará fara, která byla v letech 1837-1866 působištěm evangelického kněze a předního představitele obrozenecké generace Michala Miloslava Hodži. V tomto období sa fara stala střediskem národního života, potkávali se tu významné osobnosti štúrovské generace, v roce 1844 v ní byl založen spolek Tatrín a v roce 1848 vznikly na faře Žiadosti slovenského národa – první politický program Slováků.
V okrajové části Liptovského Mikuláše Palúdzka, kde jsme se jenom v rychlosti stavili, leží Jánošíkovo vezenie aneb kaštiel Vranovo. Jde o místo, kde byl Juraj Jánošík v roce 1713 vězněn než byl souzen a popraven. Bývalo tu muzeum s Jánošíkovskou tematikou, ale potom byl zámeček vrácen v restituci a expedice se přestěhovala na náměstí.
Žádné komentáře:
Okomentovat