Místo dnešní Rovinje bylo osídleno už ve 4. století př. n. l., ve středověku tady byl nejvýznamnější přístav Istrie, který se pořád pokoušeli dobýt piráti a Janované. Jako všechno tady na pobřeží patřilo město Benátčanům. V roce 1630 se sem před morem schovalo přes 3500 lidí, což způsobilo obrovské přelidnění a dodnes můžeme na některých budovách vidět příliš mnoho komínů (tolik, kolik rodin v daném domě žilo). Město stálo původně na ostrově, ale jak se začalo rozšiřovat i na pevninu, došlo k zavezení úzkého průlivu a přeměně na poloostrov (v roce 1763).
Po 2. sv. válce odešla významná část italského obyvatelstva a do jejich domů se nastěhovala řada umělců. Po vzniku samostatného Chorvatska utekli nebo byli vyhnáni Srbové a jejich domy skoupili většinou důchodci z Německa. Město je tedy populárním turistickým centrem a patří mezi ty "lepší" tzn. dražší :-)
My jsme začali procházku na poloostrově Zlatni rat nedaleko města. Je tu řada opravdu krásných míst na koupání, ale taky přírodní park s cyklostezkami, hospůdkami a tak :-)
Do města jsme se potom vydali kolem kláštera sv. Františka.
Všechno ve městě vypadá hodně italsky a uličky vedou dozadu na kopec ke kostelu sv. Eufemie a majáku.
Kostel svaté Eufemie je symbolem a nejvýznačnější památkou Rovinje. Původně tady byla kaple a kostel raně románského stylu. V roce 1178 došlo k rozšíření a přesvěcení kostela ke slávě svaté Eufemie (původně nesly jméno sv. Jiří).
Svatá Eufemie byla jako patnáctiletá umučena kvůli víře a její tělo bylo umístěno v mramorové rakvi v Konstantinopoli. Jedné noci vypukla strašná bouře a sarkofág z kostela zmizel. Objevili jej až po několika dnech u Rovinje, jak se pohupuje ve vlnách. Celý den se snažili rakev vytáhnout, ale podařilo se to až mladému rybáři, kterému sarkofág prozradil, kdo je v něm pochován. Od té doby trvá v oblasti kult Eufemie a v den jejího úmrtí- 16.9.- přicházejí do kostela řady poutníků. Mezi děvčaty ve městě je jméno Eufemie (neboli Fuma) velmi rozšířené jméno. To můžu potvrdit, protože jsem slyšela, jak na sebe tímhle jménem několik z nich volá...
Původní zvonici zničil v roce 1573 úder blesku a nová byla postavena podle vzoru kampanily chrámu sv. Marka v Benátkách. Na vrcholku věže stojí dvoumetrová socha světice s kolem a palmovou ratolestí. Místní tvrdí, že když stojí čelem k pevnině, počasí bude deštivé, a pokud se dívá k moři, bude slunečno. To se mi teda moc nezdá, protože jsme tu byli ve čtvrtek, socha se dívala k moři a přitom v pátek celý den pršelo.. pche.
Žádné komentáře:
Okomentovat