Z Nymburka do Sadské

Dnešní procházka byla kratší, ale i tak na ní bylo dost zajímavých míst.

V Nymburce jsme přešli Labe přes železniční most a z dálky koukli na zdejší pivovar. Proslavil ho hlavně Bohumil Hrabal a vaří se tu Postřižinské pivo.

Podél řeky jsme prošli kolem rozsáhlých pastvin s koňma až do Pístů.

Na začátku obce nás zaujala krásná stará hospoda U Kyselů. Zpívá se o ní v písni Pístecká hospoda, která je k vidění na stránkách obce. Autorem písně je Tadeáš Plaček, učitel v Pístech v letech 1782 až 1796, který sám sebe označoval "Plaček Jan Tadeas rozený, v Písti usedlý".

Pístecká hospoda

Pístecká hospoda z drobného kamení

kdo do ní vejde pro obveselení

Přišlo pro mě psaní, že na vojnu musím, 

do cizí krajiny, že odejít musím.

Dali na mě kabát ze sukna bílého, 

že se nemusím bát do pole širého.

Ach má nejmilejší, od tebe mám šátek,

ten mě vždy potěší, až budu mít smutek.

Přikrej mě, má milá, červeným brokátem, 

abys mě poznala, až budu soldátem.

Přikrej mě, má milá, červeným damaškem,

abys mě poznala, až budu pod vrškem.

Prošli jsme obcí a zamířili k jednomu z hlavních cílů dnešního výletu- písečnému přesypu.

Písečný přesyp u Píst je dosud pohyblivou dunou, která se zde vytvořila během čtvrtohor na štěrkopískové terase, na které se působením větru nahromadily jemné částice písku. Zdejší přírodní památka chrání m.j. trávníky písčin s paličkovcem šedavým, psinečkem obecným, kostřavou písečnou, kolencem Morisným a s dalšími ohroženými druhy rostlin a živočichů vázaných na prostředí vátých písků.

Prošli jsme pěkným borovicovým lesem až k jezeru Sadská. Jsem docela přesvědčená, že jsem tu ještě nikdy nebyla. Jezero vypadá krásně, i když voda mi zas nepřišla až tak křišťálově čistá, jak se inzeruje, možná by stálo za to, to někdy v létě vyzkoušet.

Cesta přes celou Sadskou až k nádraží pak byla trochu úmorná. Ale náměstí bylo pěkné a měli tam zmrzlinu, tak se to nakonec dalo.