Krakov- Kazimierz a Podgorzie

Druhý den jsem se vydala do židovské čtvrti Kazimierz. Ta vznikla v roce 1335 jako samostatné královské město pojmenované po králi Kazimíru III. Velikém. Od konce 15. století se v jeho východní části soustředila početná židovská komunita, zatímco západní část zůstávala převážně křesťanská.

Po staletí tady vedle sebe vznikaly synagogy, kostely, školy, tržiště a běžně obytné domy. Tento vývoj přerušila nacistická okupace, během níž byli židovští obyvatelé vystěhováni do ghetta v Podgórze a následně deportováni do koncentračních a vyhlazovacích táborů.

Po válce čtvrť dlouho chátrala. Znovu ožívat začala především od 90. let a dnes tu vedle historických památek fungují kavárny, kulturní centra, restaurace i aktivní židovská náboženská obec.

Já jsem si šla nejdřív prohlédnou nějaké synagogy, je jich tam totiž dost.

Synagoga Remuh v ulici Czeroka je druhou nejstarší synagogou ve městě a jedinou, ve které se pravidelně konají bohoslužby. Název pochází z hebrejské zkratky ReMU, odkazující na Mojžíše Isserlese. Synagoga spolu s přilehlým hřbitovem založeným v roce 1551 tvoří unikátní komplex židovské architektury sahající do 16. století. Vznikla v roce 1556 s povolením krále Zygmunta II. Augusta, po předchozí neúspěšné snaze o získání souhlasu v roce 1553. Budova byla mnohokrát přestavována, například v letech 1829–1830 Augustem Pluszyńskim. Během druhé světové války sloužila jako sklad a po válce, byla vrácena Kongregaci vyznání Mojžíšova.

Hřbitov Remu v Krakově je jedním z nejstarších a nejvýznamnějších židovských hřbitovů v Evropě. Nachází se v něm zeď nářků vyrobena z fragmentů náhrobků zničených během druhé světové války.

vnitřek synagogy

Protější Popperova synagoga z 16. století bývala kdysi nejbohatší synagoga v Krakově. Během II. světové války byla zdevastována a vybavení bylo zničeno nebo ukradeno. Dnes se v ní nachází knihkupectví a místo má pořád zajímavou atmosféru.

Nejstarší z dochovaných synagog je Stará synagoga na ulici Szeroka. Do roku 1939 sloužila jako hlavní náboženské, kulturní a organizační centrum krakovské židovské obce. Pravděpodobně byla postavena ve druhé polovině 15. století českými Židy a prošla mnoha přestavbami, včetně renesanční v 16. století od Matea Gucciho. V 19. a 20. století byly provedeny opravy a restaurátorské práce, včetně výměny střechy, attiky a přidání neorenesančních prvků. Během druhé světové války byla zdevastována nacisty a její vybavení bylo odvezeno. 

pohled od synagogy k náměstí

vnitřek synagogy

Vysoká synagoga v Krakově je třetí nejstarší synagogou ve městě. Postavena byla v renesančním slohu mezi lety 1556 a 1563 na jihozápadním okraji ghetta. Získala své jméno díky tomu, že modlitební místnost byla umístěna v patře nad obchody. Během II. světové války synagoga hodně utrpěla, zničeny byly polychromie a vybavení a menora byla přenesena na Wawel. 

synagoga Kupa sloužila nejchudším členům obce

synagoga Tempel v letech 1860–1862 byla určena pro reformované Židy inklinující k asimilaci s Poláky

Uprostřed židovské čtvrti jsem náhodou narazila na docela zvláštní místo- je to bývalá tržnice s krámky kolem dokola. Teď jsou tu teda samé fancy okénka s jídlem, nabízejí hlavně zapiekanki.

pěkný průchozí dvorek

mapky ghetta, které bylo za války zřízeno ve vedlejším Podgorze

kostel Božího Těla sousedí s židovskými památkami

náměstí Wolnnica

Zašla jsem se podívat i kousek dál - v místech opuštěného kláštera Trinitářů vyrostla nová nemocnice, navržená Teodorem Talowským a postavená v letech 1898–1901. Otevřena byla 7. října 1906 a disponovala 100 lůžky a na tehdejší dobu velmi moderním vybavením.

Nemocnice Řádu Bonifratrů sv. Jana Grandyho

Různě po městě se nacházejí další zajímavé památky na židovské osídlení, v ulici Bonerowska třeba býval internát pro židovské sirotky.

Večer jsem se ještě vydala do čtvrti Podgorze, kde jsem nejdřív podél hřbitova vyšplhala ke Krakově mohyle. Podle legendy je zde pohřben zakladatel města Krakus. Mohyla má výšku 16 metrů a nabízí panoramatický výhled na celé město, včetně Starého Města, Kazimierze, Nowa Huty a Płaszówa. I když není znám přesný účel vzniku mohyly, archeologické nálezy z 8. století naznačují, že mohyla mohla mít náboženský nebo památníkový význam.

Trochu jsem se bála, že na mohyle setmím a zůstanu někde v opuštěném příměstském lesoparku. No, obavy to byly zbytečné, i kdyby se tak stalo, bylo tam fakt hodně lidí. Zřejmě jde o oblíbené místo schůzek (nejen) místní mládeže.

nedaleký kamenolom, kde byl za války pracovní tábor. Natáčely se tam některé scény ze Schindlerova seznamu

Ještě za posledního světla jsem se od mohyly dostala do centra Stareho Podgorze, kterému dominuje mohutný neogotický kostel sv. Josefa postavený v letech 1905-1909.

Chvíli jsem se ještě motala po náměstí, ale za tmy už to nebylo ono, tak jsem se po pěkné pěší lávce otce Bernatka z roku 2010 vrátila do Kazimierze a odtud tramvají "domů".