Z Růžové přes Dolský mlýn do Mezné

Dneska jsme se vydali na už dlouho naplánovaný výlet tak trochu neznámými místy Českosaského Švýcarska. Většinou jezdíme do okolí Jetřichovic nebo Doubic a končiny blíž Pravčické bráně a Hřensku bereme jako příliš zaplněné turisty. Nezajímavé samozřejmě nejsou, ale přeci jen tu vždycky byla řada ale....

Tentokrát jsme zaparkovali auto na kraji Růžové a vydali se nejdřív na Pastevní vrch

Pastevní vrch je celkem nevýrazný kopeček obklopený (kupodivu) pastvinami... nahoře je malá dřevěná rozhledna, z které je vynikající kruhový výhled. 

pohled směrem do Německa na místní "steiny", nejvýraznější je Zschirnstein

 

Růžák a vzadu Lužické hory

 

pohled na Křídelní stěny a Pravčickou bránu

mostek cestou k Veroničinu kříži

Po naučné stezce jsme došli až k Veroničinu kříži, který je hned u prastaré borovice se svatým obrázkem. Kříž připomíná tragickou událost, která se tu stala v roce 1836. Původní kříž byl zničen nebo ukraden, tohle je replika...

Přes Kamenickou stráň jsme pak už po žluté došly k Dolskému mlýnu. O tom už bylo snad všechno napsáno, pořád je tu stejně krásně...

lávka a Kamenice

Potom jsme se vydrápali nahoru soutěskou do Vysoké Lípy

a pokračovali dál po modré značce na Mezní Louku. Odskočili jsme si na vyhlídku Ptačí kámen. Místo je to sice hezké, ale vyhlídka veškerá žádná...

Procházeli jsme kolem hotelu Zámeček. Ten nechali v roce 1930 postavit Clary- Aldringenové jako loveckou chatu. Její podobu inspirovalo lidové stavitelství a začala se nazývat zámeček. Hotel i restaurace zřejmě stále fungují, ale podle vzhledu to vypadá, že budova má nejlepší časy dávnou za sebou

Od zámečku se ukázal další pěkný pohled na Křídelní stěny

Prošli jsme přes Mezní Louku, po silnici došli do Mezné a po strmých kamenných schodech se spustili k Meznímu můstku. Jde o rozhraní Tiché a Divoké soutěsky a jediné místo, kudy jde přejít Kemanice mezi Hřenskem a Dolským mlýnem. Všichni turisté, které spolu s námi scházeli dolů se pustili po žluté značce podél Kamenice k přístavištím, jenom my jsme začali zase šplhat od protilehlého svahu.

Cestou jsem vyfotila pěkné rytiny na kamenech, v druhém případě mi to skoro připadá, že by mohlo jít o staré Vlašské znamení. Tahle znamení tesali na různých místech Vlachové, kteří ve zdejších končinách hledali vzácné kovy a drahokamy.

Po výstupu po zelené jsme se napojili na žlutou značku a ocitli se vlastně už na kraji Růžové. V centru obce jsem vyfotila zvonici a pěkný zrekonstruovaný kostel Sv. Petra a Pavla.

V příjemné restauraci naproti kostelu jsme se najedli a došli k autu pod Pastevní vrch. Nakonec byl výlet delší než jsme předpokládali :-)