Jarcová a Vsetínské vrchy kolem Třeštíku

Na menší procházku v pondělí jsme se vydali do okolí Jarcové nedaleko Valašského Meziříčí.

Auto jsme nechali v obci a podél řeky a potom po asfaltce jsme se vydali do kopců. Když jsme narazili na zelenou turistickou značku, dali jsme si v turistickém přístřešku svačinu. Kousek od rozcestí jsme se kolem obrovských padlých buků prodrali k pěkné studánce zvané "Na Uhliskách".

Na rozcestí Nad Oznicí jsme narazili na žlutou značku a po ní pokračovali dál. Došli jsme až na rozcestí nad Krplovem, kde je kromě krásné vyhlídky i dřevěná socha Sáma.

Nedaleko odtud jsme měli na mapě vyznačenou rozhlednu Krplov, tak jsme se těšili, jak si prohlédneme panoramata pěkně z výšky... Mno, tak rozhledna jaksi dorozhlednovala. Místní pán nám vysvětlil, že už vloni ji museli strhnout, dřevo prý bylo napadené červotočem nebo čím a nebyla stabilní. Inu, na vlastní nebezpečí jsme na ni teda nevystupovali :-)

Výhledy jsme si naštěstí vynahradili z nedaleké louky na kopečku, přes který jsme si zkracovali cestu zpátky na žlutou značku.

vzadu je vidět Radhošť a za ním (nezřetelně) vystupuje Lysá hora

Po žluté jsme seběhli k Jarcovské Kule a kousek dál už začínala Jarcová.

Mohutná skalní věž Jarcovská Kula je vysoká 8 metrů a je tvořena pískovcem, v jejích stěnách jsou viditelné projevy zvětrávání - voštiny a skalní výklenky.

Podle pověsti měl skálu upustit čert, když chtěl obrátit tok potoka Senice v Lidečku. Pod Kulou býval kamenolom.

Další den jsme se vydali na výlet, který jsme asi před čtyřmi lety šli v nádherném zimním dni. Všude bylo tenkrát plno sněhu, někde se šlo těžce, protože se to dost bořilo a v závěru se začalo pomalu stmívat a padat velké vločky... no krása.

Tentokrát jsme si tedy řekli, že stejnou trasu projdeme pro změnu v létě, ať si ta pěkná místa prohlédneme bez sněhu. Auto jsme nechali na parkovišti ve Velkých Karlovicích Leskovém a po naučné stezce vystoupali na rozhlednu Miloňová. 

Vlastně se dá říct, že zdejší okolí znám jako své boty, jako dítě jsem tu strávila spoustu času na školách v přírodě, bydleli jsme v dnešním hotelu Galik a okolí tu měli fakt prochozené. Tenkrát ovšem na Miloňové žádná rozhledna nebyla ...

první výhledy cestou nahoru

Na rozhlednu jsme samozřejmě vystoupali a dle rady z cedule se kochali výhledy. Vypadalo to trochu na déšť, ale nakonec jsme měli štěstí a počasí bylo v pohodě.

Vysoká- náš dnešní cíl

vzadu hřeben Javorníků, který jsme šli minulý týden

dole Velké Karlovice

Z rozhledny jsme sestoupili ke žluté značce u krásné zvoničky za Miloňovou. Kromě idylických scenerií a vyzvánění zvoničky nás tu příjemně překvapilo občerstvení k volnému odběru a dobrovolnému zaplacení, hodně sympatický počin (a přeci jen se člověk vždycky tak trochu diví nebo přemítá, jestli opravdu všichni poctivě zaplatí, snad jo :-)

Po žluté značce jsme už vystoupali na hřeben, konkrétně na vrch Polana a po hřebeni jsme pokračovali na nejvyšší vrchol Vsetínských vrchů- Vysokou.

Odtud už zbýval jenom kousek k chatě na Třeštíku. Vypadalo to tam trochu opuštěně, funguje jenom občerstvení z okýnka a chata jako taková je zavřená. Zřejmě se v ní dá ubytovat, ale nikoliv už stravovat, škoda...

Po modré značce jsme se potom kolem Laďova pramene vrátili tentokrát za světla a pohodlně k autu.