Kréta- mytologie a turistická letoviska

Na letošní dovolenou jsme odletěli už začátkem června, a to na Krétu. Byla jsem tu (stejně jako v Řecku vůbec) poprvé a určitě doporučuju. Naše část ostrova byla teda fakt hodně vyprahlá, ale památky i moře naprosto parádní.

Kréta hodně čerpá z minulosti, díky archeologickým výzkumům se tu dají vidět pozůstatky slavné mínojské civlizace, která na ostrově sídlila už od 3 tisíciletí př. n. l. 

Kréta se taky hodně objevuje ve staré řecké mytologii, hlavně proto, že se tu narodil samotný Zeus. Jeho otec Kronos si kdysi vyslechl věštbu, že o moc ho připraví jedno z jeho vlastních dětí. Nechtěl proto nic riskovat a všechny své děti vždy hned po narození spolknul. Díky lsti své matky Rhei byl Zeus prvním potomkem, kterému se podařilo přežít. Rhea totiž tajně porodila v jeskyni na Krétě, Kronovi poté donesla kámen zabalený v plenkách a ten ho nic netušíc spokojeně spolkl. Životní cesta Dia tak začala v jeskyni Dikteon Andron (poblíž náhorní plošiny Lassithi, v pohoří Dikti), kde se narodil. Kvůli bezpečnosti byl ale malý Zeus přesunut do jiné krétské jeskyně Ideon Andron (v pohoří Ida). Zde, v péči nymfy Amathei, dítě vyrůstalo. Když Zeus dospěl, byla naplněna i věštba týkající se jeho otce Krona. Po těžkém a dlouhém souboji Zeus svého otce porazil a stal se vládcem ostatních bohů.

Jednou z Diových milenek byla krásná Europa, dcera týrského krále Agynora a Tilefasis. Zeus, převtělen do podoby bílého býka, unesl Europu na Krétu (konkrétně na místo, kde byl později vybudován Gortys, kde jsme byli). Jeden z jejich synů, Minos byl dědic královského trůnu v Knossu a stal se nejmocnějším a nejdéle panujícím králem Kréty. Manželkou Mínose byla Pasifai, s nímž měl hned několik dětí, ale nezříkal se ani množství milenek. Porušil také přísahu danou Poseidonovi a neobětoval mu slíbeného býka. Poseidon se Mínoovi pomstil tak, že na Pasifai přivolal neodolatelnou touhu právě po tomto býkovi. Se svými milostnými city se Pasifai svěřila vynálezci Daidalovi. Daidalos vytvořil dutou dřevěnou krávu, do které si Pasifai vlezla a nechala se býkem oplodnit.

Z milostného sblížení Pasifai a Poseidonova posvátného býka se poté narodil bájný Minotaurus, obluda s tělem člověka a hlavou býka. Král Mínos chtěl toto strašlivé stvoření před okolním světem nadobro schovat a proto si zavolal athénského stavitele a umělce Daidala. Daidalos pod královským palácem Knossos vytvořil síť tmavých, spletitých chodeb a místností, kam byl Mínotaur zavřen - tzv. labyrint (slovo pochází z řeckého "labris", v překladu "dvojbřitá sekera", tedy něco jako "dům dvojbřité sekery"; dnešní význam v podobě "bludiště" získalo slovo labyrint až později). Minotaurovi bývalo každoročně obětováno vždy 7 dívek a 7 mládenců z Athén. Pro Athény to byl trest za zabití Androgena, syna krétského krále Minoa.

Do skupiny těchto nešťastníků se jednou přidal i Théseus, syn athénského krále Aigea, s cílem Minotaura zneškodnit a zbavit Athény tohoto hrozného trestu. V jeho boji mu významně pomohla krétská královská dcera Ariadna. Ta se do Thésea zamilovala a na cestu do labyrintu ho vybavila klubkem nití a kouzelným mečem. Po náročném boji nakonec Minotaur padl a díky klubku nití, které Theseus cestou odmotával, se athénský hrdina dokázal dostat z labyrintu ven. Bohužel jeho vítězství má i hořkou pachuť, protože když se vracel domů do Athén, zapomněl na lodi stáhnout černé plachty, které měly ohlašovat jeho smrt. Athénský král Aigeus už svého syna vyhlížel, ale když spatřil černé plachty, s obrovským žalem se vrhl dolů ze skal do moře (moře se od té doby jmenuje Egejské). 

Z Kréty pocházejítaké Daidalos a Ikaros- Daidalos byl onen slavný vynálezce a stavitel, který postavil labyrint, a možná proto, aby nemohl vyzradit, co se skrývá v labyrintu, ho král Mínos i se synem uvěznil. Díky křídlům z ptačího peří a vosku se jim ale podařilo uprchnout na Sicílii a dál už to určitě znáte.

My jsme bydleli v letovisku Kato Gouves, což je jedno z typických turistických letovisek na severním pobřeží ostrovu, cca 16 km od hlavního města Heraklionu. Kromě skoro souvislé řady hotelů a apartmánů tu je asi jen maják a malý kostelík. Vesnice Gouves leží o kus dál ve vnitrozemí, prý je to typická řecká vesnice, my jsme ji navštívit nestihli.

kostelík svatého Konstantina a Heleny

Ať už přímo  z balkonu v hotelu nebo na pobřeží jsme skoro každý den pozorovali západy slunce, tak tady je pár z nich.

tohle jsou teda vrabci pilně švitořící v palmách přímo před balkonem. Od čtyř od rána...

Pohledy na moře a koupací místa.

řecká vlajka a řecká piva

Poslední den se trochu zatáhlo a dokonce (!) zapršelo, tak jsme odpoledne Limenas Hersonissou- Z původních rybářských vesniček se postupně stalo přístavní městečko, významné především v dobách helénsko-římských, a pozůstatky tohoto důležitého přístavu se dochovaly dodnes. Na pobřeží můžete vidět zbytky vlnolamů, přičemž velká část přístavu se propadla do moře a v současnosti tu tak probíhá i podmořský archeologický výzkum. Městečko prosperovalo, svoji rybářskou tradici si ale udržovalo i nadále.

S rozvojem cestovního ruchu na ostrově zareagovalo městečko Hersonissos na poptávku turistů a postupně se rozrostlo do velkého prázdninového resortu. Obdobným vývojem prošla také okolní městečka Stalida a Malia, až se postupem času tato tři střediska spojila v jednu velkou oblast Hersonissos - Stalida - Malia, která si vysloužila označení "největší a nejrušnější letovisko na ostrově Kréta".

Je fakt, že hlavní ulice byla lemovaná spoustou obchodů a kaváren a procházely se tu davy lidí. Počasí ale delším procházkám moc nepřálo, tak jsme návštěvu zkrátili na minimum.