výlet na Housku

Včera (16.7.) jsme se v krásném počasí vydali na krátký výlet na hrad Houska a jeho okolí

Auto jsme zaparkovali poblíž obce Tubož u rybníka a po cyklostezce jsme došli až k hradu.

Původně gotický hrad pravděpodobně založil Přemysl Otakar II. v 1. polovině 13. století v malebném prostředí pískovcových skal. V roce 1590 byl přestavěn na renesanční zámek. Coby vlastníci hradu se na Housce vystřídalo spousta majitelů, byli to pánové z Dubé, Jan ze Smiřic, Hrzánové z Harasova, Valdštejnové, Veronika ze Sulzu, Hypolita z Hofkirchenu, rod Kouniců, princezna Hohenlohe a hraběnka Andrássy. V roce 1924 hrad kupuje prezident Škodových závodů, senátor pan Josef Šimonek. Po opravách byl až do roku 1939 užíván jako letní a reprezentační sídlo rodiny.
Poté byl hrad, díky své poloze v Sudetech, do roku 1945 využíván německou armádou, od roku 1950 zde byl umístěn archiv Státní knihovny v Klementinu. Hrad byl v 90. letech vydán v restitucích původním majitelům, kteří ho poprvé v historii zpřístupnili veřejnosti. 

 

Polohu má hrad fakt krásnou a vůbec je to jedno z oblíbených míst. Sice ta urputná snaha o jeho prezentaci jakožto brány do pekel a podobné "čertovské" vynálezy jsou mi trochu protivné, ale fakt je, že lidi je třeba přilákat, aby bylo na opravy a provoz, na nádvoří je vždycky k dostání občerstvení, tak co ....

Na hradě byla řada stánků a až později jsem se dozvěděla, že to byl Jarmark s hudbou dávnověku. Hudbu dávnověku jsme teda nestihli vyslechnout, dali jsme si jen pivo, prohlédli stánky a šli dál :-)

Po modré a pak červené značce jsme okolo pěkné kapličky došli na rozcestí Pod drnclíkem. Protože bylo fakt pěkně, rozhodli jsme se pro delší variantu výletu a pokračovali kolem další pěkné kapličky po zelené do Brusného a po silnici do Ráje. Hospodu jsme tentokrát vynechali, jenom v nedalekém občerstvení si dali kafe. 

Po žluté značce jsme pak došli po staré dlážděné cestě (tady v okolí je jich víc, podobná vede k hradu Kokořín) do opravdu krásné vesničky Olešno a pak pokračovali až na rozcestí Zbrázděný vrch.

Cestou jsem vyfotila jednu pěknou vyhlídku směrem k Housce, hrad ale vidět není

Odtud jsme už po neznačené cestě sešli okolo Tubožského dvora a vesnicí Tubož zpátky k autu. Tubož je další krásně památkově zachovaná vesnice v okolí. Už od 14. století zde zřejmě stávalo šlechtické sídlo. V záznamech ze 16. až 19. století je už zmiňován jen poplužní dvůr s ovčínem a ves.

Od 16. století je také zmiňován tzv. Spálený mlýn u Tubožského rybníka. Jeho zbytky jsou dodnes patrné ve skále vytesané chodby a ustájení pro domácí zvířata.