Zásmuky a Vlčí důl

Novoroční vycházka byla jenom taková krátká u nás do lesa, ale hned 2. 1. jsme se vydali trochu dál a  na trošku delší trasu (teda jen asi 12 km, ne zas kdovíco :-). Zaparkovali jsme v Zásmukách, které jsou od nás něco přes 20 km.

Zásmuky je obec v okrese Kolín, která upoutá hlavně místním zámkem. Barokní zámek s prvky pozdní renesance a psedogotickou fasádou byl postaven v první polovině 16. století Adamem z Říčan. Od skončení třicetileté války až do roku 1948 jej vlastnili Šternberkové. Nyní je zámek trojkřídlá dvoupatrová budova, jejíž půdorys doplňuje hranolová věž. Začátkem 90. let 20. století byl zámek navrácen původním majitelům, kteří se jej snaží postupně rekonstruovat. 

Nedaleko v zámecké zahradě se nachází zámecká grotta neboli okrasný pavilon typu umělé jeskyně s mozaikou lávové strusky z roku 1700.

Před zámkem je ještě pseudorománský kostel Nanebevzetí Panny Marie a morový sloup.

A kousek pod zámkem stojí místní pivovar, který už pivovarem není.

Po obhlídce pamětihodností v centru obce jsme se vrátili na náměstí a po žluté značce se vydali do bažantnice. Obora s bažantnicí je v Zásmukách zmiňována již roku 1637, za jejího zakladatele je ale většinou považován až Adolf Vratislav ze Šternberka, který držel Zásmuky ve 2. pol. téhož století.

Opět po žluté značce jsme došli až k baroknímu mostu přes Výrovku, na který jsem se asi z celého výletu těšila nejvíc. Most byl na začátku Vlčího dolu vybudován na konci 17. století. Most má 4 oblouky a postaven byl z lomového kamene, uprostřed je vidět podstavec, na kterém stála socha sv. Jana Nepomuckého.

Ve vodě pod mostem nás zaujal zvláštní opracovaný kámen. Z informační tabule jsme se dozvěděli, že jde o ponornou sochu sv. Jana.

Podél Výrovky jsme pokračovali po žluté značce k dalšímu baroknímu mostu. Toušický most pravděpodobně pochází z 2. poloviny 17 století. Bývaly na něm čtyři sochy světců: svatý Florián a svatý Mikuláš jsou v lapidáriu v Mnichově Hradišti, kopie svatého Gotharda stojí v místním zámeckém parku, svatý Jan Nepomucký je nezvěstný.

Obec Toušice jsme obešli po zamrzlém poli a přes Mlékovice zamířili po silnici a lesní cestě zpátky do Zásmuk. V zatáčce jsem tam objevila poslední mostek, tentokrát jenom malý, barokní asi nebude :-)

Kolem neogotické kaple Narození Panny Marie jsme pak starou lipovou alejí zamířili zpátky do centra Zásmuk k autu.

Počasí bylo teda fakt extrémně hnusné, celý den dost tma, mlha a mírné mrholení kombinované s mrazem. No, domů jsme se už těšili.

Silvestrovský Hlavenec

Poslední den roku 2020 jsme se vydali na menší procházku k jezeru Lhota.

Auta jsme nechali u Čtyř kamenů a první zastávka byla u pomníku císaře Karla VI. 

Pískovcový pomník má podobu baldachýnu o třech stranách. Pod zastřešením se nachází silueta císaře Karla VI. v životní velikosti, na střeše je ztvárněno vidění sv. Huberta s jelenem a skupinou loveckých psů. Pomník vznikl na žádost hraběte Františka Antonína Šporka v letech 1724-25 podle návrhu Ferdinanda Maxmiliána Kaňky. Autorem sochařské výzdoby byl Matyáš Bernard Braun.

Prošli jsme vesnicí a pokračovali k jezeru Lhota.

Jezero Lhota je důkladně oplocené, ale když jsme ho obešli, dostali jsme se i k pláži.

Jezero vzniklo zatopením pískovny, jeho rozloha je 25 ha a hloubka dosahuje místy 7 metrů. Vytěžený písek byl použit na stavbu dálnice D1 a pražského metra. Těžba byla ukončena v roce 1983. Jezero nemá žádný povrchový přítok ani odtok, je využíváno jako koupaliště.

Zpátky k autu už to bylo jenom lesem po cyklostezce. 

Tak tedy šťastné vykročení do nového roku!