Cestou do Flájské obory jsme se krátce zastavili v Litvínově, tak jsem konečně viděla zdejší proslulý Koldům.
Kolektivní dům představoval v dané době nový styl bydlení a komplexní vybavenosti.
Vlastní byty měly sloužit k odpočinku, ostatní činnosti (stravování,
zaopatřování dětí, sportovní vyžití) měly být konány společně v
prostorách centrální části. Objekt, jež byl stavěn podle projektu
architektů E. Linharta a V. Hilského v letech 1947 až 1958, je zapsán v
Ústředním seznamu kulturních památek ČR a je v zájmu organizace UNESCO.
Koldům má nepravidelný půdorys souměrný podlé příčné osy. Skládá se ze
dvou zalomených, samostatně stojících obytných křídel a střední budovy,
která obě křídla spojuje. Západní křídlo bylo provedeno jako ocelový
skelet s vyzdívaným obvodovým pláštěm a železobetonovými stropy.
Východní křídlo je železobetonový monolitní skelet.
Další cesta vedla Šumným dolem do Flájské obory.
Obora Fláje byla založena Valdštějny už v 18. století, rozkládá se jižně od Flájské nádrže a slouží k chovu jelení zvěře.
Dojeli jsme k zámečku LIchtenwald neboli Bradáčov.
Lovecký zámeček nechal vystavět tehdejší majitel valdštejnského panství Horní Litvínov- Duchcov hrabě Emanuel Filibert z Valdštejna. Název zámku je složeninou ze jmen dvou šlechtických rodů: Lichtenštejnů a Valdštejnů. Hrabě Valdštejn daroval zámeček své manželce Marii Anně z Lichtenštejna jako svatební dar a jméno Lichtenwald tak mělo symbolicky vyjadřovat spojení obou rodů.
Na počest zesnulého ministra národní obrany Bohumíra Bradáče, který zde velice rád pobýval, byl v roce 1935 zámeček přejmenován na Bradáčov.
Asi 50 metrů od zámečku je krásný (zrekonstruovaný) smírčí kříž z ruly. Je na něm nápis:
ANNO 1690 DEN 3. IV NII ISTAVF DIESM OHRT ANDREAS BAVSNER AVS DER GEME IHEGE ORGENSDORF VON POSEN MENSCHEM ERSCHLAGEN WOR DEN DESEN SEEL GOT GNAD IG SEIN WIRD
pokusila jsem se o jakýsi volný překlad (teda spíš odhad :-))- 3.4.1690 na tomto místě Andreas Bausner z Geme (?) byl cestou ráno (?) zlými lidmi zavražděn Bůh mu bude milostiv
... moc mi to nešlo, tak aspoň slovo zavražděn jsem identifikovala...
Odtud nedaleko je už vodní nádrž Fláje. Jde o unikátní pilířovou přehradu, která je jediná svého druhu v České republice. Byla vybudována na Flájském potoce na území obce Český Jiřetín (u osady Fláje) v roce 1963. Slouží jako hydroenergetické zařízení a jako zásobárna pitné vody.
Při stavbě byla zbořena obec Fláje, zbytky základů některých staveb jsou viditelné na jejím severovýchodním břehu.
zbytky hamru s náhonem
vlevo za vodou je vidět křížek a za ním jsou pozůstatky základů kostela sv. Jana Křtitele ve Flájích
Kousek pod hrází nádrže jsou pozůstatky Flájského plavebního kanálu, který sloužil k plavení dřeva. Kanál vedl ze saského města Clausnitz a byl postaven v letech 1624-1629 a byl v provozu až do roku 1827. Patří k nejstarším technickým vodním památkám v České republice, je o
více než 160 let starší než oba známé plavební kanály na Šumavě.
Vyhlídky z vrchu Loučná
/úplně vlevo Milešovka/
Vlčí bob mnoholistý
Zvonek luční
Fláje z druhé strany, pohled k hrázi
Dušanova vyhlídka se nachází na skalním útvaru na úbočí vrchu Stropník. Z
vyhlídky je pěkný výhled na teplickou pánev, místní elektrárny, České
Středohoří a na jámu dolů Bílina.
Poslední zastávkou byl Rýzmburk- zřícenina gotického hradu asi 2 km severozápadně od Oseka. Stojí na vrcholu ostrožny nadmořské výšce 525–550 m n. m.
Hrad byl postaven před polovinou 13. století. Byl rodovým sídlem Hrabišiců, kteří ho prodali míšeňskému markraběti Vilémovi. Později ho získali Kaplířové ze Sulevic a Lobkovicové, za kterých byl v průběhu 16. století opuštěn.
