Doupovské hory

tajemná a uzavřená krajina okolo kráteru obrovského třetihorního stratovulkánu. kdysi tu byla řada obcí a městečko Doupov. Jediná stavba, která zbyla, je hrobka posledních majitelů panství Zedwitzů kousek od bývalého Doupova.

 

 

 

 

Nové Město, Bouřňák a Vrch Tří pánů

v sobotu (28.5.) jsme se vydali jenom na krátkou procházku, zato po krásných místech. 

Očekávala jsem velké změny, ale nebylo to tak hrozné. Vlastně přibyly jenom ty tři větrníky a v dálce jsme z auta viděli obrovskou fotovoltaickou elektrárnu v Moldavě (takový zářivý případ, pár lidí bylo trestně stíháno a odsouzeno, elektrárně byl několikrát zakázána výstavba a provoz.. no a v pohodě pořád stojí a funguje)

Z parkoviště v Novém Městě jsme se vydali po modré značce na Bouřňák. Výhledy směrem k Moldavě a Vitišce docela ušly..

Zato výhledy do nížiny nestály za mnoho, všechno hrozně zamlžené. 

Bouřňák jako oblíbené lyžařské středisko už asi moc nefunguje, dočetla jsem se o sporech o nájmy pozemků pod vlekama, které se dostaly až k soudu. Vlastně nevím, jestli areál v zimě funguje, jisté ale je, že chata nahoře je zavřená...

Při procházce jsme se pořád motali kolem větrníků. Nejdřív jsme je obešli zezadu a lesem po neznačené cestě došli na červenou značku.

Cestou jsme viděli zase pár pěkných květin, divoké narcisy a rozrazil rezekvítek

 Po turistické značce jsme došli na Vrch Tří pánů

na zpáteční cestě po červené jsme míjeli zase větrníky (tentokrát z druhé strany)

 pozor padající led :-)

a nakonec bouřka přicházející z Německa od Grunwaldského rašeliniště. to byl taky důvod předčasného návratu...

po cyklostezce z Roudnice do Ústí

v sobotu (21.5.) jsem konečně překonala lenost a poprvé v letošním roce sedla na kolo. Pro začátek jsem zvolila pohodovou vyjížďku po rovině a cyklostezkách. 

Vlakem jsem dojela do Roudnice a odtud se vydala do Ústí.

V Roudnici jsem si ale nejdřív prohlídla opravenou zámeckou jízdárnu ze 17. století, ve které je galerie.

a vyfotila jsem si v rychlosti zámek (konala se tam nějaká svatba, tak by se dovnitř stejně nedalo jít)

Pak už jsem přejela most a vydala se na cestu. 

Kdysi (asi před pěti lety) jsem tu už jela, tak jsem byla docela zvědavá, jak se rozšířila síť cyklostezek a vůbec co je nového.

Cesta z Roudnice přes Černěves do Lounek je pořád stejná, jede se po malých silničkách, takže příjemné a bez problémů.

V Lounkách se natáčeli Starci na chmelu. To jsem dřív nevěděla, tak jsem si pár fotek nafotila a doma je zkusila porovnat s filmovými záběry.

Ve filmu se třeba vyskytuje zvonice s kostelem a potom budova školy (teď už je v ní nějaká firma), kde studenti bydleli.

Hned za Lounkama se na druhé straně řeky ukázal kostel sv. Kateřiny se zvonicí stojící v bývalé obci Chodžovice.

Jen o kousek dál se ukázaly pěkné výhledy na Středohoří (vpravo dominuje Sedlo)

příjemná asfaltka se změnila v takovou polní cestu, dneska to bylo v pohodě, ale věřím, že třeba po dešti to už tak příjemné nebude. Přes Nučice do Křešic vedla cesta po silnici a v Křešicích jsem udělala chybu já, minula sjezd na cyklostezku a mořila se po silnici až na kraj Litoměřic.. no jo no...

V Litoměřicích jsem jenom zespoda vyfotila kostel Zvěstování Panny Marie se špitálem a jela dál.

Od Žernoseckého jezera jsem vyfotila výhled na Košťálov

Po cyklostezce a kousíček po silnici jsem už dojela do vinařské obce Velké Žernoseky. Kousek jsem sjela z cyklostezky a dojela na vyhlídku u vinic. Dřív se tady dalo po těch cestách kolem viničních domků projít, ale dneska už to zjevně nejde. Otevírá se tu krásný pohled na vinice a kaňon řeky s Portou Bohemicou.

 

Přívoz Velké Žernoseky (zrovna jede na druhou stranu) a Porta Bohemica zespoda

Pod Kalvárií jsem projela po pěkné cyklostezce do Libochovan, kde zdálky zaujal renesanční zámek (původně to byla tvrz)

vzadu za řekou je rozestavěný dálniční most, před 14 dny jsem ho fotila z druhé strany od Dubic

Tady už se cyklostezky trochu zhoršují, občas se jede po silnici a v Církvicích se složitě proplétá vesnici a potom stoupá až nad trať a zase klesá do Sebuzína (ale je to hezký nový úsek cyklostezky)

V Církvicích jsem vyfotila barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie se zvonicí.

V Církvicích je kaplička Svatého Vincence z Ferrary

Odtud už je cyklostezka pořád stejná, někde dobrá a někde dost poničená od kořenů, na což si mi stěžoval jeden postarší německý cykloturista. Těsně před zdymadly jsem ho ujistila, že dál už to bude dobré (jenom jsem nějak zapomněla na to, jak se přes zdymadla musí po schodech s kolem na zádech podcházet trať a potom nadcházet zdymadla... a on měl ještě obrovské brašny... no snad to přežil :-)

Před zdymadlama už se ukázal Střekov v celé kráse

a na závěr už jen zdymadla a pohled na Ústí od nich