Minulý rok jsme se ve velkém vedru trochu prošli po Zlíně, ale dali jsme jenom menší procházku po jižní části města.
Dneska jsem měla asi dvě hodiny času, tak jsem se rozhodla zajít na dosud opomíjená místa, kam prostě zatím nebyl čas jít. Podobné bylo to, že zase bylo šílené vedro.
První cílem byla Baťova vila.
Tomáš Baťa si nechal vilu navrhnout v roce 1909. Vypracováním projektu pověřil stavitele z blízkých Vizovic Františka Nováka. V průběhu stavby ale projekt předal architektovi Janu Kotěrovi k přepracování.
Podle Kotěrových návrhů došlo v rozestavěném domě k dispozičním změnám – zejména zvětšil ústřední dvoupodlažní halu. Věnoval se dále vnitřnímu designu, zjednodušil také podobu exteriéru, před hlavním průčelím vytvořil terasu. Na výzdobě vily se podílel pražský malíř František Kysela, autorem podoby zahrady se stal zahradní architekt František Josef Thomayer.
V dalších letech se realizoval Kotěrův zahradnický domek, počátkem 20. let Kotěra navrhl ještě domek pro vrátného. V roce 1926 upravil část interiérů Kotěrův žák F. L. Gahura, v roce 1938 Vladimír Karfík navrhl venkovní bazén.
Po Baťově smrti v roce 1932 ve vile dále žila jeho manželka Marie. V roce 1946 odešla do zahraničí a vila byla znárodněna. V 50. letech byla přebudována na Dům pionýrů, což se neobešlo bez vážných zásahů do interiéru i exteriéru stavby. Zahradu přeťala čtyřproudá silnice vedená po nové trase, dnešní Gahurova ulice.
V roce 1992 vilu získal v restituci Baťův syn Tomáš Baťa ml. V roce 1997 zahájil její rekonstrukci, která si vyžádala milion dolarů (tehdy asi 32 mil. Kč.). Od května 1998 se stala sídlem Nadace Tomáše Bati.
Kolem areálu Baťovy univerzity jsme pak vrchem prošli až na Benešovo nábřeží, kde se nachází zajímavý dům.
Je to první panelový dům, který vznikl v ČR, takový praotec všech paneláků :-)
Panelová výstavba probíhala od začátku 20 století i v západní Evropě nebo Americe, většinou šlo o výstavu rychlého a levného bydlení, nestavělo se ale v masovém měřítku. Od 70 let v západní Evropě od paneláků postupně upouštěli. Ne tak ale ve východním bloku.
V bývalém Československu je považován za počátek panelové výstavby rok 1940. V tomto roce byl zahájen vývoj panelů firmou Baťa. V roce 1940 spatřuje světlo světa experimentální domek z litého betonu. Na přelomu let 1940 a 1941 se ve Zlíně staví první dva vícepodlažní bytové domy a přibývá dalších pokusných staveb. Po válce se pokračovalo s vývojem ve Zlíne a začala výstavba jedno až třípodlažních dvojdomů.
Počátkem roku 1953 byl dokončen vývoj celopanelového domu. Pro novou technologii výstavby se ve Zlíne zrodil i zcela novy typ jeřábu, s jehož pomocí vyrostl na zlínském nábřeží v polovině roku 1953 první prototyp pětipodlažního domu smontovaný z celostěnových panelů podle projektu ve Zlíně působících architektů, H. Adamce a B. Kuly. Byl postaven za pouhé 4 měsíce.
Dum dostal označeni G40 (Gottwaldov 40 bytu). První větší sídliště postavené z těchto domů je v Praze 4 na Zelené lišce (výstavba 1954-55). Tyto první paneláky, ještě s lidskou tvári, byly zdobeny různými detaily, domovními znameními, arkádovymi vchody, mozaikami. Bohužel se tyto detaily postupem doby z našich paneláku vytratily.
Procházku jsme zakončili na náměstí v kavárně. Cestou jsem ještě vyfotila zlínský zámek.
Čtyřkřídlý renesanční zámek vznikl přestavbou původní tvrze ve 2. polovině 16. století. Kolem roku 1780 byl zámek upraven v duchu baroka, poslední úpravy proběhly kolem r. 1905.
To bylo asi letos ze Zlína všechno, jeli jsme radši k vodě...
