Při výběru destinace pro letošní "exotickou" dovolenou padla po loňské Ostravě volba na Brno. A opět to bylo skvělé.
Nevýhodou bylo poměrně parné počasí, takže se volby výletních destinací často řídily koupacími možnostmi v okolí. Kromě toho je při vedru trochu problém s ubytováním, protože to chce něco, kde se dá v noci dobře větrat a pod okny přitom neruší noční hluk. To se teda letos moc nepovedlo, ale kdo ty pětatřicetistupňová vedra mohl taky předvídat...
Vzhledem k tomu, že Brněnské centrum pro mě zas není až taková novinka, moc jsme notoricky známé dominanty neobcházeli. Něco jsme potkali tak jako tak, něco jsme viděli při nočních procházkách, takže to na fotkách není.. no a něco jsme tentokrát neviděli vůbec a taky se nic nestalo :-)
Oblíbeným místem při večerních procházkách byl park před Janáčkovým divadlem. Zdejší světelná fontána ve tvaru opony na které jsou z vody vytvářeny různé obrazce a nápisy, je fakt moc pěkná, člověk by na to vydržel koukat hodiny... Vedlejší vodotrysky jsou taky nasvícené a navíc se hodí k osvěžení.
 |
| je trochu těžké nápisy zachytit... |
V průběhu týdne jsme několikrát procházeli kolem Staré radnice. V noci je pěkný svítící nápis na nádvoří za radnicí, ve dne jsme obdivovali gotický portál a samozřejmě v průchodu krokodýla.
Hned první (pořádně parný) den jsme se vydali do míst, která jsem doteď neznala, ale průvodce Brnox od Kateřiny Šedé tak nějak podnítil moji zvědavost. Brněnský Cejl prý už sice není, co býval, ale i tak jsou to poměrně zajímavá místa.
 |
| upomínky na projekt Kateřiny Šedé se tu pořád vyskytují |
Cejl je považován za svéráznou a trochu sociálně vyloučenou lokalitu Brna. Dřív se tu hodně žilo na ulici, teď to tu ale vypadá skoro jako normální předměstská ulice. Dost se tu i staví a původní rázovitý charakter zřejmě brzo zanikne úplně.
 |
| Muzeum loutek |
 |
| tohle je na ulici Uhelná cestou ke Svratce první den |
Předposlední den pobytu jsme fotili parádní rybičky v akváriích v pasáži Rozkvět.
Při průchodu kolem Moravské galerie jsme narazili na zajímavý průhled směrem k (budoucímu) náměstí Ludvíka Kundery. Zatím to tam vypadá jako velké staveniště, tak snad jednou.
 |
| nedaleká socha Z darů naší země z roku 1962 od Sylvy Lacinové |
Poslední den jsem taky konečně ve dne navštívila Petrov. Katedrálu sv. Petra a Pavla jsem jenom obešla kolem dokola. Vedro v posledních dnech dovolené trochu polevilo, i tak tam bylo příjemně liduprázdno.
 |
| sousoší sv. Cyrila a Metoděje z roku 2013 od Vladimíra Matouška a Ing. arch. Radima Horáka |
Poslední večer jsme se naposledy procházeli po parcích na Kolišti. Kromě vodotrysů jsem ještě vyfotila sousoší bratří Mrštíků podle návrhu Vincence Makovského z roku 1975 před Janáčkovým divadlem.
Jelikož bylo skoro celou dobu fakt velké vedro, hodně jsme řešili koupací možnosti. První den jsme prošli dokonce k jakési pláži u Svratky přímo v Brně, tam to ale ke koupání moc nevybízelo a navíc se blížila bouřka. Další den jsme zvolili vodní nádrž u Kadlcova mlýna v Mariánském údolí. Dojeli jsme do Líšně ke hřbitovu a k vodě odtud sešli. Koupání bylo fakt příjemné, voda jen lehce zelená, málo lidí, pěkné travnaté pláže a hospoda k občerstvení vedle.
Koupací plány nám ale překazila pěkně silná bouřka, která se nejdřív jenom tak prohnala kolem, aby se pak vrátila a pokropila nás kroupama velikosti pongpongových míčků (skoro). Dostat takovou kroupou do hlavy není fakt nic příjemného...
 |
| tady jsou kroupy v lese už cestou zpět, takže už poněkud odtáté |
Kromě koupaliště ve Střelicích a na rybníku Olšovec v Jedovnici, kde jsem nefotila, jsme se předposlední den rozhodli vyzkoušet i Brněnskou přehradu. Ta vznikla v roce 1936-40 přehrazením řeky Svratky a je známá jako rekreační oblast na okraji Brna. Trochu jsme čekali, že tam bude hlava na hlavě, ale nic takového se nekonalo. Naopak tam bylo příjemně prázdno, možná i proto, že voda vypadala trochu zelená.
