sobota 31. srpna 2019

Z Vítkova na Barevnou devítku

V dnešním parném dni jsme se rozhodli využít poslední příležitosti a navštívit končící výstavu Zdrávi došli! na Vítkově.
Kromě toho, že se chystal obzvlášť parný den, přišla první komplikace už cestou do Prahy. Ve všech jízdních řádech bylo napsáno, že vlak z Říčan jede kvůli výluce přes nádraží Libeň, tak jsem si naplánovala cestu autobusem z Libně na Ohradu a příchod na Vítkov odtud. Přes všechny prognózy vlak místo do Libně zamířil do Strašnic a Vršovic jako obvykle. Průvodčí se taky trochu divil a říkal, že to teda asi změnili. Asi jo, no bezva.
Pro mě to znamenalo, že jsem musela sraz s kamarádkou přesunout z Ohrady až nahoru na Vítkov a pokusit se tam dostat z Hlavního nádraží. Když se poruší zákaz vstupu a vyjde se přímo na Žižkov, jde to po cyklostezce krásně a rychle....

Hlavním naším cílem byla výstava ke 130 letům od založení Klubu českých turistů Zdrávi došli! Tohle výročí bylo už vloni, letos bylo výročí prvního vydání časopisu Turista. V expozici je všechno možné, historické i novodobé turistické vybavení, cestopisy, mapy, plakáty, fotografie.
 





Kromě výstavy jsme si prohlédli i celý památník včetně vyhlídky a taky včetně kavárny :-)














V hlavních prostorách probíhá stálá výstava o důležitých momentech české novodobé historie.





Hlavní sál, podle slov paní průvodkyně se tu občas předávají vyznamenání nebo vojenské hodnosti...



Nakonec jsme ještě vystoupali na vyhlídku, vedro se znatelně zvýšilo...




rozmazaný Masarykův salonek


Po prohlídce jsme se rozhodli pokračovat tunelem do Karlína a odtud se podívat na festival Barevná devítka.. 
Po dlouhé době jsem se prošla Žižkovským tunelem, jako obvykle zážitek 





Žižkovský tunel byl otevřený roku 1951 a původně byl určen k ochraně obyvatelstva jako kryt v době válečného konfliktu. Vešlo by se tam 1250 lidí. Železniční tunel vedoucí na hlavní nádraží prý od toho pěšího dělí jen 6 metrů horniny. Půvoně neměl ani jméno, až roku 2014 se rozhodlo, že ponese název Žižkovský.

Festival Barevná devítka v Parku Podviní / http://barevnadevitka.cz/ / byl fakt zajímavý, jen to vedro bylo úděsné. Dali jsme si pár kousků z africké kuchyně, taštičky samosa a banánová placka klaklo (to možná bylo jinak teda :-))



Jídlo i pití výborné, ale v tom vedru se tam nedalo moc dlouho setrvat. Krátce jsme ještě prošli vysočanským nádražím k usedlosti Flajšnerka a to byl konec putování...




úterý 27. srpna 2019

Newton na Kampě a Střecha Lucerny

Včera navečer jsme s kamarádkou využili teplého počasí a vydaly se za poznáním do centra mezi turisty. 
První cíl bylo Muzeum Kampa a výstava Helmuta Newtona. 
Muzeum Kampa je celkem fotogenické místo, na prostranství přes vstupem je spousta zajímavých soch a vůbec to tam vypadá pěkně.









Výstava byla celkem malá, jenom tři přízemní místnosti... fotek Newtona míň než jsem čekala plus dokumentární film. Nebylo to nezajímavé, ale  přišlo mi, že cílí spíš na zahraniční turisty (i cenou :-)






Po shlédnutí výstavy jsme se vydaly ještě na Střechu Lucerny. Už dlouho jsem plánovala na tohle zajímavé místo zajít, tak konečně (!)

Kompletní budova nesoucí výrazné prvky doznívající secese a nastupujícího modernismu, byla dokončena v roce 1921 ing. Vácslavem Havlem (dědečkem prezidenta Václava Havla). Na rozsáhlých střešních terasách (1000 m2 unikátního prostoru) byl už od počátku stavby plánován společenský život. K uskutečnění záměru ale nedošlo.
V roce 2014 získal střešní svět Lucerny od paní Havlové do své správy Ondřej Kobza, který hledal vhodnou střechu, kde by se dala vybudovat komunitní zahrada po vzoru fenoménu Brooklyn Grange Farm. 



Výstava o příběhu paláce a podnikatelích z rodu Havlů je instalována na 15 nádražních válcích, na kterých bývaly jízdní řády.









Na střeše bylo celkem dost lidí, při západu slunce je tu fakt romantická atmosféra na popíjení drinků. My jsme se teda rozhodli postoupit dál a popíjet raději jinde. 
Cestou nahoru a dolů nás ještě zaujal jeden z mála dosud funkčních Páternosterů. Pořád se v nich bojím a předčasně vyskakuju a naskakuju, to už se asi nezmění, nemám kde trénovat...