Kvádrberk a vyhlídky

Skoro po čtyřech letech jsme se vydali z Děčína na Kvádrberk a dál.

Lesopark na Kvádrberku je moc pěkné místo, městský park vznikl z iniciativy děčínského zkrášlovacího spolku postupně v letech 1890-1902. Projekt parku protkaného promenádami a doplněného dvěma jezírky vypracoval předseda zkrášlovacího spolku, děčínský zámecký zahradník Franz Josst. Jeho nástupce ve vedení spolku, Alexander Kassian, doplnil v letech 1909-1910 střední část parku o botanickou zahradu a alpinárium se stovkami alpských rostlin.

V širším okolí alpinária vzniklo za působení Alexandra Kassiana arboretum s "mamutími" a "hadími" smrky, střihanolistými duby, lípami, tisy, jinany a kosodřevinami. V ploše parku bylo zároveň vysazeno množství rododendronů. Areál doplňovalo také několik altánů a vyhlídek, sloužil nejen k vycházkám, ale také jako přírodní učebna biologie děčínských škol.

Loretánská vyhlídka

Schillerův dub byl vysazen 27. dubna 1905 ke stému výročí úmrtí básníka Friedricha Schillera. Dodnes ho označuje pamětní kámen z valkeřického trachytu s nápisem "Schillereiche 1805-1905"

Nahoru na kopec jsme to vzali po starých zničených schodech a přes vyhlídku na Sokolí vrch.

Sokolí vrch s rozhlednou

S rozmachem turistiky ve druhé polovině 19. století se Kvádrberk stal oblíbeným cílem výletníků a vznikla zde řada drobných staveb, například vyhlídka Erbwarte s jednou z nejstarších železobetonových konstrukcí habsburské monarchie a nedaleký císařský obelisk, jenž byl vztyčen u příležitosti výročí stříbrné svatby císařského páru 24.4. 1879. Ve stejný den byl položen i základní kámen prvního moderního městského vodovodu císaře Františka Josefa a císařovny Alžběty v Loubské rokli. Vodovody Koellborn a Tschirtenquelle se svými kvádrberskými rezervoáry následovaly v letech 1900 a 1913. Napájeny jsou z pramenů nad Prostředním Žlebem potrubím vedeným přes železniční most.

vodárna Koellborn

obelisk

pohled na Děčín

Děčínský Sněžník

V roce 1910 byl na Císařské vyhlídce postaven zděný hostinec rozšiřující původní roubený lokál hostinského Ignaze Zappeho z roku 1888. Součástí této renovace bylo i vyhloubení vodního rezervoáru, který byl napájen z nedalekého vodojemu Koellborn a byla k němu připojena rovněž litinová pumpa na údolní přístupové cestě k Císařské vyhlídce.

tak to tu vypadalo

a tohle zbylo....

Naše další cesta vedla už po červené značce na vyhlídku Labská stráž, kde se nachází pískovcový pavilonek z let 1888-90 s nádherným výhledem na hluboké údolí Labe.

Po červené jsme dál prošli kolem okraje Ludvíkovic až ke hřbitovu, který je opravený a moc pěkný. Před ním je památník padlým v obou válkách, výjimečně v češtině i němčině.

Sešli jsme trochu dolů a zase prudce vyšli na Růžovou vyhlídku, odkud je podle průvodce velkolepý pohled do údolí Labe, na okolní skály, věže Růžového hřebene, Děčínský Sněžník nebo Velký Zschirstein. Taky tam byla jakási výprava německé mládeže, takže jsme se tam moc nezdržovali, nebylo kam si sednout.

Prošli jsme na zelenou značku a přes louku do Ludvíkovic, kde jsem vyfotila pomník Hanse Kudlicha.

louka nad Ludvíkovicema

Pomník pochází z roku 1892. Hans Kudlich byl poslancem říšského sněmu. V roce 1848 navrhoval zrušení poddanských vztahů včetně povinností roboty a plateb desátků.

Z Ludvíkovic jsme prošli do Folknářů a po malé silničce jsme se vrátili na kraj Děčína, kde jsme nechali auto. Počasí nám nakonec docela přálo, celý den sluníčko a až kolem třetí hodiny se to začalo mračit a to už jsme stejně byli na cestě zpátky.