V dnešním parném dni jsme se rozhodli využít poslední příležitosti a navštívit končící výstavu Zdrávi došli! na Vítkově.
Kromě toho, že se chystal obzvlášť parný den, přišla první komplikace už cestou do Prahy. Ve všech jízdních řádech bylo napsáno, že vlak z Říčan jede kvůli výluce přes nádraží Libeň, tak jsem si naplánovala cestu autobusem z Libně na Ohradu a příchod na Vítkov odtud. Přes všechny prognózy vlak místo do Libně zamířil do Strašnic a Vršovic jako obvykle. Průvodčí se taky trochu divil a říkal, že to teda asi změnili. Asi jo, no bezva.
Pro mě to znamenalo, že jsem musela sraz s kamarádkou přesunout z Ohrady až nahoru na Vítkov a pokusit se tam dostat z Hlavního nádraží. Když se poruší zákaz vstupu a vyjde se přímo na Žižkov, jde to po cyklostezce krásně a rychle....
Hlavním naším cílem byla výstava ke 130 letům od založení Klubu českých turistů Zdrávi došli! Tohle výročí bylo už vloni, letos bylo výročí prvního vydání časopisu Turista. V expozici je všechno možné, historické i novodobé turistické vybavení, cestopisy, mapy, plakáty, fotografie.
Kromě výstavy jsme si prohlédli i celý památník včetně vyhlídky a taky včetně kavárny :-)
V hlavních prostorách probíhá stálá výstava o důležitých momentech české novodobé historie.
Hlavní sál, podle slov paní průvodkyně se tu občas předávají vyznamenání nebo vojenské hodnosti...
Nakonec jsme ještě vystoupali na vyhlídku, vedro se znatelně zvýšilo...
![]() |
rozmazaný Masarykův salonek |
Po prohlídce jsme se rozhodli pokračovat tunelem do Karlína a odtud se podívat na festival Barevná devítka..
Po dlouhé době jsem se prošla Žižkovským tunelem, jako obvykle zážitek
Žižkovský tunel byl otevřený roku 1951 a původně byl určen k ochraně obyvatelstva jako kryt v době válečného konfliktu. Vešlo by se tam 1250 lidí. Železniční tunel vedoucí na hlavní nádraží prý od toho pěšího dělí jen 6 metrů horniny. Půvoně neměl ani jméno, až roku 2014 se rozhodlo, že ponese název Žižkovský.
Festival Barevná devítka v Parku Podviní / http://barevnadevitka.cz/ / byl fakt zajímavý, jen to vedro bylo úděsné. Dali jsme si pár kousků z africké kuchyně, taštičky samosa a banánová placka klaklo (to možná bylo jinak teda :-))
Jídlo i pití výborné, ale v tom vedru se tam nedalo moc dlouho setrvat. Krátce jsme ještě prošli vysočanským nádražím k usedlosti Flajšnerka a to byl konec putování...