Přestože dneska byl mírně mlhavý den s lezavou zimou, rozhodli jsme se trochu projít a z vyřizování v Milovicích jsme (konečně) zajeli do Mladé Boleslavi. Už několikrát jsem plánovala pořádně si projít zdejší centrum a pamětihodnosti, ale nikdy to moc nevyšlo.
Dneska jsme teda konečně dojeli do centra, zaparkovali hned u náměstí a prošli ho až k zámku. Hned u kostela Nanebevzetí Panny Marie nás zaujalo zastavení místní Metalové cesty. Viděli jsme jich cestou víc, vždycky pěkně vyvedené.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie je pozdně gotický z 15 století, barokní vstupní část je z 18. století.
Vedlejší renesanční budova bývalé radnice s hranolovou věží od italského architekta Mattea Borgorelliho byla postavena v letech 1554 - 1559. Obnovena byla po roce 1890, nové křídlo bylo přistavěno okolo roku 1930.
Na náměstí se tyčil vánoční strom s betlémem a hned vedle nás zaujala zajímavá skulptura. V létě, když tu teče voda, bude to asi lepší, ale i teď teda zajímavé :-)
Na internetech jsem našla, že se jedná o architektonickou scenerii vybudovanou sochařkou
Veronikou Psotkovou koncem roku 2011 představující řeku Jizeru protékající náměstím se sochami dětí hrajících si u břehu. Vše doplňují kovové vrby a velkorysá fontána.
Ti medvědi, kteří nás zpočátku trochu mátli, tam zjevně nepatří, ve tmě budou svítit.... no dobrý, vánoce žejo...
zblízka jsme to nezkoumali, ovšem všimli jsme si, že na každé "vrbě" byly různé vtipné cedulky
Uprostřed pěkného náměstí s podloubími stojí barokní sloup se sochou Panny Marie.
Z náměstí se dá nenápadným průchodem projít k městskému paláci Templu. Pozdně gotický městský palác byl postaven kolem roku 1490 jako sídlo hejtmana boleslavského panství Jana Císařovského z Hliníka. Dnes se v Templu nachází výstavní síň a stálá archeologická a historická muzejní expozice Templum historicum et archaeologicum boleslaviense.
Úplně na konci náměstí, na skále nad soutokem Jizery a Klenice se nachází boleslavský hrad. Hrad byl postaven za pánů z Michalovic v polovině 14. století na místě hradu knížete Boleslava II. Během staletí prošel gotickými a renesančními úpravami. Koncem 16. století přestal plnit funkci rezidence a za třicetileté války byl vydrancován Švédy. Poté hrad sloužil jako zvonařská dílna, počátkem 18. století byl upraven na kasárna.
Od roku 1972 hradní prostory využívá archiv a Muzeum Mladoboleslavska s historickými a národopisnými sbírkami, souborem lidových krojů, kolekcí cínu a archeologickou expozicí.
U vyhlídky jsme potkali druhý betlém a řadu vyřezávaných laviček.
Když jsme to otočili, vrátili jsme se k Templu a vraceli se vyhlídkovou cestou kolem Staré vodárenské věže.
Kolem parku jsme došli až na místo zvané Na Karmeli. Z jedné strany je tu moderní budova školícího střediska Škody, vedle je kostel sv. Bonaventury s navazujícím klášterem. Ve 14. století kostel sloužil jako benediktinský klášter, ve kterém byla v 15. až 17. století zřízena škola českých bratří. Po bitvě na Bílé hoře byl barokně přestavěn. V 18. století zde sídlilo piaristické gymnázium a kolej. Ve 20. století byl kostel poničen a sloužil jako sklad. V roce 2007 byl zrekonstruován a slouží k pořádání výstav, svateb a jiných společenských akcí.
Naproti mě zaujala budova bývalé Bratrské tiskárny.
A na dalším rohu je pěkná Základní umělecká škola s barokní sochou sv. Anny.
O kousek dál na Českobratském náměstí (překvapivě) stojí budova Sboru českých bratří. Stavba se řadí k nejstarším renesančním pseudobazilikám mimo Itálii a připomíná slavnou minulost města v 16. století, kdy se stalo centrem Jednoty bratrské. Dnes slouží jako výstavní prostor a koncertní síň.
Pokračovali jsme Palackého ulicí, která nás udivila svou monumentálností. Vedle sebe tu stojí dvě obrovská novobarokní gymnázia, která vypadají jako zámky, naproti nim neoklacistní budova Komerční banky, vedle secesní divadlo a ještě vedle empírová sokolovna... fakt jsme koukali.
Secesní budova městského divadla byla postavena v letech 1906 -1907 podle projektu firmy Fellner a Helmer, exteriér byl navržen Janem Kříženeckým a Emilem Králíkem. V roce 2013 byla podle projektu architekta Šantavého provedena přístavba k západnímu průčelí.
V hlavním průčelí divadla jsou umístěny dva pylony se sousošími Probuzení národa a Vítězství umění od Jana Štursy. Ve štítu je socha Thálie.
Vedle divadla jsme narazili na třetí betlém :-), tentokrát vyřezávaný a v životní velikosti (!) A o kousek dál v parku na zajímavou malbu na chodníku.
Naším posledním cílem bylo Škoda muzeum. Samozřejmě bylo teda zavřené, ale je to celkem zajímavé místo i tak, protože to vypadá, že je částečně vybudováno ve zbytku staré továrny.
Součástí muzea jsou 3 hlavní expozice. První z nich je Tradice, která se věnuje, jak již název napovídá, tradici české značky. Další oblast Evoluce přibližuje vývoj značky od zakladatelů a jejich prvních jízdních kol až po budoucnost mobility. Část zvaná Preciznost představuje závod jako historické místo výroby automobilů a zároveň jako místo péče o automobilovou tradici.
Na prostranství před vchodem stojí socha zakladatelů Škody Laurina a Klementa v životní velikosti z roku 2005 od M. Moravce
K autu už jsme se vraceli částečně nejkratší cestou a částečně po známých místech. Těsně u parkoviště jsem si ještě vyfotila neorenesanční budovu nové radnice od J. Fichtnera a J. Gruse, která byla vybudována v letech 1865 - 1868.
Musím říct, že Mladá Boleslav nás příjemně překvapila, fakt moc pěkné město s řadou historických památek. Člověk by se neměl nechat ovlivnit tím, že zná jenom tu Škodovku, je tu toho k vidění fakt mnohem víc. Počasí nás teda trochu omezilo, ale snad si to někdy vynahradíme.
Žádné komentáře:
Okomentovat