Na Děčínský Sněžník a Vlčí jezero

Pěkné počasí a volno na Velký pátek- dobrá kombinace pro výlet do jarní přírody. Tentokrát jsme po delší době vystoupali na Děčínský Sněžník..

Zaparkovali jsme u Vlčího jezera a vydali se po zelené a červené k rozhledně.

Vlčí jezero je uměle vybudované jezero pod Děčínským Sněžníkem s rozlohou 0,44 ha. Nachází se v nadmořské výšce 475,8 m. n. m. 

Když jsme vystoupali po červené na první vyhlídku, byly ještě výhledy pěkné, saharský prach se zatím jen blížil a na sever  zatím nedosáhl...

vzadu nezřetelný Ještěd

výraznější se jeví Růžový vrch (? asi)

Od prvních vyhlídek už to bylo k rozhledně jenom kousek.

směr Děčín

Rozhlednu nechal v roce 1864 postavit majitel zdejšího panství František Antonín Thun dle návrhu drážďanského architekta Karl Moritze Haenela. Věž s romantickým vzhledem inspirovaným anglickou gotikou patří mezi nejstarší rozhledny v Česku a dříve sloužila pouze pro geografické měření. V roce 1936 byl na rozhledně poprvé v Čechách zachycen televizní signál, jednalo se o záběry Olympijských her v Berlíně.

 

Náhorní plošina s nadmořskou výškou kolem 720 m. n. m. je proslulá nádhernými výhledy do všech stran.

směr České Středohoří

Drážďanská vyhlídka

nejsevernější pohled na stolové hory už v Německu

Z Drážďanské vyhlídky jsme kousek sestoupili po silnici a potom pokračovali ke Švédskému hřbitovu.

skály v zatáčce

Od Švédského hřbitova jsme sešli na okraj obce Sněžník a potom po neznačených cestách prokličkovali k Nosticově silnici.

cesta ke Café Luft je stále zřetelná

Po cyklostezce jsme se pak vrátili k Vlčímu jezeru a auto. Nebylo to ani tak dlouhé, ale výhledy byly fajn, nahoře docela zima a vítr, takže jsme se těšili domů do tepla.