pátek 13. června 2025

Ostrov Legnicki, Hnězdno a cesta domů

V sobotu jsme z Poznaně podnikli výlet na Lednický ostrov a dál do Hnězdna.

Lednický ostrov byl důležitým střediskem za dob prvních Piastovců, bylo zde sídlo prvního biskupa v zemi. Za panování Měška I. a Boleslava Chrabrého tu bylo jedno z hlavních obranných a administrativních středisek Polska. Zachovaly se tu pozůstatky hradiště a nejstarší předrománské architektury v Polsku.




Na pevnině se nachází část staveb skanzenu a muzeum, na samotný ostrov, kde jsou ty nejdůležitější stavby a vykopávky se jede trajektem.


vyvýšenina,na které stávalo hradiště

Na nejvyšším místě ostrova se nacházel knížecí palác.



socha Měška a jeho manželky Doubravy (ta pocházela z Čech)

takhle to asi vypadalo

pozůstatky kostela nedaleko hradu

pohled k jezeru

divné sochy

Za Piastovců spojovaly ostrov s protějším břehem dva mosty, ze kterých se dosud dochovaly kůly ve vodě. Mladší most pochází z přelomu 13. a 14. století, starší je ze začátku století desátého – dřevo využité pro jeho stavbu bylo poraženo v letech 913 a 914. Mosty měřily několik set metrů a na svou dobu byly opravdu působivou stavbou. Pod mosty archeologové našli řadu významných nálezů, kromě hrotů šípů, kuše nebo kopí také zdobenou sekeru nebo meč, obojí z 10. století.

Kromě hradiště a vykopávek je na ostrově také pár budov, které ilustrují zdejší život v 10. století.




další divné sochy

Na pevnině jsme si pak prohlédli ostatní budovy a dali si něco k snědku.



zapiekanky a pivo Miloslaw a Lech, polské tradice jsme dodrželi

Lednický ostrov není jenom tohle muzeum a naleziště, o kus dál se nachází Muzeum prvních Piastovců a ještě klasický skanzen. Já tedy do dalšího muzea už odmítla jít, z jeho terasy byl ale krásný výhled na jezero a okolí.

Od Lednického jezera jsme se ještě vypravili do nedalekého Hnězdna. 

Polské Hnězdno (neboli Gniezno) je považováno za první historické hlavní město Polska, které sehrálo klíčovou roli v počátcích polského státu. Právě zde byl v roce 966 pokřtěn kníže Měšek I., čímž začala christianizace Polska, a v roce 1025 zde byl korunován první polský král Boleslav Chrabrý. Město bylo také sídlem prvního polského arcibiskupství a důležitým duchovním centrem. 

No, ono to místo, kde byl pokřtěn Měšek není tak jisté, protože se to tvrdí o Poznani, Hnězdně a možná i Lednickém ostrově. Záleží prostě na tom, kde zrovna jste.

Hnězdenská katedrála, kde jsou uloženy ostatky sv. Vojtěcha, zůstává symbolem národní identity.



Vpodvečer jsme se ještě prošli na náměstí.



V neděli jsme se už vraceli domů a vzali jsme to přes Vratislav, kde jsme prohlédli (opět tematickou) výstavu věnovanou starým mincím a prošli se po náměstí.






secesní obchodní dům bratří Baraschů z roku 1904

radnice

domy Jeníček s Mařenkou

Navigace nás potom vedla přes Klodsko a Náchod, tak jsme se ještě krátce stavili v obci Niemcza. 
Niemca (do roku 1945 Nimptsch), která bývala ve středověku mocnou obcí, kterou (prý) procházel i sv. Vojtěch.


z někdejší slávy se ale moc nedochovalo

Cesta byla trochu zdlouhavá, ještě jsme zastavili u Náchoda u Malých lázní Běloves, kde jsme si nabrali kyselku a potom jsme vyjeli nahoru na Dobrošov, kde jsme si dali pozdní oběd. Krásné a klidné to tam bylo.

budova s kolonádou z roku 2019 navazuje na tradici původních lázní

Jiráskova chata na Dobrošově od Dušana Jurkoviče z roku 1923

výhled směr Rozkoš

výhled na sever

pondělí 9. června 2025

Poznaň

O prodlouženém víkendu na přelomu května a června jsem se podívala do polské Poznaně.

První den pršelo, ale večer přestalo, tak jsme se přeci jenom vypravili do centra města. Hlavní náměstí jsme nejdřív nemohli najít, potom se teda povedlo, tak jsme podnikli první orientační průzkum. 

Stary rynek s Neptunovou fontánou

dvě kozy jsou symbolem Poznaně


Poznaň, jedno z nejstarších polských měst, byla založena v 10. století a hrála klíčovou roli při vzniku polského státu – právě zde byl pravděpodobně pokřtěn první polský kníže Měšek I. Město se stalo důležitým centrem Piastovské dynastie a později významným obchodním a kulturním centrem. V průběhu staletí zažilo období prosperity i úpadku, včetně švédské invaze, pruské nadvlády a těžkých let během druhé světové války. 

Dnes je Poznaň moderním univerzitním městem s bohatou historií, živou kulturní scénou a duchem nezávislosti, který se odráží i v jeho architektuře a umění.

na Starém rynku je i jakýsi špalíček s podloubími (bohužel vše nově postaveno po zničení za války)

Stary Rynek je třetí největší náměstí v Polsku, s krásnou renesanční radnicí a slavnými Poznaňskými kozami, které se každý den v poledne „trkají“ na věži. Je to mechanická atrakce s vlastní legendou – kuchař kdysi spálil jídlo a chtěl upéct dva kozly, kteří mu ale utekli a začali se prát.  

socha sv. Jana Nepomuckého taktéž na náměstí

Dominantu náměstí tvoří krásná renesanční radnice s historickým muzeem uvnitř.


Z náměstí jsme se ještě prošli ke Královskému zámku a Františkánskému klášteru.


Královský zámek
 byl kompletně zrekonstruovaný po zničení ve 2. světové válce. Původní stavba byla ze 13. století, ale zjevně z ní nic nezůstalo. Místní si dělají legraci, že si postavili nový starý zámek. Uvnitř je muzeum užitého umění.


Kousek od zámku, hned vedle Františkánského kláštera nás zaujala socha- vypadá jako sv. Jiří, protože bojuje s drakem. Na rameni má ale samopal... záhada.
Nakonec jsme se dozvěděli, že se jedná o obnovený pomník 15. pluku poznaňských Hulánů, drak je zde spíš jako symbol protivenství. Huláni totiž bojovali proti Němcům i proti Rudé armádě.


Druhý den se udělalo konečně poměrně pěkné počasí. I když bylo dost zima a větrno. Ubytovaní jsme byli v univerzitním kampusu, tak jsem si nejdřív prohlédla ten.

studentská kolej Meteor


Nový kampus univerzity Adama Mickiewicze (neboli UAM) byl otevřen ve čtvrti Morasko. Kolej Meteor je úplně nová a všude kolem jsou nejrůznější fakulty. Areál je opravdu obrovský, kolem lesy a přitom pár kroků na konečnou tramvaje. A teda- tak pěknou kolej jsem v životě neviděla- krásné, jednoduše a účelně zařízené pokoje s kuchyňským koutem a koupelnou se záchodem. Být student, chci studovat v Poznani :-).


Došla jsem až na konec kampusu s katedrou geologie, před kterou se nachází lapidárium. To je zajímavé tím, že se v něm kromě klasických geologických vzorků nacházejí i fragmenty ze zničených budov ve městě i okolí.





kámen z věže Císařského zámku, jsou na něm vidět stopy po kulkách z roku 1945

Z kampusu jsem prošla na druhou stranu vlakových kolejí a náhodným autobusem krásně dojela na křitžovatku Sródka. Chtěla jsem se totiž podívat do stejnojmenné čtvrti. Ta je známá jako centrum umělců a je v ní řada kaváren a alternativních podniků. Hlavní atrakcí čtvrti je ale obrovský 3D mural, který vypráví příběh této historické čtvrti.

to je on


most biskupa Jordana vede na Tumský ostrov

Cestou přes most jsem vyfotila Bránu Poznání, což je moderní architektonická stavba otevřená v roce 2014, která propojuje historii s inovativním designem. Nachází se na Ostrově Tumski a slouží jako interaktivní centrum o počátcích polského státu. Zaujme svým minimalistickým vzhledem a skleněnými lávkami spojujícími staré a nové části


Na ostrově se nachází především bazilika sv. Petra a Pavla, což je nejstarší katedrála v Polsku založená v roce 968 a také pravděpodobné místo křtu prvního polského panovníka Mieszka I. a pohřebiště prvních Piastovců.




most z druhé strany

V okolí katedrály je také mnoho zajímavých míst- třeba archeologické naleziště zvané Genius Loci. To je součástí archeologického muzea a ukazuje zbytky původního piastovského opevnění a fundamenty gotické zdi.


skulptura "Zde všechno začalo" ukazuje, jak vypadl reliéf opevnění, které tu stálo


takhle vypadalo původní dřevěné opevnění


zbytky opevnění a zdí sídla knížete Měška I.

nedaleké Arcidiecézní muzeum

Oklikou jsem došla na prostranství před katedrálou. Naproti ní stojí kostel Nejsvětější Panny Marie, který se nachází v místech bývalé kaple piastovského hradu. Její základy jsou tu vyznačeny.


Z ostrova jsem se pak přes most vydala zpátky do centra, prošla pár uliček a zamířila k bývalé synagoze.


Nová synagoga je jedinou zachovanou samostatně stojící synagogou v Poznani. Byla postavena v letech 1906- 1907 jako monumentální stavba v neorománském stylu s půdorysem ve tvaru řeckého kříže, byla bohatě zdobená a na střeše se nacházela 17 m široká kupole. Díky bohatství zdejší židovské komunity se jednalo o jednu z nejhonosnějších  židovských modliteben ve střední Evropě.
Interiér synagogy byl však zničen za války, budova sloužila jako plavecký bazén pro vojáky Wehrmachtu, kopule byla odstraněna.


Po válce budova dál fungovala jako městská plavecká hala, teprve v roce 2011 byla definitivně uzavřena kvůli špatnému technickému stavu. Docela by mě zajímalo, jak to vypadá uvnitř.


Zbytky bývalého opevnění města jsou vidět z náměstí Wlodzimeirza Dworzaczka.



Parkem se pak dojde zpátky k náměstí.

budova městské váhy, za ní radnice

Asi největší a nejzdobnější poznaňský kostel je tzv. Poznaňská Fara neboli bazilika Panny Marie. Jde o monumentální barokní kostel s bohatě zdobeným interiérem. Je známý svými varhanními koncerty, které se konají každou sobotu v poledne. 



bazilika zboku

Na vedlejším náměstí Kolegiacki stojí socha dvou kozlíků, která připomíná už zmiňovanou legendu o kozlech z radniční věže. 


Plac Koleigacki

Procházka byla docela náročná, tak jsem si jela trochu odpočinout a odpoledne jsem se vydala prohlédnout si trochu čtvrť Jeżyce. Ta je slavná řadou bohatě zdobených secesních a eklektických činžovních domů z přelomu 19. a 20. století. Člověk musí vědět, kam se vydat, protože zdaleka ne všechny domy se dochovaly, některé ulice jsou ale překrásné.


náhodné nahlédnutí do dvora


Jeżyc jsem popojela kousek tramvají a kolem divadla se vydala zpět do centra.

neoklasicistní Velké divadlo

Naproti Císařskému zámku stojí neorenesanční Collegium Minus, které bylo postaveno v letech 1905-1910, nyní tu sídlí rektorát univerzity.


Protější Císařský zámek byl postaven v roce 1910 pro německého císaře Viléma II. jako symbol německé moci, později ho využívala německá armáda. Dnes slouží jako kulturní centrum s galeriemi, divadly, koncerty a výstavami. Zajímavý je kontrast mezi historizujícím exteriérem a modernějšími úpravami interiéru z meziválečného období



O ulici dál je neorománská budova poštovního ředitelství.

Nedaleko centra se pak nachází jeden ze zástupců moderní architektury ve městě – Stary Browar- bývalý pivovar Huggerów z 19. století přestavěný na moderní obchodní a kulturní centrum, kombinuje industriální architekturu s moderním designem. Získal řadu mezinárodních ocenění za architekturu, byl oceněn jako jedno z nejlepších nákupních center světa. 








No, nákupní centrum to je hezké, ale (za mě) se tam nedá moc nakupovat. Nenašla jsem skoro žádný obchod, který by mě zajímal. Jak je to rozlehlé, člověk musí vědět kam a kudy jít, jinak je ztracen...