pondělí 3. března 2025

Kostelíčky, Helfenburk a pak přes Erbenku do Dobětic

Na sobotní výlet jsme se tentokrát vydali z Ostré u Úštěka na hrad Helfenburk. Oproti pátku i neděli bylo sobotní počasí dost špatné- občas trochu pršelo, občas trochu sněžilo, taky docela zima ...



Kalvárie (též Kostelíčky či Kostelíky, německy Kapellenberg) je vrch a poutní areál u Ostré, jehož počátky sahají do let 1704–1707. Nechal ji nechal vystavět pan Václav Růžička, hejtman zdejšího jezuitského panství se sídlem v Liběšicích. Za autora stavby bývá obvykle považován známý barokní architekt z nedalekých Litoměřic Octavio Broggio, avšak tato skutečnost není písemnými prameny doložena.

Přístupovou cestu k hoře lemují již od vsi Ostré výklenkové kaple křížové cesty z období baroka a klasicismu. Tato cesta ústí na terasu v západním svahu hory, která symbolizuje biblickou Zahradu getsemanskou. Zde se nachází torza barokních pískovcových soch klečícího Ježíše a apoštolů. Odsud stoupá na vrchol monumentální pískovcové schodiště. To je členěno dvěma podestami s výklenky osazenými pozůstatky dalších barokních soch.

Úštěk a nad ním Sedlo


Na vrcholové plošině se nachází skupina tří symetricky uspořádaných kaplí, jde o dvě boční kaple (Nalezení a Povýšení svatého Kříže) a prostřední kapli Božího hrobu. 





Od Kostelíčků jsme šli kousek po žluté, potom po neznačené cestě a nakonec přes louku a pole.

a ano, sucho tam moc nebylo...

vlevo Ronov, vpravo Vlhošť a nad oběma sněhové mraky

kočičky ! ! !

sněhové mraky s občasnou mezerou

Přes Hradecký důl jsme došli až pod hrad Helfenburk.




Hrad Helfenburk patřil mezi největší hray v severních Čechách a vznikl nejspíše po polovině 14. století. Byl postaven na území, které král Jan Lucemburský propůjčil jako léno členům rodu Ronovců, pánům z Klinštejna. Jan z Klinštejna zde postavil malý hrad, který přejmenoval na Helfenburk a začal se po něm psát.
V r. 1375 koupil hrad pražský arcibiskup Jan Očko z Vlašimi, aby ho učinil středem nového panství navazujícího na staré biskupské panství Roudnici. Jana Očka vystřídal na arcibiskupském stolci jeho synovec Jan z Jenštejna, který dal postavit hlavní věž a nové opevnění.
Jenštejn byl kancléřem krále Václav IV., ale jejich vzájemné spory vyústily v nepřátelství, Jenštejn se dokonce necítil jist životem a proto často pobýval právě zde na hrádku. Po jeho smrti se na hrádku vystřídala řada majitelů, v době husitských válek se tu ukrývaly některé cennosti ze Svatovítského chrámu.







Ve vnitřním hradě stálo několik budov, které měly většinou základy zapuštěné do skal a byly spojeny dřevěnými pavlačemi a chodbami. Uprostřed snad stál hradní palác, kde by měla být i hradní kaple.





Na Hrádku bydlelo již od 16. století jen panské služebnictvo. Na počátku třicetileté války byl úplně opuštěn a 18. listopadu 1620 ho vyplenili císařští vojáci.

V 19. století se staly romantické zříceniny cílem četných poutníků. Z r. 1820 je známo zatím nejstarší vyobrazení hradních zřícenin od hraběte Ludvíka Buquoye. Hrádek navštívil i K. H. Mácha.



V nedělí (samozřejmě) propuklo předjaří v plné síle, sluníčko svítilo ze všech sil, sněženky kvetly a ptáci řvali... Tak jsem si alespoň cestou do Ústí trochu trochu zašla a vzala to do Dobětic přes Erbenovu vyhlídku.



vzadu zasněžené Krušné hory

Erbenka a Milešovka s Kletečnou v pozadí

Rozhledna Erbenka se tyčí na menším návrší Brand (420 m) nedaleko od okraje Ústí. První 20 metrů vysoká rozhledna zde byla postavena stavitelem Alwinem Köhlerem roku 1889. Za prudké zimní bouře na počátku roku 1898 se její dřevěná část zřítila. Další rozhledna na stejném místě měla podobný osud, vydržela jen 5 let.  Další rozhledna byla na Brandu postavena až v roce 1933 stavitelem Köckertem, opět z podnětu spolku ústeckých turistů. Tehdy nechali 8 metrů kamennou věž přejmenovat na Erbenovu vyhlídku na počet svého někdejšího předsedy a zároveň ředitele ústecké spořitelny Alexandera Erbena (Alexander Erben Warte). Stalo se tak v roce půlstoletí trvání tohoto spolku. 

Erbenova rozhledna byla volně přístupná, což se postupně projevovalo i na jejím stavu, dlouhá léta o ní nikdo nepečoval, až ji v roce 1981 ve svém volném čase opravili turisté z ústeckého oddílu Spartak.  Postupně se také zhoršoval výhled kvůli výšce okolních stromů.
Po roce 2000 začala snaha o rekonstrukci rozhledny, V roce 2006 k rekonstrukci konečně došlo a rozhledna byla také navýšena o 7 metrů.



pohled do Podkrušnohoří směrem k Bílině


pohled k Děčínu, dole Kozí vrch a vzadu Buková hora

dole Ústí, v pozadí Středohoří

cesta do Dobětic

Žádné komentáře:

Okomentovat