z Dubice na rozhlednu Radejčín

Při návštěvě Ústí jsme podnikli tentokrát opravdu jenom krátký výlet po vyhlídkách na řeku Labe a České Středohoří.

Vyšli jsme od dubického kostelíčku, což je taková (ústecká) klasika. 

Kostel sv. Barbory byl zbudován v roce 1579, v letech 1589-95 byl přestavěn a pak opravován po třicetileté válce a po požáru obce v roce 1820. Jde o jednolodní stavbu s polygonálním presbytářem a polygonální zvonicí nad lodí, v interiéru se nacházejí dva boční barokní oltáře s obrazy sv. Máří Magdalény a Ukřižování, na hlavním oltáři je pozdně gotická socha sv. Barbory. V kostele je vzácný zvon z roku 1595 od pražského zvonaře Brikcího z Cimperka, který za 2. světové války jen těsně unikl roztavení.

Hned u kostela je jedno z nejkrásnějších vyhlídkových míst na řeku a Středohoří a taky restaurace u sv. Barbory, ta byla ale bohužel zavřená, otevírají až od července.

vrch Deblík s pozůstatky těžby, za ním by měl být Varhošť

Po žluté značce jsme se vydali k další vyhlídce- vyhlídce Jaroslava Srby.

O kousek dál už jsme mohli vystoupat na rozhlednu Radejčín. Kovová rozhledna nese vysílač mobilního operátora a od roku 2010 nabízí pohledy na České středohoří a Krušné hory. 

Shora jsou porádní výhledy směrem k řece a Lovosicím, na druhou stranu na dálnici a Krušné hory vzadu,  na nedalekou Kletečnou a na Středohoří směrem k Ústí...

Cestou zpátky nás dohonil ten pás deště, který byl z rozhledny vidět nad Krušnýma horama. Předtím jsme se ale ještě stihli najíst vynikajících třešní, které rostou na menších stromcích podél cesty. To se mi opravdu už hodně let nepovedlo, abych v tu správnou dobu byla na správném místě a podařilo se mi natrhat si takhle dobré třešně (!)

Na závěr minivýletu jsme ještě utekli před deštěm do hospody v Dubicích a dobře jsme udělali, měli vynikající jídlo a ceny víc než příznivé.