Tento týden jsme se rozhodli, že si podrobněji prohlédneme Krušné hory, konkrétně jejich západní část. Ubytování jsme našli poblíž Potůčků nedaleko vlakové zastávky Potůčky zastávka, a bylo téměř idylické.
První procházku jsme dali jenom takovou malou večerní. Vlakem jsme dojeli do Horní Blatné, shlédli nádraží, kostel a vydali se k rozhledně.
Nedaleko na rozcestí je tzv. Vavřincova lavička; lavička obřích rozměrů vznikla v roce 2018. Na šířku má 4 m, sedadlo je ve výšce 1,42 m a celková výška je 2,8 m.
Bohužel ji obsadili jakési selfiechtivé slečny, tak jsme jenom rychle obhlídli a radši šli dál, tady by to bylo na dlouho.
O kus dál už jsme nakoukli do Vlčích jam. Místo je už uzavřené, dá se dojít jenom k původnímu vchodu anebo se podívat shora. Ani nám to nevadilo, prolezla jsem je tuším před třemi roky, když jsme tu byli minule.
K rozhledně jsme došli až těsně před šestou hodinou. Výhoda byla, že jsme tam byli sami, nevýhoda, že už bylo zavřené občerstvení, které funguje jenom do pěti. Ale tak nevadí, na rozhlednu nahoru jsme stejně moc nechtěli, takže jsme se radši vydali k ubytování.
Rozhlednu vybudoval v roce 1913 Spolek pro zimní sporty z Horní Blatné podle projektu chebského architekta Karla Matusche. Z výšky 18 metrů se otevírají výhledy na Klínovec a Fichtelberg, Doupovské hory, Karlovy Vary, Tisovský vrch a Horní Blatnou.
Další den už jsme naplánovali delší výlet (nakonec byl jako obvykle delší než jsme čekali a večer jsme toho měli docela dost)
Vlakem jsme dojeli do stanice Nejdek- Ondřejov a odtud popošli na Dračí skálu. Jde o výraznou skalní dominantu na vrcholu Dračí skály- ke vzniku granitové skalní hradby zde došlo mrazovou destrukcí skalního tělesa.
Z neznačené lesní cesty, kterou jsme pokračovali do Pstruží se ukázal první výhled na cíl naší cesty- Plešivec.
Komplikovaně jsme sešli dolů a s radostí zjistili, že místní lanovka jezdí celý den non-stop. Využívají ji hlavně cyklisti sjezdaři, budiž jim to přáno... My jsme vyjeli jenom nahoru.
Kus po sjezdovce a pak lesem jsme došli do nedalekých Abertam.
![]() |
vzadu gotický kostel Čtrnácti svatých pomocníků, později barokně přestavěn |
V Abertamech nás nejvíc potěšil otevřený obchod a pak jsme začali trochu spěchat dál do Perninku, protože jsme chtěli stihnout vlak. Zastavili jsme se jenom krátce na rašeliništi Pernink.
Perninkem jsme už trochu proběhli a z posledních sil začali stoupat na místní nádraží, které je asi 600 metrů od centra a navíc do pěkného kopce, nemají to tu moc prakticky zařízeno.
Měli jsme ale štěstí, vlak jsme stihli akorát a navíc v momentě, kdy jsme dosedli do čekárny na lavičku, se dalo do deště, takže dobrý.
Žádné komentáře:
Okomentovat