pátek 9. července 2021

Karlovy Vary

Ve čtvrtek předpovídali vytrvalý déšť, tak jsme zvolili návštěvu krajského města. Cesta vlakem byla docela pěkná- přes Pernink (zrovna se připomínalo roční výročí tragické srážky vlaků, ehm, snad už to líp zabezpečili), Nejdek až na Dolní nádraží ve Varech. Jako první jsme vyfotili obří Becherovka na náměstí Republiky. Nevím, jestli je to tu jen tak nebo má místo nějakou historickou souvislost s Becherovkou, na náměstí je taky Jan Becher muzeum.

Na rohu ulic T. G. Masaryka a Dr. Davida Bechera stojí pomník T. G. Masaryka od karlovarského rodáka Jana Kotka z roku 2007.

Po Masarykově ulici jsme došli k říčce Teplá. Zdejší žulová kašna se skleněným obeliskem z roku 2005 nese citát Tomáše Garrigua Masaryka: „Mravnost – lidskost musejí býti cílem každého jednotlivce a národa. Zvláštní národní etiky není.“ Hlavními autory pozoruhodné stavby jsou malíř Břetislav Kubíček a architekt Jan Samec ml. (* 1955).

Přes řeku jsme si prohlédli hotel Thermal v rekonstrukci,

pak prošli parkem a nakoukli na Sadovou kolonádu. Ta patří k pěti hlavním kolonádám v Karlových Varech. Projekt Sadové kolonády je z dílny vídeňských architektů Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera. Vlastní stavba probíhala v letech 1880 až 1881. Původně coby promenáda spojovala sousední letní restauraci a Blanenský pavilon, který byl v roce 1966 zbourán.

Lidí ve městě bylo tak akorát a hlavně zatím vůbec nepršelo, což bylo super. Prošli jsme po obou březích řeky Tepé až k Mlýnské kolonádě.

Mlýnská kolonáda je s délkou 132 metrů největší karlovarská kolonáda a je postavená v neorenesančním slohu. Střecha je nesena 124 sloupy s korintským zdobením. Návrh Mlýnské kolonády pochází z dílny architekta Josefa Zítka. Vlastní stavba probíhala v letech 1871–1881, ale již v roce 1893 byla prodloužena až za Skalní pramen. Na kolonádě je celkem 5 pramenů. 





Před kolonádou nás zaujala socha Ocelový jezdec od Michala Gabriela...


Trochu shodou náhod jsme výtahem vyjeli až na vyhlídku pod Městskou věží nad Tržní kolonádou.

Městská věž stojí na místě původního gotického hradu z roku 1358. V roce 1608 byla na místě hradu postavena barokní městská hláska, ve které pobýval trubač. Ten z arkádového ochozu ohlašoval příjezd významných hostů do města a později zahájení lázeňské sezony nebo požáru. Současná podoba věže pochází z roku 1911, kdy byla obohacena o výtah od Friedricha Ohmanna.





Tržní kolonáda je konečně pěkně opravená- bohatě vyřezávaná stavba ve švýcarském stylu zastřešuje 3 prameny: Pramen Karla IV., Dolní zámecký pramen a Tržní pramen. 


Přešli jsme lávku a prošli Vřídelní kolonádou, která je pro změnu v opravě. Vřídlo je vyvedeno před budovu a z řeky tu stoupá impozantní pára.

Návrh Vřídelní kolonády pochází z dílny architekta Jaroslava Otruby (1916–2007). Současná podoba moderní prosklené železobetonové funkcionalistické Vřídelní kolonády pochází ze 70. let 20. století.

Vzhledem k nutné rekonstrukci Vřídelní kolonády bylo Vřídlo vystěhováno do prostor před budovu, kde je tak i během rekonstrukce pramen přístupný veřejnosti.

Podél řeky Teplé s jsme pak došli až před hotel Pupp.


Cestou zpátky jsem ještě vyfotila budovu divadla. Stavba byla navržena vídeňskými architekty Ferdinandem Fellnerem (1847–1916) a Hermannem Helmerem (1849–1919), samotné slavnostní otevření divadla se konalo 15. května 1886 premiérou Mozartovy opery Figarova svatba.

Celý den bylo dost teplo a sprchlo asi jenom kolem čtvrté na chvilku, takže pohoda. Bohužel další den se už předpovědi vyplnily a kromě dopoledne, kdy to ještě jakž takž šlo, pršelo dost prudce od 11 minimálně do 3 hodin. Zrovna v tu dobu jsme navštívili ve Varech kamarádku a vydali se trošku projít k rozhledně Diana.

Zaparkovali jsme u Linharta a prohlédli si místní hospodu, pozorovatelnu srnčí zvěře, lanové centrum a vůbec.







Za mírného deště jsme prošli kolem Chaty u Obrazu z roku 1894 až k rozhledně Diana. Tam už déšť docela zesílil.


Rozhledna Diana byla postavena v letech 1912–1914. V minulosti vystřídala jména jako rozhledna Hanse Kudlicha nebo Benešova rozhledna. Věž je vysoká 40 m a před ní stojí stylová chata s restaurací. 

Restauraci jsme využili a na rozhlednu vyjeli, výhledy teda nestály za mnoho...





Déšť teda pořád sílil a sílil, v dálce dokonce zahřmělo... předpověď na pátek teda vyšla.. lilo celou dobu jak z konve. Trochu se to zlepšilo teprve potom, co jsme svižnou chůzí došli k autu.

Aspoň jsme v oboře zahlédli tu avizovanou lesní zvěř (!)

Žádné komentáře:

Okomentovat