neděle 15. května 2022

na kole od Labe k Jizeře

Sobotní cyklovýlet vedl tak trochu turisty zapomenutým Polabím, ve kterém jsme ale objevili řadu zajímavých zákoutí.

Cesta začala v obci Malý Újezd, které je už skoro předměstí Mělníka. Vesnice je to fakt pěkná, taková upravená, vyfotila jsem tu krásně zrekonstruovanou sýpku.

Projeli jsme vedlejší Jelenicí s a pod lesem vyfotili vyhlídku na Říp...

O kousek dál už byla první zajímavost- rozcestí podle mapy zvané Kolo. Někde se jako název uvádí Hvězda, což by mi přišlo výstižnější, protože se tu pravidelně kříží čtyři  cesty, takže má opravdu tvar hvězdy. Vysvětlení, proč U Kola bylo nakonec na ceduli :-)



Po žluté turistické značce jsme pak pokračovali na kraj Hostína, kde jsme si chtěli prohlédnout místní oboru. Podle map to vypadalo nadějně, Obora je safari muzea Hostín a je možné tu zahlédnout jelena siku dybowského, daňka skvrnitého, kozorožce horského, bažanta obecného i královského, kachnu divokou nebo zajíce polního. 


Realita byla ale taková dost divná. Všude mohutné ploty, nikde ani živáček. V jednu chvíli jsem viděla asi tři prchající laně, později ještě asi dvě srnky ležící vzadu ve stínu stromů. Našli jsme i avizovanou vyhlídku, z ní jsme nakonec viděli stádo (asi) daňků, ale byli hodně vzadu schovaní za stromy. 
Zvířata tu zjevně nejsou na návštěvníky zvyklá, všechno je takové omšelé a je vidět, že už je to tu pár let prakticky bez údržby a návštěvníci sem nechoděj. 


Celé i to přišlo tak nějak podezřelé, protože obec Hostín je fakt taková krásně vypulírovaná, v centru parádně zrekonstruovaný obrovský statek, ve kterém je jakási výrobna věcí ze (světe div se) zvěřiny...

Po projití internetů jsem zjistila, že je to takové dost pochybné hájemství spolumajitele Mountfieldu, který má rád hokej a lovectví... Inu pěkné to tu mají, asi se tu hezky žije (a kdo z vás to má?). Je teda pravda, že článek je z roku 2011, může to už být úplně jinak, anebo taky ne.

odkaz Za miliony od Tipsportu vznikla soukromá obora

Protože jsme kolem obory sjeli docela dost z kopce a dole vedla silnice, rozhodli jsme se už zpátky stejnou cestou nevracet, projeli jsme po silnici vesnicí a dál pokračovali k zámku Liblice.

Barokní zámek postavený za Arnošta Josefa Pachty z Rájova v letech 1699 – 1706, navrhl Giovani Batista Alliprandi, inspirovaný návrhy zahradní architektury Johana Bernarda Fischera z Erlachu. K zámku patří ještě francouzská zahrada, anglický park a obora. Všechno je veřejnosti přístupné, v parku si pár lidí užívalo sobotní pikniky, jinak je v zámku restaurace a hotel, ale na prohlídku se jít dá.


Hned za zámeckým parkem mě zaujala hrobka Thun-Hohensteinů, která původně stála ve zrušené obci Mladá, kousek od Milovic.




studánka v parku

Dojeli jsme až do zadní části parku, kde je přírodní rezervace Slatinná louka- je to orchidejová louka, kde má kvést plno vzácných rostlin- nejvzácnější je fialově kvetoucí vstavač bahenní, taky zde roste prstnatec pleťový, kosatec žlutý, vstavač vojenský, kruštík bahenní, pětiprstka žežulník.
Nakoukli jsme na kraj louky, ale asi je na tohle všechno ještě brzo...


Zezadu jsme se ještě vrátili k zámku, prošli francouzský park a pokračovali do Lejkova.




Ve vedlejším Lejkově jsme se jen krátce zastavili u místního mlýna na Košáteckém potoce.


Projeli jsme obcí Čečelice a po polních cestách pokračovali k jezerům u Konětop. Z prvního- Staré pískovny jsme neviděli vůbec nic, jenom plot. Tady to nevypadá, že by bylo jezero veřejnosti přístupné, i když ze druhé strany jsme ho neobjížděli. Další je Stará pískovna, kde se už i pár lidí koupalo. Tady je to takové "na divoko", břehy spíš strmé, ale pár míst u vody by se našlo. Voda vypadala čistě, ale v parném létě to tu asi bude masakr...

Další jezero (a jediné, které jsem vyfotila) bylo jezero zvané Las Vegas. To už je klasické koupací místo, celé oplocené a se vstupným. Je ale fakt, že pohledu zpoza plotu vypadalo krásné- písčité pláže a čistá voda...

Po polních cestách jsme dojeli k hlavnímu parkovišti u vedlejšího jezera Lhota (tam už bylo i docela narváno- nechápu, bylo teplo, cca 25 stupňů, voda musí být ledová a kvůli opalování snad není třeba jezdit na Lhotu??). Za jezerem jsme se napojili na červenou turistickou a po ní dojeli do Hlavence. Protože už jsme toho měli docela dost, místní hospoda U Jelena přišla  vhod.

Když už jsme byli v Hlavenci, nemohli jsme vynechat místní pamětihodnost- pomník císaře Karla VI. 




Karel VI. tu stojí v životní velikosti, na střeše baldachýnu nad ním je ztvárněno vidění sv. Huberta s jelenem a skupinou loveckých psů. 
Pomník vznikl na žádost hraběte Františka Antonína Šporka v letech 1724-25 podle návrhu Ferdinanda Maxmiliána Kaňky. Autorem sochařské výzdoby byl Matyáš Bernard Braun.

Pak už zbývalo jenom projet lesem, překonat dálnici u (bývalého) motorestu Čtyři kameny a mezi obcí Podbrahy a Sojovicema přejet po novém mostě Jizeru. Na kraji Sojovic, hned za mostem, stojí stánek se zmrzlinou. Po doplnění energie jsem ještě vyfotila domek, který patřil k původnímu starému mostu a kdysi sloužil k vybírání mýtného. Starý most byl otevřen v roce 1909 a byl tehdy jeden z největších železobetonových mostů v Království Českém. více o starém mostu zde https://www.sojovice.cz/obec/pamatky-v-obci/most-pres-jizeru-35cs.html


V roce 2018 tu byl otevřen fungl nový most, z toho starého zbyl mýtný domek a zbytek pilíře na druhé straně řeky... škoda no.

Cesta ze Sojovic už je pohodlná, po modré zvané Tankovka do Staré Lysé a přes pole do Milovic k tůním, nakonec to nebyla až tak odpočinková výjižďka, jak jsem zamýšlela :-)

Žádné komentáře:

Okomentovat