V krásném pátečním dni jsme se vydali na opravdu tu nejoblíbenější trasu po Hruboskalsku.
Vyšli jsme ze Sedmihorek a kolem věže Osudová prošli Myší dírou k zámku Hrubá Skála.
V zatáčce hned za Osudovou stojí ve skalní průrvě pískovcová socha zobrazující sv. Prokopa. Jde o barokní dílo zhotovené Františkem Fialou roku 1735
 |
Myší díra |
Na zámku Hrubá Skála zavedli novinku- už se nedá dostat ani na nádvoří a místní vyhlídky. Vstupné vybírají už před vchodem do zámku.. smůla no. Přitom mi nepřipadá, že by tam bylo až tak moc lidí, na nádvoří fungovala restaurace.. no nic, taková klasika.
Dál jsme pokračovali zpátky Maší dírou a přes Adamovo lože k Arboretu.
Arboretum bylo založeno v letech 1860-1862 majitelem hruboskalského panství Janem Bedřichem Lexou z Aehrenthalu (1817–1898) zásluhou lesníka Leopolda Angera staršího. Jde o jednu z nejstarších pokusných ploch zaměřených na introdukci – zavádění cizích dřevin na naše území.
Další cesta už byla klasická- nejdřív zastávka na Vyhlídce na Kapelu,
Kopicův statek (dříve Jirošova rychta) je roubená usedlost z konce 18. století, kulturní památka. Jedná se o jeden z nejzajímavějších příkladů lidové architektury pojizerského typu. Statek (Kacanovy č. p. 64) se nachází o samotě asi 1 km východně od vesnice Kacanovy.
U statku je socha svatého Jiří, její podstavec s reliéfy svatých vytvořil Josef Zeman z Tatobyt roku 1884. Socha samotná z roku 1806 je dílem řezbáře Jana Chládka z Turnova (toto je kopie, originál je umístěn v turnovském muzeu).
Z odbočky ke Kopicovu statku jsme se vrátili na hlavní cestu a došli k Valdštejnu.
Hrad vznikl kolem roku 1260, jeho tři části spojily dřevěné mosty. Stavitelé využili jako materiálu i samotnou skálu, do které vyhloubili několik místností.
Hrad byl trvale obydlen do poloviny 16. století, kdy vyhořel. Později jej získal do vlastnictví Albrecht z Valdštejna. V 18. století byl přistavěn barokní kostelík a dva kamenné mosty, jeden z nich zdobí sochy světců. V 19. století změnily tvář hradu částečné novogotické úpravy.
Zpátky jsme se vraceli spodem po žluté kolem Krokodýla po Krokodýlí cestě.
Před Sedmihorkama jsme ještě prošli po modré kolem všech pramenů.
 |
Josefův pramen |
Pěkné to bylo, vlastně nadlouho poslední den s opravdu teplým jarním počasím...
Žádné komentáře:
Okomentovat