Krása severu- z Tisé na Javorský vrch

V slunečném sobotním dni jsem se rozhodla vydat na trochu delší výlet po dlouho nenavštívených místech Ústeckého kraje. 

Autobusem jsem dojela do Tisé a vyrazila směr Tiské stěny.

Míjela jsem barokní kostel sv. Anny, došla pod hradbu skal a podél nich se vydala na východ. Vrchem po hlavní trase naučné stezky jsem nešla- proudily tam davy a dál od turistických stezek jsou stejně pěkné skály, akorát bez lidí.

pohled na Tisou a Tiské stěny z Dědovy vyhlídky

Prošla jsem až na silnici, proklestila si cestu výpravou polských turistů, prošla kousek po žluté značce a vylezla na Dědovu vyhlídku mimo značené cesty. Tam už byl klid a pohoda.

Dědova vyhlídka

skalní věž Doga je dominantou téhle části Tiských stěn

Cesta vrchem byla opravdu krásná a výhledy se otevíraly skoro z každé skály.

Středohoří v pozadí

Doga z druhé strany

Část cesty podél skal byla uzavřená kvůli hnízdění ptáků, i tak jsem si ale výhledy užila a na tom nejpěknějším posvačila.

Od skal jsem sešla na silnici do Jílového a podél ní dolů. Vedle zelené značky jsem si prohlédla mezní kámen Zifferstein z roku 1692, který odděloval obecní část lesa od vrchnostenské.

podchod pod silnicí vypadal dobrodružně

Do Jílového jsem se docela těšila. Potřebovala jsem dokoupit pití a něco dobrého by se taky hodilo. 

Jílové u Děčína (německy Eulau) zřejmě vzniklo podél obchodní lužické cesty. V roce 1126 se připomíná bitva mezi českým knížetem Soběslavem I. a německým císařem Lotarem III. svedená u nedalekého Chlumce.

Město sice má krásnou polohu, ale zatím to vypadá, že téhle výhody moc neumí využít. Působilo to tam hodně ospalým dojmem. Naštěstí na náměstí fungoval dobře zásobený vietnamský obchod, takže nakonec uspokojivé...

kostel Nejsvětější Trojice

Mírové náměstí

V Jílovém je také zámek ve stylu saské renesance, který vznikl přestavbou vodního hradu v 16. století. V letech 1842-1922 prostory zámku využíval Josef Münzberg jako továrnu na výrobu vlněných látek.

Teprve v letech 1928-30 nechal kníže František Antonín Thun-Hohestein zámek upravit na moderní rodinné sídlo. Kolem budovy založil romantický park s jezírkem a glorietem. Zámek dlouho nebyl přístupný, teď je v něm expozice o historii města a okolí a park slouží veřejnosti, což je fajn.

Po žluté turistické značce jsem pak pěkně vystoupala z údolí zase na druhou stranu až na vyhlídku nedaleko vrcholu Výrovna.

pohled na Libouchec a část Tiských stěn, kterou jsem procházela

Ze žluté jsem pak odbočila na louky a po neznačených cestách došla až na Javorský vrch. Na něj sice turistické značky nevedou, ale je to jedno z nejkrásnějších výhledových míst, které znám.

pohled k Děčínu cestou nahoru

pohled na západ k Českému Středohoří a Krušným horám

Děčín a v pozadí Lužické hory i Ještěd

zase České Středohoří

Z Javorského vrchu jsem pak už po silnici pokračovala přes Slavošov na Blansko. Bylo to docela dlouhé, ale počasí krásné a vůbec celková idyla.