Banská Štiavnica

V úterý jsme se rozhodli navštívit Banskou Štiavnicu. Vedro ještě nemělo dosáhnout svého vrcholu, tak jsme si řekli, že s návštěvou města není na co čekat. 

Ráno jsme tedy dojeli do Štiavnice a nejdřív se rozhodli navštívit zdejší proslulou Kalvárii.

Kalvárie se začala stavět v roce 1744 a stavba byla financována z darů měšťanů. První rekonstruce Kalvárie proběhla v roce 1894, po dlouhém chátrání ve vlastnictví státu pak v letech 1978-1981. Největší destrukce ale Kalvárii čekala po revoluci, postupná rekonstrukce probíhá doteď.

Dolní kostel

Horní kostel

Po prohlídce Kalvárie jsme popojeli o kus dál do města, se štěstím uchvátili poslední místo na parkovišti a vydali se na prohlídku. 

Na náměstí jsme zamířili kolem kostela Nanebevzetí Panny Marie a pak vrchem zkratkama a průchodama.

kostel Nanebevzetí Panny Marie spojuje gotický, barokní a klasicistní styl

zkratka

výhledy na město s hradem

pohled na Nový zámek

Nakonec jsme si teda zašli víc, než jsme čekali, protože průchod na náměstí, který jsme chtěli použít, byl zavřený kvůli stavbě. Ale tak zase jsme si užili nečekané výhledy na oba hrady.

Z náměstí jsme se pak rozhodli projít rovnou k hradu a na náměstí samotné se potom vrátit.

Starý zámok stojí na hoře zvané Paradajs a vznilkl přestavbou kostela v 15. století. Dnes v něm sídlí Slovenské banské muzeum, expozice se většinou věnují historii regionu.

fresky v kapli sv. Michala

vstupní brána s věží a kaplí sv. Michala

Honvéd

litinové kříže z městských hřbitovů

vnitřek hradu

lapidárium

Po prohlídce hradu jsme se vrátili na náměstí sv. Trojice a kolem kostela sv. Kateřiny se vydali směrem k Novému Zámku.

barokní morový sloup se sousoším sv. Trojice je dominantou náměstí

Pod náměstím se nachází krásný pozdně gotický kostel sv. Kateřiny. Kostel byl postaven v letech 1488–1491 a vysvěcený v roce 1500. Místní mu říkají „slovenský kostel“ kvůli kázání slovenských mší od roku 1658, historicky kostel sloužil jak katolickým, tak luteránským sborům. 

detail z protějšího keramického reliéfu o historii města

renesanční Klopačka z roku 1681, která klepáním horníkům signalizovala pracovní dobu, nebezpečí nebo důležité události

pohled na Kalvárii cestou k Novému zámku

Cestou k Novému zámku jsme míjeli ještě Piargskou bránu  z roku 1554 vybudovanou jako součást městského hradebního systému. Brána byla původně renesanční, v 18. století byla brána barokně upravená.

Nedaleký Nový zámek hrál původně klíčovou roli v obranném systému proti tureckému nebezpečí. K varování okolních osad používal světelné signály.

V současnosti je v zámku galerie s historickou expozicí.

Vedro bylo oproti očekávání docela velké, tak jsme radši ustoupili z přímého slunce a sešli zase dolů Novozámeckou ulicí. Míjeli jsme budovu Synagogy v neoklasicistním stylu. Synagoga si  zachovala unikátní prvky, jako je bima a pilíře empory pro ženy.

Podél hlavní ulice vede malebná Strieborná ulice s řadou krásných zákoutí. Kousek jsme po ní šli, ale potom jsme se vrátili na hlavní, abychom si konečně našli nějakou tu příjemnou kavárnu.

kostel Nanebevzetí Panny Marie z druhé strany

zřejmě pozůstatek opevnění ve Strieborné ulici

historický dům v Kammerhofské ulici

Po návštěvě kavárny jsme vystoupali do botanické zahrady založené původně u Lesnické akademie. Botanická záhrada byla založena v letech 1807–1810 a sloužila k vědeckému studiu aklimatizace cizokrajných dřevin a ke vzdělávacím účelům. Nachází se v ní víc než 200 domácích a cizokrajných dřevin, nejznámější je cedr libanonský nebo obrovská sekvoj mamutí.

busta Andreje Sládkoviča, který ve Štiavnici studoval a napsal slavnou milostnou báseň Marína, ke které ho inspirovala nešťastná láska k Marii Pischlové

V Banské Štiavnici jsme snad viděli to podstatné, vedro bylo taky větší než jsme čekali, tak jsme usoudili, že nastal čas k návratu.