Špania dolina a Korytnica

Pondělní den byl asi "nejchladnější" z celého týdne, nahoře bylo asi jen 24 stupňů, v Bystrici asi o něco málo víc.

Hned ráno jsme se vypravili do Španiej doliny, hornické obce vysoko v kopcích nad městem. Naposledy jsme tu byli před dvěma rokama, ale nestihli jsme projít všechno, co jsme chtěli, protože začalo pršet. Ani při předchozí návštěvě nám počasí nepřálo a z naučné stezky nás vyhnala bouřka. 

Dneska to tedy konečně klaplo a prohlédli jsme si obec i její okolí poměrně důkladně, hurá.

Z náměstí jsme se vydali zastřešeným schodištěm ke kostelu a potom dál k rozcestí Alžbetka.

gotický kostel Proměnění Páně

Na rozcestí připomíná informační tabule šachtu Maxmilián, je tu i báňský vlak.

Narozdíl od předchozích návštěv jsme se ale tentokrát vydali doleva a došli k bývalé šachtě Ludovika.

pohled na haldu šachty Maxmilián shora

pozůstatky šachty

Potom jsme se rozhodli kolem haldy šachty Ludovika sejít zase dolů do obce. Tu jsme prošli z druhé (dosud neprozkoumané) strany s řadou pěkných výhledů a zákoutí.

z haldy šachty Ludovika

pohled na kostel a haldu šachty Maxmilián za ním

Španiu dolinu osvobozovali rumunští vojáci

kaplička sv. Anny

kaplička sv. Klimenta

Vrátili jsme se do centra a vydali se přímo nahoru na haldu šachty Maxmilián, od které jsme pokračovali dál po naučné stezce.

na druhém konci Španiej doliny

Španiu dolinu jsme si konečně pořádně užili. Místní restaurace nás ale moc nezlákaly, tak jsme se rozhodli pokračovat dál a zkusit si dát kafe někde jinde. 

Překročili jsme sedlo v Donovalech a sjeli o kus níž do Korytnice. 

Lázně Korytnica kúpele prosperovaly až cca do roku 2002. V důsledku zpackané privatizace a následných sporů lázně více než 20 let chátrají. Předposledním majitelem lázní byl Marián Kočner, v roce 2024 je ale koupil nový majitel a snaží se o změnu. Funguje stáčírna minerální vody a nad ní nově zrekonstruovaný penzion. Jsou také zpřístupněny 4 opravené prameny.

symbol lázní je nově natřený

Kavárna v penzionu nad stáčírnou byla zavřená protože pondělí, tak jsme se vydali na obhlídku lázní bez kávy. Celou dobu jsem se snažila porovnat stav budov se vzpomínkami z roku 2017, kdy jsme tu procházeli cestou z hřebene, ale moc rozdílů jsem neshledala.

kaplička sv. Ondřeje má upravené okolí

zato Kúpelný dom je pořád ve stejném stavu

pramen Vojtěch nám teda moc nechutnal

chata Salatín

opravený pramen Jozef

vlevo pramen Žofie, vpravo pramen Antonín- tady byla voda dobrá tak, že jsme si nabrali s sebou

Od pramenů jsme prošli lesem k léčebným domům v horní části lázni. Ten první ještě nevypadal tak špatně (ale vybydlený byl stejně jako ostatní).

vila Anna

ve vedlejší Slávii dokonce hořelo

léčebný dům Olga s pamětní deskou připomínající pobyt Ludovíta Štúra v lázních

Společenský dom

památník padlým v SNP

léčebný dům Hygiea

jeho zadní část vypadá už docela nebezpečně

Tady si z nás mapy.cz udělaly tak trochu dobrý den. Zboku lázeňského domu Hygiea (ano, v té části, která vypadá, že se každou chvíli zřítí) je nápis Espresso a na mapách je to vyznačeno jako fungující kavárna. My jsme si říkali, že třeba tam bude něco nově zbudovaného nebo opraveného, ale je tam tohle. 

No, aspoň jsme se zasmáli. Chyběl už jen starý pan číšník ze Šumných měst, jak s úsměvem vychází z ruiny a nabízí kávu z pítka s nápisem Korytnica.

na závěr pohled na zrekonstruovaný penzion a dole stáčírnu minerální vody

No, tak lázně Korytnica byly moc zajímavé, zase za pár let přijedu zkontrolovat pokrok...